Řešení národnostní otázky v poválečném Československu
řešení souvisí s tvorbou hranic
během války všechny velmoci i SSSR souhlasily s obnovením Československa v předmnichovských hranicích – realita jiná
Podkarpatští Rusíni – bojovali v ČS zahraničních armádách, chtěli žít nadále v ČS
podzim 44 – na Podkarpatské Rusi byla obnovena pravomoc ČS úřadů – ČS úředníci se dostávají do sporů s pracovníky sovětské státní bezpečnosti (NKBD) – kladou jim překážky
na Podkarpatské Rusi dochází k nuceným odvodům do Rudé armády, ze SSSR sem byli posíláni komunisté, kteří organizují připojení Podkarpatské Rusi k SSSR
stoupenci ČS začínají být pronásledováni
listopad 44 – v Mukačevě – koná se zde sjezd národních výborů – ovládány komunisty, na tomto sjezdu byl přijat požadavek připojení k SSSR
konec června 45 – ČS nuceno podepsat smlouvu o odstoupení Podkarpatské Rusi k SSSR, Češi a Slováci se odtud museli odstěhovat, museli tam nechat své majetky, někteří Rusíni emigrovali, dokud to šlo
na území ČS zůstalo 70 000 Rusínů
Postupimská konference potvrdila odsun Němců z ČS, Polska a Maďarska, do odsunu nepatří antifašisté
odsun schválen Košickým vládním programem a byl proveden v pěti vlnách
1. fáze - 44 – květen 45 – organizovali ji sami Němci, jednalo se o říšské Němce, kteří tady nebyli doma
2. - květen 45 – 2. Fáze – neorganizovaný útěk asi 20 000 Němců – nacističtí vůdci a funkcionáři
3. - červen – září 45 – probíhá tzv. divoký odsun – 60 000 Němců odsunuto Revolučními gardami, které vznikly v pohraničí, vstoupili do nich lidé, kteří za války neudělali pro odboj vůbec nic, a také bývalí spolupracovníci s nacisty, kteří zahlazovali svoje stopy po kolaboraci - vyvolal po světě kritiku, vláda s tím nedělala nic, po kritice to teprve zastavili, Beneš vydal dekret o amnestii, na mezinárodní nátlak to ČS vláda to musela začít organizovat sama
4. - konec září 45 do konce roku 46 je odsun organizován přímo vládou, probíhalo to relativně slušně – nikdo se nevraždil, každá německá rodina dostala předpis, co si mohou vzít a na osobu jenom 50 kg, cennosti se tam museli nechat, zatím mohli zůstat odborníci, kteří zajišťovali výrobu, lékaři
poslední – leden – květen 47 – odešli i antifašisté
z ČS odsunuto asi 2,5 milionů Němců – nedostatek pracovních sil, některé vesnice zanikly, města zpustla
žádná politická strana tehdy neprotestovala proti bezpráví, nebyli trestání konkrétní nacisté, ale všichni Němci
Maďaři – požadavek odsunu nepodpořily velmoci – po tom, co viděly s Němci; podepsána dohoda mezi ČS a Maďarskem o výměně obyvatelstva – v rámci ní došlo k výměně 65 tisíc lidí, většina Maďarů tam zůstala – vláda Maďary chtěla potrestat – násilné přestěhovávání Maďarů do českého pohraničí, aby byli počeštěni
Češi a Slováci – tvoří 2 rovnoprávné národy
po převzetí moci komunisty – omezován vliv Slovenské národní rady
po válce – Češi a Slováci žijící v zahraničí byli vyzváni, aby se přestěhovali do ČS – 200 tisíc lidí, nemohli nahradit odsunuté Němce
Národnostní otázka – řada nezákonností, počátek porušování zákonů samotnou státní správou