< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - BODY K MATURITĚPsychologický seminář - 7 duchovních zákonů úspěchuZáklady společenských věd

Společenskovědní seminář - Základy sociologie

 

SOCIOLOGIE

= společenská věda, zkoumá sociální život jednotlivců, skupin a společnosti, zkoumá celkový obraz společnosti, její strukturu a zákonitosti jejího vývoje

z řeckého societas = společnost

vznikla v 1. polovině 19. století, je to věda o společenském pokroku, stojí na vrcholu věd

zakladatel August Comte

AUGUST COMTE

do centra dává společnost jako celek, ovlivňuje celý život člověka, matematik, filozof, zakladatel pozitivismu (vyhýbá se spekulacím a vychází z ověřených faků), přijímá fakta a zkoumá jejich vzájemný vztah

zákon tří stádií:

stadium teologické (fiktivní) – vše vysvětluje jako zásah bohů, člověk hledá absolutní poznání, za každým procesemje živá vůle

stadium metafyzické (abstraktní) – vychází ze zákonitostí, zkoumá abstraktní pojmy

stadium vědecké (pozitivní) – popisuje poznání, k absolutnímu poznání nelze dojít, pozoruje jednotlivá fakta

rozdělení sociologie:

teorie přirozeného uspořádání (společenská statika) – popisuje skutečnost, jádrem je uvažování o institucích, které zajišťují rovnováhu společnosti (církev – intelekt, rodina – cítění, stát – jednání)

nauka o pokroku (společenská dynamika) – zkoumá vývoj společnosti, jádrem je zákon tří stádií

HERBERT SPENCER

britský sociolog a filozof, klade důraz na podobnost mezi lidskou společností a biologickým organismem, sociologie má vše vnímat komplexně, vidí společnost jako organismus, kde má každý své funkce a role a neustále se vyvíjí a diferencuje, promítá sem znalosti z nejrůznějších oborů

ÉMILE DURKHEIM

vytvořil teorii dělby práce, moderní pracovní proces a průmyslová společnost, sociologii definoval jako vědu o sociálních faktech, vytvořil sociologický realismus, systematicky se snažil vyjít z empirických dat

MAX WEBER

aplikoval sociologii do politiky, etické prvky, sociologii definuje jako vědu o sociálním jednání, sociologové by se měli zabývat pouze takoým jednáním, kterému lidé přisuzují smysla jež dělají s ohledem na druhé lidi, vytvořil sociologický nominalismus

VILFREDO PARETO

sociolog, ekonom, zakladatel teorie elit, hlavním kritériem, jestli patříme do elity je statisticky změřitelný úspěch, používal matematické metody, rozdělil faktory ovlivňující vývoj společnosti (geografické, okolní státy, historie, rasa, schopnosti, zájmy, iQ)

GEORG SIMMEL

Němec, naznačil směry sociologie ve 20. letech, zabýval se volným časem, úlohou umění, peněz ve společnosti, otázky masovosti a měšťáctví

období po 2. světové válce (empirické období)

zaměřeno na celkovou společnost, plošné mapování společnosti, 1. společenské problémy v Americe (migrace, nezaměstnanost, rasismus), nové sociologické školy

sleován pohyb obyvatel, původ lidí, velikost rodin, povolání, IQ, sledují jedince v průběhu 50 let, vznikají dotazníky, sbírají se data, zkoumají minority

sociologie souvisí s ostatními disciplínami

s filozofií – mají společnou orientaci na člověka a podmínky jeho života

s historií – celé společenské dění probíhá v historickém kontextu

s ekonomií – je podstatnou složkou společenského života

s psychologií – psychické potíže mají často sociální souvislost

s antropologií – zabývají se kulturou a společenskými institucemi

s politologií

s ekologií – ekologické problémy se stávají zásadními společenskými problémy

metody sociologického výzkumu

kvantitativní výzkum – testování pravdivosti předem připravených hypotéz na velkém vzoru tázaných respondentů

metody: přímé pozorování, rozhovor, dotazník, analýzy dokumentů

kvalitativní výzkum – hledá motivy, které člověka vedly k určitému chování, jak jedinci a skupiny pohlížejí na svět

metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandartizovaný rozhovor

sociologové

dělají průzkum trhu, reklamu, řešení vnitřních problémů podniků, jak rozmístit, motivovat, řídit lidi, řešit spory, služby politikům – s čím počítat, účinnost hesel, manipulace s davy, urbanistika, v armádě, ve škole

sociologie může být věkových skupin, pohlaví, rasových skupiny, sociální hnutí, srovnávací, historická, zdraví a nemoci, volného času, médií

dělení sociálních útvarů

skupina = tvořena 2 nebo 3 osobami, mezi nimiž jsou vzájemné vztahy, spojuje je společný cíl, zájem, činnost, vlastnost, funkce apod.

agregát = sdružení na jednoduchém principu, nahodilý a dočasný, vzájemně se neznají a pravděpodobně se už ve stejném složení nesejdou

shluky – kolem něčím mimořádné události (dopravní nehoda)

davy – skupiny lidí na určitém místě na základě stejného podnětu, plánované a náhodné,

aktivní – útočný (vzpury, terorizující, linčující), ýnikový (vznikají panikou), získávací

(drancování obchodů), expresivní (demonstrace)

pasivní – posluchačstvo, publikum, příležitostné nebo záměrné

davová psychóza – člověk v davu potlačuje svou identitu, projevy primitivních pudů, mizí

pocit zodpovědnosti

kategorie = úhrn ososb, ketré vykazují jeden nebo více společenských sociologicky významných znaků (podle povolání, věku, příjmu …)

publikum

třída (vrstva) = kategorie lidí, kteří mají stejné třídní postavení (stejný způsob obživy, bohatství), dělení v hierarchickém smyslu většinou podle majetku a moci

národ = společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti, zformovala se na základě jazykového, územního a hospodářského společenství

lid = všechno obyvatelstvo určité země

minorita (menšina)

početně malá část společenského celku, která je z hlediska celku v menšině, od majority se liší odlišným původem (rasou), národností, náboženstvím, řečí apod.

jsou pro své fyzické nebo kulturní charakteristiky odloučeny od ostatních, jedná se s nimi odlišně a nerovně, vyloučeni na plném podílení se na životě společnosti

elita

početně malý útvar, nejlepší vybraná část určitého celku osob, jehož členové zaujímají vysoké pozice

šlechta, prominenti z politiky, obchodu, umění, průmyslu

má silný sociální vliv a sociální konstrolu v některých oblastech sociálního života

dříve založena na tradici, majetku, stavovské příslušnosti...

v dnešní společnosti už jde o otevřený útvar, z hlediska majority patří k okrajové skupině

klasifikace skupin

podle velikosti: malá – 2 – 30 členů, mají bližší vztahy, zájmy a potřeby (rodina, školní třída)

střední

velká – členové se všichni neznají osobně, poznáme je podle oblečení, symbolů

(armáda, personál nemocnice, firmy)

podle trvání: dočasná X stálá

podle základu utvoření: přirozená X dobrovolná X vynucená

podle formy přístupu: otevřená X uzavřená

podle organizace: organizovaná X neorganizovaná

podle formálnosti: formální – vymezení sociálních postů a s nimi spojených společenských rolí,

vztah podřízenosti a nadřízenosti, mohou zde vznikat i neformální vztahy (škola, armáda, nemocnice, úřad)

neformální – nejsou jasně vymezeny posty a vztahy nadřízenosti a podřízenosti,

osobní až emocionální vztahy (rodina, přátelé, kroužky)

podle druhu vazby: primární – tvoří ji lidé, s nimiž udržujeme těsné neformální vazby, obvykle jde o 

příbuzné, relativně dlouhodobé,důležité pro socializaci

sekundární – lidi, které neznáme příliš důvěrně a s nimiž udržujeme příliš

formální vazby

vztahy ve skupině

J – J – vztah mezi jedinci, citové zabarvení, matka – dítě, partneři, sociální vliv vztahu

J – S – během života se pohybujeme v různých sociálních skupinách, proces socializace

S – J – jako člen skupiny zaujímáme určité postavení, společenskou roli

S – S – vztah mezi skupinami, jako člen skupiny vykazujeme typické rysy odlišné od jiné skupiny

(obyvatelé města X venkova)

rozlišení sociálních tříd

vyšší (elita) – zámožní lidé, aristokraté, vlastní nebo ovládají výrobní prostředky

vyšší střední – odborníci

nižší střední – administrativa, obchod

vyšší dělnická – odborná manuální práce

nižší dělnická – neodborná manuální práce

underclass – vyloučena z trhu práce a stratifikačního systému

sociální role = očekávaný způsob chování, který se ukáže v sociálním statusu, každý hraje víc rolí – nezávisle (student, zákazník, sourozenec, zaměstnanec), souběžně (otec a manžel v rodině)

přístupy jedince k roli: ztotožnění / identifikace

distanc / odstup (navenek hraje roli, ale vnitřně ji popírá)

odmítnutí role

základní role: nadřízené (otec, doktor, učitel)

podřízené (žák, pasient)

souřadné (spolužák, kolega)

role sexuálního partnerství

sociální status = sociální postavení člověka ve společnosti, vymezuje práva a povinnost jedince ve vztahhu k ostatním lidem a zároveň formuje očekávání, která může okolí mít od držitele statusu v určitých situacích

socializace

= proces, v jehož průběhu si děti osvojují a poznávají kulturní hodnoty a normy, nejintenzivnější v 

prvních letech života, probíhá během celého života

porozumění kultuře dané společnosti, dítě si osvojuje jazyk, specifické vidění světa, názory, postoje, přesvědčení, identitu

cílem je zespolečenštění člověka, tak aby byl schopen vycházet s druhými lidmi, aby mohl existovat ve společnosti, člověk se chová očekávaně a vypočitatelně

zprostředkovatelé socializace: rodina, vrstevnická skupina, másmédia

sociální stratifikace (rozvrstvení)

základem je nerovnost (pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, sociální a ekonomické postavení), podstatou je nerovné rozdělení určitého statku nebo služby

vertikální – nerovné rozdělení (ekonomickýcm kapitálem)

horizontální – rozdělení dané (místem bydliště)

typy stratifikačních systémů

otrokářský – svobodní a nevolníci

kastovní – kasty, člověk se do nich rodí a jsou neprostupné

stavovský – stavy a právo regulující společenský život

třídní – třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků nebo postavením na trhu práce

Weberova teorie stratifikace

prestiž = dobrá reputace jedince či skupiny spojená s úctou a vlivem, jeden ze základních ukazatelů sociálního statusu jedince

sociální mobilita = přechod individua, soc. objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou

horizontální – přechod z jedné skupiny do druhé v rámci jedné úrovně (změna občanství,

bydliště, sňatek, rozvod)

vertikální – vzestupná (postup, kariéra, vzdělání) a sestupná (nezaměstnanost)

intergenerační – přesun mezi generacemi, děti získají horší/lepší postavení než rodiče

intragenerační – přesun v rámci jedné generace, na konci mají lidé lepší/horší postavení než na

začátku

Marxova teorie stratifikace

proletariát = nevlastní výrobní prostředky a jsou nuceni prodávat svoji pracovní sílu za mzdu

buržoazie = vlastní výrobní prostředky, vykořisťuje porletariát, všechny zájmy jsou kontrolovány vládnoucí třídou, vykořisťování přestane pokud bude nastoleno společné vlastnictví

sociální kapitál = souhrn sociálních vztahů, kontaktů, počestnosti a vážnosti, zajišťuje tok informací, vedoucí ke vzájemnému prospěchu a důvěře, rodina, tradice, vzdělání, solidarita, odpovědnost

sociální nerovnost

není žádná společnost, která by rozdělovala vše rovným dílem, liší se v různých aspektech

věková, rasová, rozdíly mezi pohlavími

obsah sociální nerovnosti

moc – jedinci mohou vnutit svou vůli ostatním, bez ohledu na souhlas či nesouhlas

pretiž

bohatství – vztah k materiálním podmínkám





Přidal: tera.mimr 1. 10. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2708
Zhlédnuto: 9388 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - BODY K MATURITĚPsychologický seminář - 7 duchovních zákonů úspěchuZáklady společenských věd