< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Antická filozofie - ŘeckoScholastické období Základy společenských věd

Antická filozofie - Řím (helénismus)

  • označováno jako úpadkové období - spíše se mění zájmy
  • filosofie se přestává orientovat na přírodu, důležitý je člověk (jako jedinec), etika - praktické etické otázky - jak dosáhnout štěstí

STOICISMUS

  • scházeli se v síni se sloupy - stoa poikilé

1) starší stoia

Zénon z Kilia

Chrysippos

  • filosofie - tři části - logika, fyzika a etika, nejdůležitější etika
  • všechno má svou příčinu, existuje systém, řád - "božský rozum" - nekonkrétní pojem
  • člověk se má řídit rozumem, nemá podléhat smyslovým vášním, má se od nich oprostit - apateia, další stupeň - ataraxia - lhostejnost, vyrovnanost - životní cíl, "stoický klid"
  • filosofie - má ukazovat omyly, správnou cestu
  • myšlenky humanity - lidskosti - otroky a ostatní národy nepovažují za méněcenné

2) střední stoia

  • Chrysippovi žáci
  • filosofové se stávají rádci panovníků

Panaitios

Poseidonios

  • Říman, Cicerův učitel, nejvzdělanější stoik, spis "O povinnostech" (podobný napsal Cicero)

3) mladší stoia (římská, stoia císařské doby)

Seneca

  • vychovatel Nerona, spáchal sebevraždu
  • myšlenky lidskosti, propagoval, aby bohatí propouštěli otroky, ukazoval lidem, co dělají špatně, pomáhal hledat štěstí - jeho myšlenky se podobají křesťanským - tělo je žalářem duše, smrt - osvobození duše
  • bohatý, mnoho otroků, hlásal umírněnost, sám žil jinak

Epiktétos

  • původně otrok, člověk se má snažit osvobodit duši, svoboda - nejdůležitější, člověk může ztratit vše kromě svobodné vůle, fatalista - život je předurčen, má se se svým osudem smířit
  • morálnost, přísnost k sobě samému

Marcus Aurelius

  • pocházel z vyšších vrstev, stal se císařem, považován za nejlepšího římského císaře
  • zdrženlivý způsob života - asketický, svědomitý, dobrý voják, nežil v přepychu, většinu života strávil ve vojenském stanu, zamýšlel se nad životem, společností, vážil si Epiktéta
  • psal úvahy, pro sebe, po jeho smrti byly vydány - "Hovory k sobě" ("Sobě samému") - člověk se má zdokonalovat, pracovat na sobě, vše pozemské je pomíjivé, má se věnovat filosofii - útěcha, rádce, odstraňovat omyly, smrt - osvobození duše, možnost další cesty

EPIKURISMUS

Epikuros

  • žil v Athénách - vlastní škola - Zahrada Epikurova, metoda dialogu
  • nejdůležitější materialista helénského období
  • nevěnoval se pouze etice, i gnoseologii a ontologii
  • hodně psal, kolem 300 spisů, nedochovaly se, pouze opisy jeho žáků
  • snažil se vše vysvětlovat přirozeným způsobem, bez zásahu bohů (existují, ale nezasahují), zdrojem poznání jsou smysly - sensualista - je na nich závislý rozum, smyslové vnímání není kladné - jen odraz, navazuje na atomisty - narozdíl od nich - atomy se mohou vychýlit z drah, jistá volnost, zdůrazňuje svobodnou vůli, duše - složena z atomů, zaniká, nebojí se smrti - smrtí všechno končí
  • filozofií se může zabývat každý bez ohledu na věk, péče o duši, člověk se nemá bát budoucnosti
  • slast - počátek a cíl blaženého života - stav, kdy člověk necítí bolest a neklid v duši, odmítá běžné vnímání slastí, největší dobro - rozumnost - volby se zřetelem ke zdraví těla a klidu duše
  • člověk nemá podléhat touhám - uměřená slast - dosažení klidu - ataraxie (podobné stoikům)
  • vnímáni jako lidé oddávající se tělesným slastem - pouze je nezavrhovali, propagovali umírněnost
  • strast - člověk si může uvědomit, co mu chybí, může tak dojít k rovnováze, duševní strasti - například strach - ze smrti - zbytečný
  • odmítavý vztah ke společnosti, státu (narozdíl od stoiků), heslo - "Žij skrytě" - angažovanost přináší strasti - individualismus
  • celospolečenský pocit - myšlenky ovlivnily Vergilia, Ovidia - velká odezva
  • epikurejské školy se dále rozvíjely v Řecku i v Římě

Vitus Lukrecius Carlus

  • římský filozof, básník
  • obdivoval Démokrita, Epikura, sympatie s materialisty - zpracoval materialistickou linii
  • báseň "O přírodě" - jak je svět sestaven - hmota, prázdný prostor, liší se, bohové nezasahují do dění, snaží se zbavit člověka strachu z bohů a ze smrti
  • ideál - mudrc - věnuje se duševním záležitostem, kochá se svým duševním klidem

SKEPTICISMUS

  • skepse - pochyby - v ontologické oblasti - pochyby o metodách poznání, obecných pravdách, jestli je možné něco poznat
  • jestliže člověk neustále něco poznává, nemůže dosáhnout klidu, vyrovnané mysli - vždy je možné pochybovat - nelze dojít ke konečnému řešení

a) starší skepse

Pyrrhon z Elidy

  • zakladatel skepticismu
  • tři otázky - jaké jsou věci, jaký k nim máme zaujmout postoj, co tím získáme
  • nevíme, jak máme věci poznávat - smysly, rozumem, vycházet ze zkušenosti - poznání může vždy klamat, argumenty - příklady, nemůžeme vyslovit obecně platný závěr, řešení - nezaujímat postoje, zdržíme se úsudku - epoché - dosáhneme lhostejnosti, vyrovnanosti - ataraxie
  • v praxi - nezavrhovali činnost, spíše pídění po dalším poznání, konformní život - smíření se se situací, myšlení a činy podle toho, co se od nich očekává

b) střední skepse

  • skepticismus sídlil v Platónské Akadémii
  • převádění myšlenek do praxe

Kerueades

Arkesilaos

c) mladší skepse

Ainesidemos

  • vrací se k Pyrrhonovým myšlenkám, zajímá ho omezenost lidského poznání (viz sofisté)
  • argumenty - trópy - je jich 10, zdůvodňuje svoje pochybnosti o obecně platném konečném nezpochybnitelném poznání, využívá znalosti psychologie člověka, sociologie, fyzikální principy, při poznávání věcí - omezenost věkem, vzděláním - mnoho faktorů, každý vnímá jinak, různé úsudky, některé věci nikdy nepoznáme, některé jevy zdůvodňujeme jen rozumem - rozum se určitě stejně jako smysl někdy mýlí, jevy můžeme pozorovat z různého hlediska, pohledu, závislost na kultuře, zvycích, hodnotách
  • dobře poukazují na omezenost lidského poznání

shrnutí těchto tří filosofických škol

  • otázky praktického života, souvislost s jedincem
  • kromě skepticismu - zabývají se etikou
  • snaha o dosažení blaženosti, vyrovnanosti - ataraxie



Přidal: Aleinad 17. 11. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 866
Zhlédnuto: 6306 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Antická filozofie - ŘeckoScholastické období Základy společenských věd