Zpět na výpis látekAnalytická psychologie - JungZáklady společenských věd

Právo: Vyvolání nebezpečí záměny

Vyvolání nebezpečí záměny

zákon

Vyvolání nebezpečí záměny je:
a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.

příklady

i. obchodní firma – nepřeberné množství, rešerše
ii. Vietnamci
iii. označení, které je příznačné – red bull vám dává křídla
iv. obaly – ne u pet lahví, krabicová mléka

pokračování – souběh ochrany

c. z uvedeného by se dalo klamně vyvodit, že se lze domáhat ochrany při porušení práv k nehmotným statkům na základě ochrany hospodářské soutěže
d. nehmotné statky však disponují vlastními prostředky ochrany
e. je tedy rozdíl mezi právem na ochranu HS a právy k nehmotným statkům a je nutné rozlišovat, zda jedná o nekalosoutěžní jednání nebo porušení práva např. k ochranné známce popř. o souběh těchto práv
f. z judikatury vyplývá, že v případě, kdy oba účastníci sporu jsou majiteli řádně zapsaných OZ a užívají své označení v souladu se zápisem OZ, není to překážkou, aby soud nemohl dospět k závěru, že se ze strany žalovaného jedná o nekalosoutěžní jednání; ochrana hospodářské soutěžě má tedy v takovém případě přednost
g. déle bych chtěla uvést příklad, kdy se ochrany z porušení práva hospodářské soutěže domáhá osoba, která podniká neoprávněně. Judikatura k tomu říká, že takový neoprávněně podnikající subjekt je sice soutěžitelem, protože hospodářské soutěže se de facto účastní, ale nemá právo domáhat se ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání ostatních soutěžitelů. S tím souvisí právní princip ex iniuria ius non oritur. Není tedy aktivně legitimován. Pasivně legitimován však je. To znamená, že může být ostatními soutěžiteli v případě, že se chová nekalosoutěžně, žalován. Pasivně legitimován je ten, kdo se dopouští nekalosoutěžního jednání, tedy jednání v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, které je schopno přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Dle názorů odborné veřejnosti to nemusí být pouze soutěžitel, kdo je za nekalosoutěžní jednání odpovědný. Kromě soutěžitele jím může být např. podnikatel nabízející soutěžitelovy výrobky v obchodě pomocí nekalosoutěžních praktik nebo jednání těch, kdo publikují reklamu.
h. Aktivní legitimace – aktivně legitimován nemusí být jen ten, jemuž vznikla újma, tedy soutěžitel nebo spotřebitel, ale i PO oprávněná zastupovat zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. Pokud je tedy žalobcem taková PO, může žalovat pouze o zdržení se nekalosoutěžního jednání a odstranění závadného stavu. Nemůže žalovat o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení nebo o přiměřené zadostiučinění. Takové zadostiučinění může být jak peněžité, tak ale i nepeněžité, žalobce může např. požadovat, aby se mu žalovaný omluvil.
i. Lze se domáhat i svémocí dle § 6 ObčZ

Posuzování naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže

j. Není potřeba, aby žalobce prokázal, že k záměně soutěžitelů došlo. Jak již napovídá název této skutkové podstaty, je nutno prokázat, že k záměně dojít může, že je tu tedy jakési hrozící nebezpečí zaměnitelnosti obou soutěžitelů.
k. Neposuzují se subjektivní prvky, tedy to, zda soutěžitel věděl o možnosti zaměnitelnosti či nevěděl. Fakt, že o takové možnosti věděl má vliv pouze na stanovení výše peněžitého zadostiučinění jako sankce za to nekalosoutěžní jednání.
l. Dále je třeba zdůraznit, že to nebezpečí zaměnitelnosti by se nemělo vztahovat pouze na případy, kdy by soutěžitel A mohl být pokládán za soutěžitele B. Vztahuje se tedy i na případy, kdy soutěžitel A vyvolává mylný dojem o organizační souvislosti mezi ním a soutěžitelem B, že je např. holdingovou (dceřinou) společností společnosti B nebo její franchizou. Patří sem rovněž i případy, kdy soutěžitel A vyvolává dojem, že jí soutěžitel B dal souhlas k užívání daného označení prostřednictvím licenční smlouvy.
m. K tomu posuzování bych ještě chtěla podotknout, jak se vlastně to vyvolání něbezpečí záměny hodnotí. Běžný spotřebitel, když vidí např. v reklamním spotu nějakou obchodní firmu, která se zobrazí v závěru reklamy, např. i s ochranou známkou, nevěnuje tomu často příliš velkou pozornost. Může mu tedy leccos uniknout. Soud tedy zaměnitelnost hodnotí z hlediska průměrného spotřebitele, tedy tak, jaký dojem může podobnost dvou označení vyvolat u průměrného spotřebitele. Zda může takový spotřebitel soutěžitele zaměňovat či nikoliv. Judikatura ESD však od pohledu, kdy je průměrný spotřebitel vnímán jako tvor absolutně nevšímavý. To je zejména z toho důvodu, aby přehnané národní ochrany HS a práv k průmyslovému vlastnictví nebránily v realizaci jednomu z pilířů EU, volnému pohybu zboží a služeb. Hodnotí průměrného spotřebitele jako tvora přiměřeně vyspělého, soudného, pozorného, který rozlišovat dovede, pokud jsou mu dány dostatečné informace.



Přidal: sheeni 22. 7. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 801
Zhlédnuto: 1800 krát
Zpět na výpis látekAnalytická psychologie - JungZáklady společenských věd