Stepi
- Step je označení pro travnaté oblasti mírného pásu. V těchto oblastech se rozkládají na celkové rozloze přes 9 mil km². Zdejší klima se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami. Celoročně je zde nedostatek srážek pro růst dřevin. Vegetační období netrvá déle než čtyři měsíce. Stepní půdy bývají velmi úrodné a v dnešní době jsou stepi proměněny ve světové obilnice. Pro nízké úhrny srážek během roku ve stepích nerostou stromy.
•
- Název step vznikl v ruštině pro travnaté formace mírného pásu. Pro travnaté formace tropů a subtropů se používá název savana.
•
•
- Stepi pokrývají rozsáhlá území v nitru Eurasie, Severní Ameriky. Na jižní polokouli se vyskytují v Argentině.
Východoevropské stepi
•
- Období vegetačního klidu je zde v zimě a v létě, období vegetačního rozkvětu na jaře a na podzim. Léto bývá velmi suché a mnohé organizmy ho přečkávají v klidových stádiích (anabióza, estivace). Roční úhrn srážek se pohybuje
v rozmezí300-500 mm. Na severní hranici s geobiomem opadavého listnatého lesa se vytvořila přechodná lesostep.
V dnešní době jsou lesostepi přeměněny v pole. Maďarská step nazývaná pusta je antropogenně podmíněnou stepí, kdy zde lidskou činností byly v průběhu dějin vykáceny stromy.
Středoasijské stepi (celiny)
•
- Zaujímají značné plochy v Kazachstánu a sahají až do Mongolska. Zdejší klima je extrémně kontinentální a období vegetačního klidu zde panuje od září až do května. V zimě sněhová pokrývka může chybět a tak je půda na jaře suchá a k vegetačnímu rozvoji dochází až v pozdním létě. Na horských hřbetech zaujímají pozici horské luční stepi, které s rostoucí nadmořskou výškou přecházejí v březové lesy a nakonec v jehličnatou tajgu.
Severoamerické stepi (prérie)
•
- Zdejší klima má subhumidní charakter. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují od 500 mm v chladnějších oblastech až k 1000 mm v teplejších oblastech. Teplot zde ubývá od jihu k severu a srážek ubývá od východu k západu. To způsobilo zákonité rozčlenění severoamerických stepí na čtyři pásy probíhající severojižním směrem. Od východu k západu se zde vyskytují: lesostep, dlouhostébelnatá prérie, smíšená prérie a krátkostébelnatá prérie. V Dlouhostébelnatých neboli pravých prériích činí roční úhrn srážek zhruba 600-1000 mm. Četné požáry a kdysi velká stáda bizonů znemožňovaly uchycení semenáčků dřevin. Dominujícím druhem v dlouhostébelnaté prérii je až 2 metry vysoká tráva vousatka. V přechodných smíšených prériích začínají vysoké traviny ustupovat travinám nízkým. Tyto prérie jsou využívány jako zemědělská půda. Krátkostébelnaté prérie zaujímají území na východním okraji Rocky Mountains. Zdejší klima je už aridní s úhrnem srážek 300-450 mm. Půdy jsou kaštanozemě. Převládá zde nízká „bizoní“ tráva nebo tráva „grama“.
Jihoamerické stepi (pampy)
•
- Pampa se rozkládá ve východní Argentině. V porovnání se stepmi severní polokoule zde panují příznivější klimatické podmínky. V zimě se zde prakticky nevyskytují mrazy. Srážky jsou rovněž relativně vysoké 800-1000 mm. V minulosti se zde patrně vyskytovaly i lesy, ale činností člověka byly odstraněny. V dnešní době je pampa velmi hustě osídlena
a využívána k zemědělství.