< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vyvrcholení českého národního obrozeníEvropské demokratické hnutí po Vídeňském kongresuDějepis

Slovenské národní obrození

Konec 18. stol. – Slováci začínají posilovat svoje národní vědomí

- nevýhody oproti Čechům – Dvojí národnostní útlak – Němci a Maďaři

- nemohli navázat na slavnou minulost svého národa (žádnou nemají)

- neměli spisovný jazyk

- rozděleni nábožensky (katolíci a evangelíci

- hlavní cíl vlastenců – spisovný jazyk

Anton Bernolák  -  byl katolík

- první pokus vytvořit spisovný jazyk

  - základem je západoslovenské nářečí – bernalánština

  - vydával 1. Vlastenecké knihy

Jurai Palkovič – evangelík

- chtěl, aby se stala spisovný jazykem poslovenštělá čeština  - bibličtina

 - neprosadil se

Ján Kolár a Pavol Jozef Šafárik – usilovali o spolupráci s Čechy

30. léta 19. stol. – mladší generace vlastenců – politické požadavky

 ¼udovít Štúr – jediný Slovák, který v té době zasedal v uherském sněmu

Alternativní text

 - usiloval o sblížení a sjednocení obou skupin

- byl pro spolupráci s Čechy

- vydával Slovenské národní noviny

- byl pro odstranění feudálních přežitků

- stoupenci – štúrovci – např.: Jozef Hurban, Michal Hodža

- centrum Prešpurk

- založili Českoslovanskou společnost

- založili tajný spolek Vzájemnost – mezi Čechy a Slováky

- Maďaři donutili je zrušit spolek

1843 – obě skupiny vlastenců se shodli na jednotném spisovném jazyce

 - základem je středoslovenské nářečí

- založili kulturní spolek – Tatrýn

Alternativní text

- zakládali knihovny a čtenářské spolky

- nedělní školy – pro dospělé

- protialkoholní spolky

 

 

 

 

 

 

 




Přidal: Tonda 23. 10. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 414
Zhlédnuto: 2477 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vyvrcholení českého národního obrozeníEvropské demokratické hnutí po Vídeňském kongresuDějepis