Většin chemických reakcí je prováděna za konstantního tlaku. V těchto případech se pro stavovou funkci popisující výměnu tepla s okolím používá název entalpie H. Absolutní hodnotu entalpie nelze změřit, avšak můžeme zjistit její změnu ΔH. 1.termodynamická věta říká že: H=ΔU (vnitřní energie)+pΔV. Změnu entalpie lze změřit pouze za tzv. standardního stavu. Je to stav o teplotě 298,15 K (25 °C) a tlaku 101,325 kPa (1 atmosféra), ve kterém je daná látka nejstálejší. Pro exotermní děje je ΔH záporná (systém předal teplo do okolí a je o ní chudší) pro endotermní kladná.
Termochemické zákony:
1. Lavoisierův – Laplaceův zákon - Reakční teplo přímé a protisměrné reakce je až na znaménko stejné. 2. Hessův zákon - Výsledné reakční teplo chemické reakce nezávisí na způsobu jejího průběhu, ale pouze na počátečním a konečném stavu. - Vyplývá z toho i to že, reakční teplo určité reakce je stejné jako součet reakčních tepel postupně prováděných reakcí, vycházejících ze stejných výchozích látek a končících stejnými produkty. - V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla. Standardní slučovací teplo – reakční teplo, při kterém vzniká 1 mol látky přímo z prvků. Reakční látky musí být ve standardním stavu. Standardní slučovací tepla prvků jsou rovna nule. Jednotkou je kJ.mol¯¹. Vzorec výpočtu reakčního tepla:Vzorec výpočtu reakčního tepla: