I. P. Pavlov, reflexy

I. P. Pavlov

Byl profesorem Petrohradské akademie věd. Je znám jako ruský fyziolog, který položil základy vyšší nervové činnosti. Je autorem hypotézy první a druhé signální soustavy. V roce 1904 dostal Nobelovu cenu za výzkum fyziologie trávení.

Podmíněné a nepodmíněné reflexy

Původně studoval činnost trávících žláz živočichů a po mnoho let se tím to problémem zabýval zejména u psů. Přitom si všiml, že pes vyměšuje sliny nejen při požírání potravy, ale i tehdy, spatří-li misku do níž již delší dobu dostává jídlo, nebo slyší-li hlas zvonku či kroky člověka, který ho chodí pravidelně krmit. Pavlov zjistil, že tu působí nějaký jiný podnět než přímé podráždění ústní sliznice potravou a nazval tyto podněty - pohled na misku, potravu a její vůni, kroky člověka, zvonění - podněty podmíněnými. Reflexy, které působením těchto podnětů vznikají, nazval Pavlov tyto reflexy podmíněné. Ty se staly základem jeho výkladů o vyšší nervové činnosti.

Zužování zornice při příliš ostrém světle, vyměšování slin při jídle, mrkání, kašlání, rychlé odtažení ruky při neopatrném doteku horkého předmětu, to jsou reflexy, které se vyvinuly jako následek stále se opakujících vlivů z vnějšího i vnitřního prostředí organismu za velmi dlouhou dobu a po celé řady generací. S těmito reflexy se již člověk rodí a jsou to reflexy nepodmíněné. Jsou nutné k zachování života, nemění se a nemohou zajistit přizpůsobení organismu měnícím se podmínkám jeho prostředí. Dostane-li se nám do úst potrava, podráždí chuťové čidlo a začnou se vyměšovat sliny. To je reflex nepodmíněný. Podobně se však stane, jdeme-li kolem kuchyně a cítíme vůni připravovaného, nám známého jídal nebo když jídlo vidíme. Jsme-li hladoví, stačí, slyšíme-li o jídle jen mluvit, již se nám sbíhají sliny v ústech. Vyměšování slin je podmíněný reflex, který vzniká jen na základě dřívějšího poznání jídla, o němž mluvíme.

Aby se vypracovaný podmíněný reflex udržel, je třeba, aby byl čas od času posilován, jinak vyhasíná. Podmíněný reflex je reflex získaný, který trvá jen určitou dobu a vytváří se v mozkové kůře. Podmíněné reflexy mají pro člověka i prčo zvířata velký význam neboť na jejich základě se děje přizpůsobování organismů velmi různý a často se měnícím životním podmínkám. Vytvářením podmíněných reflexů se vyznačuje yšší nervová činnost. Se vznikem řeči se i slovo stává podmíněným podnětem, víme-li co dané slovo znamená.