< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Psychické poruchyStát Základy společenských věd

Sociologie

  • sociologie je společenská věda, která zkoumá sociální život jednotlivců, skupin a společností
  • podává celkový obraz společnosti, její strukturu a zákonitosti jejího vývoje
  • původ slova - z řeckého societas = společnost a logos = věda, rozum

vznik a vývoj - první období

  • původně - sociální fyzika
  • dělila se na sociální statiku a sociální dynamiku
  • vznik sociologie jako samostatné vědní disciplíny - v 1. pol. 19. stol
  • zakladatel - francouzský filozof Auguste Comte
  • první období
  • od 40. let 19. století do 20. let 20. století
  • podoba velkých teoretických systémů
  • formulují se teorie, pojmy

Auguste Comte (1789 - 1857)

  • zakladatel sociologie, matematik, reformátor
  • sociologii staví na vrchol pyramidy věd
  • zakladatel positivismu (filosofický směr odmítající spekulace, vycházející z faktů)
  • jádro jeho filozofie – přijímá fakta a zkoumá
  • inspiroval se R. Descartem a F. Baconem
  • neuznával psychologii, požadoval převzetí poznatků od přírodních věd - fakta, ne spekulace
  • dvě části sociologie
  • a) statická část - zkoumá současný stav, řád, systém
  • b) dynamická část - zkoumá společenský vývoj
  • vývojová stadia společnosti - zákon tří stadií
  • teologické - člověk hledá absolutní poznání, za vším vidí vyšší moc
  • metafyzické (abstraktní) - zkoumání abstraktních pojmů, nejvyšší - příroda, odklon od bohů
  • pozitivní (vědecké) - k absolutnímu poznání nelze dojít, systém lze pochopit pomocí jednotlivých faktů, má dojít k ideálnímu společenskému uspořádání s řádem, smysl pro celek

Karl Marx (1818 - 1883)

  • německý myslitel, politik, studoval filosofii, historii
  • zabýval se rozvrstvením společnosti - důvod konfliktů ve společnosti – sociální nerovnost
  • třídy - proletariát a buržoazie (teorie třídního boje)
  • řešení – vznik beztřídní společnosti bez soukromého vlastnictví
  • proletariát nevlastí výrobní prostředky, je vykořisťován, cesta - násilím vzít buržoazii prostředky - revoluce, odstraní se rozdíly, lid bude moci hospodařit a vládnout sám, každý bude moci pracovat, spravedlivá odměna
  • teorie byla aplikována, povstání proběhla - komunismus nabídl řešení krize
  • s Friedrichem Engelsem – materialistické pojetí dějin založené na ekonomických zákonitostech
  • jeho myšlenky – marxismus – velký politický a vědecký vliv na jiné směry
  • úspěch – dobře prozkoumali společnost a odhadli vývoj

Émile Durkheim (1858 - 1917)

  • francouzský sociolog a filosof
  • 2. polovina 19. a počátek 20. století
  • teorie dělby práce - procesy moderní industriální společnosti
  • sociologie - věda o sociálních faktech - reálné skutečnosti nezávislé na lidském vědomí
  • vysvětlení sociálních jevů bez pomoci psychologických nebo biologických činitelů (pokus)

Max Weber (1864 - 1920)

  • aplikoval sociologii do politiky - jeho myšlenek využívali politikové
  • protestant - etické prvky
  • sociologie - věda o sociálním jednání - každodenní aktivity lidí, které pro ně mají smysl, berou ohledy

Vilfredo Pareto (1848 - 1923)

  • italský sociolog, ekonom
  • zakladatel teorie elit - ve všech oblastech života, kritérium zařazení do elity - statisticky zjistitelný úspěch (tabulky - původ, vzdělání, příjmy) - používal matematické metody
  • faktory ovlivňující společnost
  • geografie - klima, půda, flóra, fauna
  • vnější faktory - činitelé - sousední společnosti, historické vztahy, předešlé podmínky
  • vnitřní faktory - rasy, zájmy, pocity, schopnosti, inteligence

Herbert Spencer (1820 - 1903)

  • britský filosof, sociolog, geolog, jazykovědec, matematik, fyzik
  • požadoval komplexní vnímání - systém
  • společnost - organismus - každý má své funkce; vztahy, neustálý vývoj (evoluce), diferenciace

Georg Simmel (1858 - 1918)

  • Němec, naznačil sociologické směry 20. století
  • témata - volný čas, městský způsob života, umění (otázka masovosti), peníze

druhé období - od 20. let 20. století

  • zaměřeno na praxi, na aktuální problémy společnosti
  • sociologické studie – plošné mapování, sbírání statistických informací, hlavně USA – nezaměstnanost, rasismus – velké množství dat, měli z čeho čerpat, nové sociologické školy byly hlavně americké, Evropa – starší systémy
  • pohyb obyvatelstva, vzdělání rodičů, původ, velikost rodin, IQ, choroby, sledování jedinců v průběhu 50 let, vypracovávají se metody, tvoří se dotazníky, vzorky respondentů
  • koncentrace na konkrétní problémy – makrosociální – rasismus, migrace obyvatel (za prací), vazba mezi ekonomickými problémy a stěhováním
  • život jednotlivých skupin – městské obyvatelstvo – dělníci, venkovské – farmáři...
  • minority – indiáni, přistěhovalci, míšenci, USA – mnohonárodnostní stát – spory o tom, kdo je pravý Američan – jsou potomky přistěhovalců, emigrace před WW2 – Židé, Asiaté – často nebyli přijati – ve velkoměstech komunity – čínská v San Franciscu, černoši
  • USA – přístup k práci, otázky vedení firem, cení se pracovitosti, iniciativa, loajalita, v Evropě těžko aplikovatelné – po revoluci se nevyplatilo přejímat naprosto vše ze západu – lidé na to nebyli zvyklí
  • interpretace jevů

uplatnění sociologů

  • průzkum trhu, reklama, vnitřní problémy firem, institucí – motivace k práci, řízení lidí, pracovní spory
  • poskytují služby politikům – jak manipulovat, názory lidí, formulace hesel
  • urbanistika – stavba nových celků
  • armáda, školství
  • sociologické disciplíny – sociální stratifikace – sociální rozvrstvení, sociologie věkových skupin, sociologie pohlavní – gender, ženská hnutí, rasové a etnické skupiny, sociální hnutí, srovnávací, historická sociologie, sociologie zdraví a nemoci, volný čas

metody sociologického výzkumu

  • 1) kvantitativní výzkum - testování pravdivosti předem vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů (tázaných)
  • metody
  • přímé pozorování – plánované vnímání určitých jevů, vše je systematicky zaznamenáváno
  • rozhovor – informace se získávají pomocí přímé interakce s tázaným
  • dotazník – respondent odpovídá písemně ve formuláři
  • analýza dokumentů – analýza dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu
  • 2) kvalitativní výzkum
  • hledá motivy, které člověka vedly k určitému chování
  • zkoumá, jak jedinci a skupiny pohlížejí na svět
  • metody
  • a) zúčastněné pozorování – výzkumník je součástí každodenního života lidí
  • b) analýza osobních dokumentů – úvahy o životě nebo určité události – deníky, dopisy, autobiografie
  • c) nestandardizovaný rozhovor – rozhovor, který má jen obecný plán

sociální stratifikace

  • sociální struktura - stavba, způsob uspořádání celku
  • základem - status, sociální role a sociální stratifikace
  • status - místo člověka ve společenském žebříčku
  • sociální role - soubor očekávaných chování člověka, odráží postavení ve společnosti
  • skupinové, individuální, vynucené, volitelné, krátkodobé, trvalé
  • člověk se s rolí může ztotožnit, přijmout ji jen navenek nebo ji odmítnout
  • stratifikace - sociální rozvrstvení
  • základem - nerovnost - v každé společnosti, různá hlediska
  • vertikální (např. majetek), horizontální (např. bydliště)
  • stratifikační systémy
  • otrokářský (svobodní a nevolníci)
  • kastovní - narození do kasty, nelze změnit, dodnes v Indii
  • stavový - šlechtici, duchovenstvo, poddaní - středověk
  • třídní - vymezeno vlastnictvím výrobních prostředků (Marx), postavením na trhu práce (Weber)
  • Weberova teorie stratifikace
  • horní, střední, vrstva
  • kritéria - objektivní (příjem, majetek, vzdělání, bydlení), subjektivní (sebezařazení)
  • prestiž - základní ukazatel statusu jedince, dobrá reputace jedince nebo skupiny - úcta a vliv
  • třídy
  • vyšší - elita, zámožní lidé, aristokraté, vlastní nebo ovládají výrobní prostředky
  • vyšší střední - odborníci
  • nižší střední - administrativa a obchod
  • vyšší dělnická - odborná manuální práce - kvalifikovaní
  • nižší dělnická - neodborná manuální práce - polo- a neklasifikovaní
  • underclass - vyloučena z trhu práce a stratifikačního systému
  • minorita
  • menšina - rasová, národnostní, kulturní
  • problém s většinou, většina jim klade překážky, předsudky, jazykové problémy
  • sociální mobilita - přestup z jedné pozice do druhé
  • horizontální - přechod z jedné skupiny do druhé v rámci jedné úrovně (občanství, bydliště)
  • vertikální - přesun z jedné vrstvy do druhé - vzestupná, sestupná
  • intergenerační - přesun mezi generacemi - děti získají lepší/horší postavené než rodiče
  • intragenerační - přesun v rámci jedné generace - na konci života mají lidé lepší/horší postavení než na začátku

sociální uskupení

  • sociální útvary - skupiny lidí vymezené vztahy mezi nimi
  • skupina - minimálně dvě osoby - společný vztah, zájem, cíl, činnost, vlastnost, fce
  • rodina - základní článek sociální struktury, příbuzenské a citové vazby, primární, neformální, malá sociální skupina
  • malá - od 2-3 osob do 30 osob, často se člení na podskupiny, členové se navzájem znají, mají bližší vztahy - rodina, školní třída x střední, velká - členové se neznají všichni osobně, členy poznáme podle oblečení, symbolů
  • dočasná x stálá
  • přirozená x dobrovolná x vynucená
  • otevřená x uzavřená
  • formální (stanovena podřízenost a nadřízenost, posty) x neformální
  • organizované x neorganizované
  • primární (neformální vazby, obvykle příbuzenské, většinou dlouhodobé) x sekundární (formální vztahy)
  • vztahy ve skupině
  • J-J - matka - dítě, partneři, citové zabarvení
  • J-S - proces socializace - jak se chovat, co dělat, co se od nás čeká
  • S-J - jako člen skupiny zaujímáme určité postavení
  • S-S - členové odlišných skupin vykazují odlišné rysy
  • agregát - nahodilý a dočasný, čistě statistický souhrn jedinců bez specifické sociální vazby
  • shluky - kolem mimořádné události (nehoda)
  • davy - skupina lidí na stejném místě na základě stejného podnětu
  • sociálně strukturované - plánovaný vznik - demonstrace, publikum x náhodné (fronta)
  • přítomnost v davu má vliv na chování jedinců - davové (kolektivní) chování - napodobování, pudové jednání, anonymita, ztráta sociální kontroly, davová psychóza, potlačení sebe sama
  • klasifikace davů
  • aktivní, útočný, únikový, získávací, expresivní, pasivní, příležitostný, záměrný
  • sociálně strukturovaný, náhodný, nezákonný
  • národ - společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti, historický vznik na základě jazykového, územního, hospodářského společenství
  • lid - všechno obyvatelstvo určité země

socializace člověka

  • socializace - proces začleňování se do společnosti, osvojení společností vyžadovaného chování
  • na člověka působí - rodiče, škola, třída, kamarádi, učitelé, zájmové aktivity, média
  • vede k rozvoji sebeuvědomování - k utváření myšlení, cítění, jednání
  • způsoby
  • sympatie a citová nákaza - ovlivnění situací, přenesení citů - svatba, pohřeb
  • nápodoba - probíhá výběrově
  • sugesce a autosugesce - přejímání názorů, myšlenek, pocitů
  • socializace z hlediska fylogenetického - člověk se během svého společenského vývoje polidšťoval a zespolečenšťoval
  • ontogenetického - sociální vývoj jedince



Přidal: Aleinad 25. 10. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1405
Zhlédnuto: 7413 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Psychické poruchyStát Základy společenských věd