Zpět na výpis látekNásledující referát >MG Následky rozhodováníZáklady společenských věd

Ekonomika - obchodní společnosti

Pojem a obecná charakteristika Právnické osoby, které provozují podnikatelskou činnost. Zakládají se sepsáním zakladatelské (a.s.) či společenské smlouvy (v.o.s., k.s., s.r.o.) nebo zakladatelské listiny (s.r.o.). Obsah nesmí odporovat zákonu a podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh na zápis do OR podává zakladatel, kteří do vzniku za společnost jednají společně. Jejich závazky přecházejí na společnost dnem vzniku. Zdroje kapitálu tvoří základní jmění (vklady), rezervní fond a ostatní pasiva. Zrušení se děje uplynutím doby, splnění cíle, rozhodnutím společníků nebo odpovídajícího orgánu společnosti, rozhodnutí soudu(z důvodů nečinnosti, ztráty podnikatelského oprávnění, porušení zákona založením společnosti nebo povinnosti při tvorbě rezervního fondu), prohlášením konkurzu na majetek společnosti nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku společnosti. Definice obchodní společnosti v obecném vymezení neexistuje, můžeme se řídit jen určitými- znaky obchodních společností: - jsou vždy právnickými osobami, - provozují podnikatelské činnosti (vždy veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, které mohou být založeny pouze k podnikání) nebo mohou být založeny i k jiným účelům (společnost s ručením omezeným, akciová společnost) - jde o společenství založená dobrovolně zpravidla na základě smlouvy (u jednočlenných společností dojde k založení jednostranným úkonem zakladatele obchodní společnosti), zakladatelé si svobodně volí právní formu obchodní společnosti i vnitřní uspořádání společnosti, jsou omezeni pouze kogentními normami zákona, - seskupení je určitým způsobem organizováno, společníci jsou zde vázáni zákonem a společenskou smlouvou. Obchodní společnost může mít právní formu veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti; smíšené formy, popř. jiné právní formy obchodních společností zákon nepřipouští. Zakladateli společnosti i společníky mohou být právnické osoby i fyzické osoby, společníkem s neomezeným ručením však lze být jen v jedné společnosti. Všechny obchodní společnosti musí mít svoji obchodní firmu, sídlo (Sídlo právnické osoby) a předmět podnikání, resp. v případě, že společnost nebyla založena k podnikatelským účelům, jde o předmět činnosti (Předmět podnikání obchodní společnosti a družstva), které jsou uvedeny v její společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě (Zakladatelká smlouva akciové společnosti) nebo stanovách. Další povinný obsah těchto dokumentů určuje obchodní zákoník pro každou formu obchodní společnosti speciálně. Ke vzniku obchodní společnosti dochází po založení obchodní společnosti dnem, ke kterému byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. Obdobně dochází i k zániku obchodní společnosti výmazem z obchodního rejstříku, a to po zrušení obchodní společnosti, kdy následuje buď likvidace (Likvidace obchodní společnosti a družstva), nebo proces přeměny obchodní společnosti. Obchodní společnost odpovídá za svoje závazky sama, jejím společníkům však vzniká ze zákona ručení za závazky obchodní společnosti, a to jak v období jejího trvání, tak i po jejím zániku. Společníci obchodní společnosti mají práva a povinnosti společníků obchodní společnosti, jejichž povaha i rozsah je upraven obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou, popř. stanovami. Řízení společnosti může být svěřeno zákonem jejím orgánům (Orgány obchodní společnosti), vůči třetím osobám zavazuje společnost jednání jejích statutárních orgánů. Členění Osobní (v.o.s., k.s.) - neomezené ručení, zpravidla menší firmy řízeny přímo společníky, málo rozšířené. Osobní společnosti jsou z hlediska právních forem podnikání právnickou osobou. Předpokládá se u nich osobní účast podnikatele na řízení společnosti (proto osobní) a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Kapitálové (a.s., s.r.o.) - omezené ručení, zpravidla větší firmy řízené profesionálním managementem. Jedinou povinností společníků - zakladatelů je vnést do společnosti vklad. Jeho výše je stanovena zákonem a liší se v závislosti na tom, o jakou kapitálovou společnost se jedná. Osobní Veřejná obchodní společnost v. o. s. Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společníkem může být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (viz § 6 zákona č. 455/1991 o živnostenském podnikání – např. dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost atd.) a nebyla u ní dána překážka k provozování živnosti bez ohledu na předmět podnikání společnosti (viz § 8 zákona č. 455/1991 o živnostenském podnikání – např. na její majetek byl prohlášen konkurs apod.). Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, ale ve společenské smlouvě lze stanovit jinak. Základní informace Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností. Jedná se o nejednodušší typ obchodní společnosti, jejíž všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky společnosti. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci, mohou to být i fyzické i právnické osoby. Právní základ Právní úprava veřejné obchodní společnosti vychází z obchodního zákoníku. Obchodní zákoník definuje společný základ pro všechny obchodní společnosti v § 56 a následujících. Konkrétní úprava veřejné obchodní společnosti je vymezena v § 76 a následujících. Obchodní firma Obchodní firma veřejné obchodní společnosti musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", jež může být nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v.o.s.". Obsahuje-li obchodní firma příjmení alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek "a spol." (§ 77 ObchZ). Přípustné je například obchodní jméno "Novák a spol.". Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu(§ 10 ObchZ). Základní kapitál Společníci veřejné obchodní společnosti nejsou při jejím založení povinni skládat žádný základní kapitál. Případné vklady společníků mohou být zakotveny ve společenské smlouvě. Statutární orgán K jednání za společnost je oprávněn každý společník samostatně. Jednání jednotlivých společníků může být upraveno ve společenské smlouvě. Případná omezení vyplývající ze společenské smlouvy nemají účinek vůči třetím osobám, tzn. že třetí osoba se může plně dožadovat svých práv, jednala-li ve víře, že společník s kterým smlouvu uzavřela byl plně způsobilý k podpisu této smlouvy. Zisk, hlasovací právo V případě, že není poměr hlasovacích práv upraven ve společenské smlouvě odlišně, má každý společník při rozhodování o záležitostech společnosti jeden hlas. Obdobně není-li upraven podíl na zisku či ztrátě ve společenské smlouvě, mají všichni společníci rovný podíl na hospodaření společnosti. Zákaz konkurence Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob. Společenská smlouva může upravit zákaz konkurence jinak (§ 84 ObchZ). V tomto směru je obchodní zákoník u veřejné obchodní společnosti poměrně tolerantní, dovoluje zákaz konkurence i omezit nižší míru. U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti již není možno zákaz konkurence snížit, ale pouze rozšířit. Založení: 2 osoby, společenská smlouva (obchodní jméno, sídlo, předmět podnikání, osoby zakladatelů). Zdroj kapitálu: Vklady a zisk. Ručení: Neomezené přímé trvá i po zániku společnosti. Kompetence řízení: Každý společník může jednat za podnik i ho řídit. Rozdělení zisku: Rovným dílem Obchodní jméno: Obsahuje-li celé jméno jednoho společníka stačí dodatek Výhody: -není nutný počáteční kapitál -je celkem jednoduché vystoupení společníka ze společnosti -neomezené ručení společníků může být jakousi garancí dobrého image společnosti, což může vést např. i k dobrému přístupu k cizímu kapitálu. -zisk je rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů fyzických osob, která je od 1. ledna 2008 jednotná a menší než sazba daně z příjmů právnických osob. Nevýhody: -neomezené ručení společníků za závazky společnosti může s sebou přinášet osobní rizika, což může vést ke konfliktům při řízení společnosti, -musí být minimálně 2 společníci, takže může vzniknout problém v případě zániku společníka, Komanditní společnost k. s. Jedná se o osobní společnost smíšené typu, neboť 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (tzv. komplementáři) a 1 nebo více společníků ručí do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (tzv. komanditisté). Komplementářem může být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a nesmí být u ní dána překážka provozování živnosti (např. prohlášení konkursu na její majetek apod.). K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávnění pouze komplementáři, v ostatních záležitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty. Tato právní forma může být zajímavou formou podnikání pro kapitálově slabého podnikatele se zajímavým know-how a investora hledajícího investiční příležitosti. V ČR se jedná o málo frekventovanou formu podnikání. Základní údaje Komanditní společnost je spojení osobního společenství a kapitálového společenství. Je to společnost, kde společnicí – komanditisté (analogie společníka v s.r.o.) ručí za závazky firmy do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku,tzn. pokud základní kapital je plně splácen (min.vyše jen 5000 Kč) komanditista neručí za závazky společnosti a jeden nebo více společníků - komplementářů (analogie společníka ve v.o.s) veškerým vlastním majetkem. Pokud osoba uvažuje o postavení komplementáře, musí splňovat všeobecné předpoklady pro provozování živnosti. Název společností Firemní dodatek komanditní společnosti by měl obsahovat výraz "komanditní společnost", anebo zkratku "kom. spol." či "k.s.". Zápis V den zápisu KS do obchodního rejstříku se přikládá návrh (podepisují ho všichni společníci) spolu se společenskou smlouvou, která obsahuje: - název a obchodní sídlo - identifikaci společníků (obchodní firmu (název) právnické osoby nebo jméno a místo pobytu fyzické osoby) -předmět podnikání -specifikaci komplementářů a komanditistů -hodnotu vkladů komanditistů Řízení firmy Obchodní vedení společnosti je záležitostí komplementářů. V dalších věcích komplementáři rozhodují společně s komanditisty a to většinou hlasů. Během hlasování každý společník má pouze jeden hlas (pokud to není jinak specifikováno v společenské smlouvě). Ručení za závazky Na rozdíl od komanditistů, komplementáři ručí za závazky firmy neomezeně včetně osobního majetků. Komanditisté ručí jen omezeně - do výše svého nesplaceného vkladu. Základní jmění Při založení komanditní společnosti nemusí být složen žádný základní kapitál. Veškeré vklady společníků musí být poznamenány ve společenské smlouvě. Statutární orgán Statutárním orgánem komanditní společnosti jsou komplementáři/komplementář. Komplementáři jednají za společnost samostatně. Rozdělení zisku Zisk se mezi společností a komplementáři rozděluje v souladu s poměrem specifikovaným ve společenské smlouvě. Obvykle se stanoví poměř 1 : 1. Výnosy společnosti se zdaňují a rozdělují mezi komanditisty v poměru odpovídajícím výši jejich splacených vklad Vznik - zápisem do OR Rezervní fond netvoří se povinně jinak se řídí zákonem o s. r. o. Výhody společnosti -není nutný velký počáteční kapitál – povinné jsou vklady pouze u komanditistů, každý musí vložit minimálně 5 000 Kč -zisk se dělí podle společenské smlouvy mezi komanditisty a komplementáře, přičemž zisk komplementářů podléhá dani z příjmů fyzických osob, která je od 1. ledna 2008 jednotná (ne progresivní), -komanditista je oprávněn nahlížet do účetních knih a kontrolovat tam údaje, popř. k tomu zmocnit auditora, -pro komanditisty neplatí zákaz konkurence, -za určitých podmínek se může společnost změnit bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. (např. zanikne-li účast všech komanditistů) Nevýhody společnosti -ručení komplementářů celým svým majetkem -komanditisté nemají právo rozhodovat o otázkách řízení vedení společnosti --podíl na zisku je u komanditistů zdaněn daní z příjmů právnických osob a při vyplácení je ještě zdaněn srážkovou daní, -vzhledem k tomu, že komplementáři a komanditisté nesou jinou míru rizika (každý ručí jinak), mohou vznikat určité rozpory, -ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlas všech společníků (pokud společenská smlouva neurčí např. že postačuje většina komanditistů a většina komplementářů). Založení: 2 osoby, společenská smlouva (…výše vkladu komanditistů). Návrh na zápis do OR podávají (tj. podepisují) všichni společníci. Zdroj kapitálu: Vklady. Ručení: komplementáři - neomezeně, komanditisté - omezeně (do výše nesplaceného vkladu) Kompetence řízení: každý komplementář může jednat za podnik samostatně. Mohou se ho vzdát ve prospěch jednoho z nich (na základě společenské smlouvy). Rozdělení zisku: Polovina zisku komplementářům, polovina komanditistům. Obchodní jméno: Obsahuje-li jméno komanditisty, ručí za závazky neomezeně (jako komplementář). Společnost s ručením omezeným s.r.o. společnost, která může být založena i jen 1 společníkem (maximálně 50). Podmínkou je vložit do společnosti vklad ve výši stanovené zákonem. Společníci pak ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplacených vkladů (v případě splacení již neručí). Právní úprava společnosti s ručením omezeným vychází především z obchodního zákoníku. Obchodní zákoník definuje společný základ pro všechny obchodní společnosti v § 56 a následujících. Konkrétní úprava společnosti s ručením omezeným je vymezena v § 105 a následujících. Základní kapitál Minimální základní kapitál společnosti je 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Pokud je vklad nepeněžitý (tj. nemovitosti, akcie, auta atd.), musí jej ocenit soudní znalec. Mají-li být poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč. Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál. Častým omylem, se kterým se v praxi setkáváme, je mylná představa o nedotknutelnosti základního kapitálu obchodních společností (např. jeho trvalé deponování na bankovních účtech). Základní kapitál se stává majetkem společnosti a ta s ním běžně disponuje, např. za takto vložené peníze nakupuje vybavení kanceláří, zboží, platí běžné účty atp. Další častý dotaz vede na amortizaci nepeněžitých vkladů. Klesá při jejich odpisování hodnota základního kapitálu? Neklesá. Základní kapitál je totiž "peněžní vyjádření nepeněžitých vkladů" nikoliv nepenižité vklady samotné. Základní kapitál vystupuje v rozvaze na straně pasiv (zdroj) a jeho konkrétní forma není již dále rozhodující. Amortizace -úmor, umořování -prohlášení listiny za neplatnou -postupná likvidace dluhu, úbytek hodnoty Ručení Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zde došlo při velké novelizaci k 1. lednu 2001 k významné změně, která nebyla často podnikateli vůbec zaznamenána. Společníci již nyní neručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, ale ručí solidárně do výše souhrnu všech nesplacených prostředků. Může se tedy stát, že se na Vás úspěšně obrátí věřitel i v případě, že Vy jste svůj vklad již dávno uhradil. Obchodní firma Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o." (§ 107 ObchZ). Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí podle obchodního zákoníku rozdílný dodatek označující právní formu, přesto se i s takovými případy můžeme v praxi setkat. Statutární orgán Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak (§ 133 ObchZ), takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednatelé nesou veškerou právní odpovědnost za chod společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Pro jednatele platí zákaz konkurence, který již nelze podle jedné novele obchodního zákoníku zmírnit (§ 136 ObchZ). I zde však platí "kde není žalobce, není ani soudce" a v praxi je tento zákaz často porušován. Valná hromada Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé podstatné skutečnosti (§ 125 ObchZ). Zejména se jedná o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada může jmenovat i členy dozorčí rady, což je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným. Dozorčí rada společnosti s ručením omezeným Tento nepovinně vytvářený orgán společnosti s ručením omezeným dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává účetní závěrku a předkládá své zprávy Valné hromadě společnosti s. r.o. Založení s.r.o -uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu, -složení základního jmění společnosti, nebo jeho části, - získání živnostenských oprávnění, - zápis společnosti do obchodního rejstříku, - vznik -registrace společnosti u finančního úřadu. Založení společnosti Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Společnost může mít nejvíce padesát společníků. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. V případě společnosti s jedním společníkem je společnost založena zakladatelskou listinou. V ostatních případech se zakládá společenskou smlouvou. Ta musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč. Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál. Firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. Akciová společnost a. s. Jedná se o formu kapitálové společnosti, kdy je opět nutný základní kapitál. Ovšem ten je rozvržen mezi určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře (coby společníka) podílet se na jejím řízení, zisku a při zániku společnosti i na jejím likvidačním zůstatku. Společnost může založit buď 1 právnická osoba nebo 2 a více fyzických osob. Základní kapitál společnosti musí činit alespoň 20 mil. Kč (s veřejnou nabídkou akcií), pokud není zvláštním předpisem stanovena vyšší částka (např. u bank). Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 mil. Akcie Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. Akcie mohou být vydány v listinné podobě nebo v zaknihované podobě. Akcie musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Akciová společnost má 3 orgány: Valná hromada – je nejvyšší orgán akciové společnosti. Představuje shromáždění všech akcionářů. Rozhoduje o založení společnosti, o stanovách společnosti, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů má počet hlasů podle počtu vlastněných akcií. Představenstvo – je statutárním orgánem, který řídí společnost a jedná jejím jménem. Zabezpečuje obchodní vedení. Má nejméně tři členy a rozhoduje většinou hlasů. Volí se na 5 let. Dozorčí rada – je orgán, který kontroluje hospodaření společnosti, a má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Členové jsou voleni valnou hromadou. Dozorčí rada musí mít minimálně 3 členy, a její počet musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny členů jsou voleni valnou hromadou a zbytek zaměstnanci. Je volena na nejvýše 5 let. Zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat: a) firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, f) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu, i) návrh stanov. Základní charakteristika akciové společnosti (a.s.) nejnižší počet zakladatelů 2 fyzické nebo 1 právnická osoba nejvyšší počet společníků neomezeno minimální výše základního kapitálu 2 000 000,- Kč (s veřejnou nabídkou akcií 20 000 000,- Kč) nejnižší možný vklad takový, aby součet byl nejméně 2 000 000,- Kč (s veřejnou nabídkou akcii až 20 000 000,- Kč) nejvyšší možný vklad neomezen rozsah splacení vkladu při vzniku 30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní ážio doba splacení vkladu nejvýše do 1 roku od vzniku počet hlasů ke vkladu hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů) ručení akcionáře za závazky spol. neručí předmět činnosti podnikání, lze založit i za jiným účelem orgány společnosti valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov zakladatelský dokument ustavující valná hromada nebo zakladatelská smlouva či listina ve formě notářského zápisu povinnost a výše rezerv vytváří se rezervní fond, ze zisku, výše je určena podle stanov, nejméně 20 % z čistého zisku, ne však výše než 10 % z hodnoty základního kapitálu Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nejnižší počet zakladatelů 1 fyzická nebo 1 právnická osoba nejvyšší počet společníků 50 minimální výše základního kapitálu 200 000,- Kč nejnižší možný vklad 20 000,- Kč nejvyšší možný vklad neomezen rozsah splacení vkladu při vzniku 30% z každého vkladu celkem nejméně 100 000,-Kč doba splacení vkladu nejvýše do 5 let od vzniku počet hlasů ke vkladu na každých 1000,- Kč 1 hlas (může být ve společenské smlouvě určeno i jinak) ručení společníka za závazky spol. společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do OR předmět činnosti podnikání, lze založit i za jiným účelem orgány společnosti valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (nepovinná), další dle společenské smlouvy zakladatelský dokument společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu povinnost a výše rezerv vytváří se rezervní fond ze zisku, výše podle společenské smlouvy – nejméně však 10 % zisku   Základní charakteristika veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) nejnižší počet zakladatelů 2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vždy nejméně 2 osoby nejvyšší počet společníků neomezeno minimální výše základního kapitálu 0 (není tvořen) nejnižší možný vklad není určen nejvyšší možný vklad neomezen rozsah splacení vkladu při vzniku 0 doba splacení vkladu 0 (může být určen společenskou smlouvou) počet hlasů ke vkladu není vázán ke vkladu – každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů) ručení společníka za závazky ručí neomezeně předmět činnosti podnikání orgány společnosti statutární orgán - společníci (další lze určit ve společenské smlouvě) zakladatelský dokument písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků povinnost a výše rezerv rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak může stanovit společenská smlouva   Základní charakteristické znaky komanditní společnosti (k.s.) nejnižší počet zakladatelů 2 osoby nejvyšš počet společníků neomezeno minimální výše základního kapitálu 5.000,- Kč (nezapisuje se) nejnižší možný vklad 5.000,- Kč nejvyšší možný vklad neomezen rozsah splacení vkladu při vzniku podle společenské smlouvy doba splacení vkladu podle společenské smlouvy, jinak bez zbytečného odkladu počet hlasů ke vkladu každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů) ručení společníka za závazky komplementář ručí neomezeně, komanditista ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného v OR předmět činnosti podnikání orgány společnosti statutární orgán – komplementář(i) zakladatelský dokument písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků povinnost a výše rezerv rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak může stanovit společenská smlouva Dodatek Založení a vznik družstva nejnižší počet zakladatelů 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby nejvyššší počet členů neomezeno minimální výše základního kapitálu 50.000,- Kč nejnižší možný vklad není určen (součet musí být alespoň 50.000,- Kč) nejvyšší možný vklad neomezen rozsah splacení vkladu při vzniku nejméně polovina základního kapitálu doba splacení vkladu dle stanov počet hlasů ke vkladu každý člen 1 hlas (stanovy mohou upravit odlišně) ručení společníka za závazky neručí předmět činnosti podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb orgány společnosti členská schůze, statutární orgán – představenstvo, kontrolní komise (u malého družstva jen členská schůze a předseda) zakladatelský dokument ustavující schůze povinnost a výše rezerv vytváří se nedělitelný fond již při vzniku, ve výši nejméně 10% základního kapitálu při vzniku, který se ročně doplňuje nejméně o 10 % čistého zisku, a to doby než nedělitelný fond dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu



Přidal: Rascot 21. 11. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 3888
Zhlédnuto: 3254 krát
Zpět na výpis látekNásledující referát >MG Následky rozhodováníZáklady společenských věd