projevy politické, slavnostní, kázání, úřední projevy, projevy při vernisážích, kulturních akcích, populárně vědecké přednášky
všechny mají veřejný charakter, přímý kontakt s posluchači, je zde možné využít i zvukových prostředků a prostředků mimojazykových
většina z nich působí na city posluchačů, na jejich rozum
vznikaly už ve starověku – Řecko, Řím, zakladatel – Aristoteles – řecký filosof, vytvořil spis „Rétorika“; Démosthenés – nejvýznamější řecký řečník, „Filipiky“ – vtipné řeči proti vládci Filipovi, v Římě – Cicero – chtěl rozmanitost jazykových prostředků, projev by měl být bohatý na obsah, rozvinutá stavba vět, logická kompozice, mělo by to být působivé, aby posluchače zaujal
Karel IV., Jan Hus, František Palacký – dobří řečníci
projev: politický nebo slavnostní, politický – novoroční projev prezidenta, hodnotící úvaha, slavnostní – oficiální projev, oslavy výročí, kulturních událostí, pohřby významných osobností; působí na city posluchačů, prostředky umělecké, oficiální
proslov: má menší rozsah než projev, proslov ředitele školy ke studentům, jednodušší kompozice, posluchači se většinou znají
přednáška: mluvený projev naučného obsahu, je to i výklad, ale je to pouze mluvený projev, výkladové i obsahové postupy
kompozice: úvod - oslovení posluchačů, získání sympatií, vytčené téma a cíl, ke kterému mají dospět s cílem vzbudit zájem, rozvržení přednášky; stať – rozvádění myšlenek, osvětlení vědeckých poznatků; závěr – stručné shrnutí, výhledy do budoucnosti, poděkování za poroznost, někdy následuje ještě diskuze – musí vedena přednášejícím – musí diskuzi usměrňovat; slova citově neutrální, knižní, odborné výrazy, ale i slova citově zabarvená (málo); používá se 1. osoba čísla množného – pro kontakt s posluchači, otázky přímé nebo řečnické, protiklady, synonyma
zvuková stránka: důležitý způsob přednesu, je nutná příprava, jasná zřetelná plynulá řeč, spisovná, vhodné členění na úseky – frázování, pauzy, větný přízvuk, vhodné tempo s ohledem na posluchače
Statistika