Atmosféra

- plynný obal Země, k Zemi poutána gravitací
- do výšky 90 km homosféra, výše heterosféra
- 78 % dusíku, 21 % kyslíku, vzácné plyny (argon, neon, helium, krypton, xenon, radon), oxid uhličitý, vodní páry (z nich vznikají oblaka), atmosférický aerosol, prach (antropogenní)

vertikální členění

troposféra
- na 40° zeměpisné šířky až do 18 km, u nás asi do 11 km, na pólech 9 - 10 km
- tvoří se tu počasí
- s výškou klesá teplota (o 6,5 °C/km), hustota a tlak vzduchu
stratosféra
- oddělena tropopauzou širokou až 3 km
- do 55 km nad povrchem Země
- součástí ozonosféra (ve výšce 25 - 35 km)
mezosféra
- 80 - 85 km nad Zemí, teplota klesá (i na -100 °C)
termosféra
- do 450 km, podle někoho až do 900 km
- prudce stoupá teplota (po 200 km až 500 °C, po 600 km i 1500 °C)
- polární záře
exosféra
- asi do 20000 km

Počasí

- stav atmosféry v určitém místě, charakteristický soubor meteorologických prvků
- počasím se zabývá meteorologie - meteorologie dynamická (např. termodynamika) a synoptická (stav atmosféry na určitém území, pro předpověď počasí - pomocí synoptických map)

Základní meteorologické prvky

sluneční záření
- ultrafialové 7 % (krátké vlny), viditelné 48 %, infračervené 45 % (dlouhé vlny)
- solární konstanta - množství světla dopadající na horní vrstvu atmosféry, 58 % pohlceno atmosférou a Zemí, zbytek se odráží do meziplanetárního prostoru
- radiační bilance - rozdíl příjmu a výdaje záření mezi povrchem Země a atmosférou - oteplování nebo ochlazování
- intenzitu slunečního záření měří pyranometr
- délka slunečního záření se měří slunoměrem

teplota vzduchu
- měří se teploměrem, často 2 metry nad Zemí
- čáry na mapě spojující místa se stejnou teplotou vzduchu se nazývají izotermy

tlak
- síla vyvolávaná hmotností vzduchového sloupce
- měří se barometrem
- průměrný tlak ve výši hladiny moře v 15° je 1013,27 hPa
- čáry spojující na mapě místa se stejným tlakem se nazývají izobary
- se vzrůstající nadmořskou výškou a snižující se teplotou klesá
- oblast vysokého tlaku = anticyklóna, nízkého tlaku = cyklóna

proudění vzduchu - vítr
- podmíněno rozdíly tlaku - vítr fouká od tlakové výše k tlakové níži
- směr měří větrné růžice (směrovky), určují odkud vítr vane
- rychlost se měří anemometrem podle Beaufortovy stupnice - od 19. století, 12 stupňů, měření v 10 metrech nad povrchem
- stupeň 0 = bezvětří (0 - 1 km/h), 5 = čerstvý vítr (29 - 38 km/h), 9 = vichřice (75 - 88 km/h), 12 = orkán (více jak 118 kmph)
- vzduch postupující z tlakové výše do tlakové níže se pohybuje spirálovitě
- tlakové výše - anticyklóny - vzduch klesá, stlačuje se, roztéká se od středu k okrajům, na severní polokouli po směru hodinových ručiček, na jižní proti, klesá relativní vlhkost vzduchu, rozpouští se oblačnost, suché počasí
- tlakové níže - cyklóny - vzduch stoupá, tlak klesá, vzduch vtéká spirálovitě do středu, na severní polokouli proti směru hodinových ručiček, na jižní po směru, zvyšuje se relativní vlhkost vzduchu, oblačnost, srážky
- tropické cyklóny dosahují velké rychlosti, v tropech, tvoří se nad oceány, kolem 100 m/s, doprovázeny deštěm, v Americe to jsou hurikány, v Asii tajfuny, v Indickém oceánu orkány (cyklóny)

atmosférické srážky
- produkty kondenzace vodních par
- vertikální - déšť, horizontální - ledovka, jinovatka, rosa, námraza
- měří se dešťoměrem, intenzitu měří ombrograf
- úhrn srážek - výška vodního sloupce bez výparu, vsaku a odtoku, 1 mm = 1 l/m2
- čáry na mapě spojující místa se stejným úhrnem srážek - izohyety

Podnebí

- základní klimatogeografické činitelé - vzdálenost od oceánu, nadmořská výška, zeměpisná šířka, oceánské proudy, cirkulace atmosféry, činnost člověka
cirkulace atmosféry
- na rovníku skoro bezvětří - kalmy, tišiny
- od 30° severní šířky k rovníku - severovýchodní pasáty, od 30° jižní šířky k rovníku - jihovýchodní pasáty, ve velkých výškách (8 - 12 km) antipasáty
- od 30° zeměpisné šířky po 60° zeměpisné šířky - západní větry
- od pólů k k 60° zeměpisné šířky - východní větry
místní větry
monzun
- vyrovnává tlak vzduchu mezi mořem a pevninou
- „monzun“ z arabštiny, znamená to „sezóna“
- letní vane z chladnějšího oceánu (tlaková výše) a nese s sebou srážky (nejdeštivější místo na světě - Čarapúndží - 27 m/rok)
- zimní vane z prochladlé pevniny (tlaková výše), nese období sucha
fön
- nárazovitý teplý suchý vítr z hor do údolí
- např. v Alpách, na Kavkazu
- teplota stoupá o 1 °C na 100 metrů
blíza
- pobřežní vítr, 2x denně mění směr, ve dne vane na pobřeží, v noci naopak
- např. u Jadranu
chinook - teplý, suchý, padavý vítr ze Skalnatých hor do Velkých planin
blizard - provázen sněhovou bouří, Amerika
mistrál - vane od Atlantiku, studený, bouřlivý, ve Francii
polák - v Krkonoších, vane z Polska
meltemy - přes Krétu
buran, sarma - na Bajkalu

vzduchové hmoty
- nad určitou oblastí, podle místa vzniku mají určité fyzikální vlastnosti
- arktická (antarktická) hmota, hmota mírných šířek, hmota tropická, hmota ekvatoriální
- hmota pevninská nebo oceánská
- teplá vzduchová hmota přináší oteplení, postupuje do chladnějšího prostředí
- studená vzduchová hmota přináší ochlazení, proudí do teplejších míst než je sama
- vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny atmosférickou frontou = rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem
- arktická fronta odděluje arktickou a mírnou hmotu, mírná mírnou a tropickou, tropická tropickou a ekvatoriální



Přidal: developer 17. 5. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 827
Zhlédnuto: 4479 krát