< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - Člověk v rodiněSpolečenskovědní seminář - BODY K MATURITĚZáklady společenských věd

Společenskovědní seminář - Proměny hodnot, kulturních vzorců a volného času v moderní společnosti

01 KONZUMNÍ SPOLEČNOST

· KONZUM = označení pro osobní uspokojení dosažené koupí hmotného majetku a jeho spotřebou. Znamená také ekonomickou politiku, vychází z předpokladu, že svobodná volba konzumentů může určovat ekonomickou strukturu společnosti.
· Termín konzumu bývá rovněž často spojován s kritikou spotřeby, se kterou přišel Karl Marx a Thorstein Veblen. Marx tvrdí, že fungování ekonomie na kapitalistickém základě má za následek fetišizaci zboží a služeb, což vede ke ztrátě jejich hodnoty a naopak ke zvýšení důležitosti tržní ceny.
· V kritických souvislostech popisuje tento termín snahy lidí ztotožňovat se s produkty, nebo zbožím, které spotřebovávají (obchodní značky, viditelné symboly sloužící k vylepšení sociálního postavení). Kultura s vysokým podílem konzumu bývá označována jako konzumní kultura.
· Dává přednost materiálním hodnotám před hodnotami duchovními. Tyto materiální hodnoty jsou reprezentovány předměty nebo službami a vztah společnosti (jednotlivce) k těmto předmětům může hraničit s fetišismem. Určitá část těchto předmětů má krátkou životnost, nebo je jednoúčelová. Téměř všechny předměty i služby pak mají jednu společnou vlastnost – jsou vyráběny a poskytovány v masovém měřítku. Tyto výrobky a služby jsou konzumní. •Jejími hlavními znaky jsou nestřídmost, nesoběstačnost a neustále rostoucí spotřeba.
· Téma konzumní společnosti se dostává do zájmu veřejných diskusí až v poslední době a to především v souvislosti s tématy globalizace a globálního oteplování.

02 VOLNÝ ČAS

Volný čas je čas, který člověku zbude po splnění víceméně nutných povinností (zaměstnání, doprava, domácí práce, hygiena). Je to prostor, o jehož využití a náplni rozhoduje svobodně sám jedinec. To neznamená, že ho bude také sám trávit, jde o to, jak ho rozdělí mezi pasivní odpočinek, zábavu, návštěvy známých, kulturní a sportovní aktivity, pěstování koníčků a zálib (sběratelství, kutilství, ruční práce). Měli bychom se zajímat jak o kvantitu, tak o kvalitu. Důležitý je i poměr mezi aktivními formami trávení volného času (sport, hra na hudební nástroj, tanec, kroužky) a pasivním přístupem (sledování televize, poslech hudby, návštěvy restaurací). Prázdné trávení volného času vystupuje jako rizikový faktor.

03 ŽIVOTNÍ STYL

ŽIVOTNÍ STYL = komplex činností integrovaných určitou hodnotovou orientací. Patří do něj vzdělávací aktivity, podíl na veřejném životě, domácnost, společné činnosti v rámci rodiny (péče o děti a jejich výchova), způsob trávení volného času, péče o zdraví … 1) zdravý životní styl – založen na zdravé, racionální výživě, sportu, vycházkách, aktivním trávení volného času
2) život s rodinou a pro rodinu – orientace na hodnoty spojené s rodinou, trávení volného času s rodinou a v rodině
3) ekologicky šetrný životní styl – orientace na životní prostředí, ekologicky šetrné výrobky, omezování spotřeby z důvodu ochrany životního prostředí
4) nezávislý život s širším okruhem známých – dominují přátelé a kamarádi, návštěvy zábav, diskoték, restaurací, kaváren
5) duchovní hodnoty a duchovní život – život je zaměřen na duchovní hodnoty (filozofické a náboženské), upřednostňují uspokojení duchovních potřeb před materiálními
6) tradičně venkovský životní styl – pečují o domácí hospodářství, volný čas tráví prací na zahradě či jiné zemědělské činnosti
7) zajištění a udržení nadstandardu – zaměřeno na zajištění hmotné stránky života, usilují o dobrou vybavenost domácnosti, získání výhod, dobré materiální podmínky
8) pracovní vytížení i mimo pracovní dobu – workoholici, práce je jejich koníčkem nebo jsou nuceni svému zaměstnání věnovat svůj volný čas

04 MASOVÁ KULTURA

● kultura dostupná širokému okruhu lidí bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, národnosti, politického nebo náboženského přesvěčení
● vznikla v souvislosti s průmyslovou revolucí 18. a 19. století v západní Evropě a Severní Americe, souvisí s mohutnou industrializací a urbanizací
● je nejvíce spjata s 20. stoletím, objevila se média schopná rychleji šířit informace a dostupnější se stala i kultura
● masovost vyplývá jak z množství produktů, které zahlcují trh (nabídka), tak z množství potencionálních konzumentů (poptávka) a to vše působí směrem ke standartizaci (stejnost toho, co je předkládáno) a komercionalizaci
● vznikla jako druhotný produkt průmyslové revoluce, industrializace a urbanizace a je úzce spjata s využitím prostředku masové komunikace
● současná společnost a kultura většinou vyrábí a spotřebovává v masovém měřítku; existence masové kultury a prostředků masové komunikace je produktem této situace a zároveň aktivním nástrojem jejího utváření
- projev skutečné demokratizace kultury a celé společnosti (např.: tentýž televizní program sledují současně milionáři a lidé žijící na hranici sociálního minima)
- zároveň prostředek uvolnění člověka, jeho odpoutání od každodenních starostí
- rozšíření gramotnosti
- nízká kulturní úroveň masové kultury, nevyžadující příliš myšlení, odvádí člověka od jeho vlastního života do fiktivního světa smyšlených hrdinů (časté brutální scény)
- omezuje do jisté míry rozvoj individuálních kulturních potřeb a projevů

* MASMÉDIA

– hromadné sdělovací prostředky, slouží k předávání informací najednou velkým skupinám lidí (k masové komunikaci). Patří k nim především noviny, rozhlasové a televizní vysílání a internet. Mají velký vliv na společnost jako celek. Hlavní funkce masmédií bývají vykládány v kladném i záporném smyslu:
zdroj moci – potenciální prostředek vlivu, ovládání a prosazování inovací ve společnosti; pramen informací životně důležitých pro fungování většiny společenských institucí
prostředí (či arénou), kde se na národní i mezinárodní úrovni odehrává celá řada událostí z oblasti veřejného života;
významný zdroj výkladů sociální reality a představ o ní; proto jsou média také místem, kde jsou konstruovány, ukládány a nejviditelněji vyjadřovány změny v kultuře a hodnotách společností a skupin;
primární klíč ke slávě a k postavení známé osobnosti, stejně jako k účinnému vystupování na veřejnosti;zdroj uspořádaných a veřejně sdílených významových soustav, které empiricky i hodnotově vymezují, co je normální.
zdroj zábavy a určují nejběžnější způsoby trávení volného času

* TEORIE MASOVÝCH MÉDIÍ

Innis přišel s názorem, že různé typy sdělovacích prostředků výrazně ovlivňují organizaci různých forem společnosti. Některé sdělovací prostředky jsou velice odolné vůči času, ale obtížně se přemísťují v prostoru (kamenné tabulky s klínovým písmem či hieroglyfy. Společnosti proto nemohou být příliš rozsáhlé. Naopak lehký materiál (papyrus) už může být snadno přenášen na vzdálená místa, což usnadňuje komunikaci v rozsáhlejších společnostech, jako byla římská říše.
McLuhan říká, že „sdělovací prostředek je sám o sobě sdělením“, každodenní život společnosti, v níž má hlavní úlohu televize, bývá prožíván zcela jinak než tam, kde dosud existuje jen tištěné slovo. Televizní zprávy. Předkládají informace z celého světa okamžitě a bezprostředně milionům diváků. Elektronická média podle McLuhana vytvářejí globální vesnici, v níž lidé po celém světě sledují vývoj hlavních událostí.McLuhan vytvořil známou klasifikaci médií, která vychází z obecného předpokladu, že čím více našich smyslů je zapojeno do získávání významu, tím více jsme vtaženi do procesu prožívání a tím zúčastněnější je náš prožitek.
Rogers považuje za zlomové body objev písma, nástup tisku v 15.století, počátek éry telekomunikací v polovině 19.století a konečně epochu interaktivní komunikace. Komunikace je stále účinněji schopna překonávat časové a prostorové bariéry.

* TISK, NOVINY

Vznik denního tisku byl nesmírně důležitou události v dějinách moderních masmédií, neboť se v něm poprvé sešlo mnoho různých informací shrnutých do rozsahem omezeného a snadno reprodukovatelného formátu. Noviny přináší současně informace o aktuálních událostech, zábavu a reklamu. Průkopníky levného denního tisku byly Spojené státy. Nejprodávanější noviny se staly mocnou politickou silou a zůstaly jí až do současnosti.
Tisk můžeme rozdělit na:
- politický tisk – ideologický obsah
- seriózní (elitní) tisk - formální nezávislost na státu, tvůrce veřejného mínění a hlasatel „národních zájmů“, objektivního“ zpravování událostí.
- komercializace novin, masový, komerční, „bulvární“ tisk – komerční tlak směrem k politickému populismu a konsumentarismu Nové typy novin jsou odlehčenější a zábavnější, bulvárnější ve vztahu ke zločinu, násilí, skandálům a zábavě.
Význam tisku začal klesat s rozvojem rozhlasu, filmu a především televize. Málo ho kupují zejména mladí dospělí.
V mnoha zemích je vlastnictví denního tisku soustředěno v rukou několika velkých korporací, které často patří nebo podléhají vlivným jedincům nebo rodinám. Mnohé z těchto firem dnes vlastní i značné podíly v televizi a zábavném průmyslu. Ve všech západních zemích s výjimkou USA vychází celá řada celostátních novin, mezi nimiž si čtenář může vybrat; tyto deníky často vycházejí z odlišných politických pozic.

* FILM, TELEVIZE

Film jako masové médium byl částečně reakcí na “vynález“ volného času. Film poskytl dělnické třídě některé kulturní požitky, z nichž se jimiž dříve mohli těšit ti, kteří byly společensky „výše“. Užití filmu k propagandě (výchova+zábava), objevení několika škol filmového umění a vznik sociálního dokumentárního filmu. Nejvýznamnějším trendem na poli masových médií v posledních třiceti letech je zřejmě rostoucí vliv televize. Prakticky každá domácnost dnes vlastní televizor. V české domácnosti je dnes televize v provozu průměrně několik hodin denně. Videohry a počítačové hry se v naší době stávají klíčovou součástí prožitku dětství.
Moc velkých televizních společností byla v posledních letech omezena rozmachem satelitní a kabelové televize.
Televizní zprávy jsou pro značnou část populace, která nečte noviny, hlavním zdrojem informací o světě.
Vznikají produkční týmy herců, režisérů a scenáristů specializovaných na dotyčný žánr. Vzniká „kmenové“ obecenstvo, zvyklé na pravidelné pořady dotyčného žánru. Seriál je žánr, který vznikl přímo na půdě televize a stal se vůbec nejoblíbenějším typem pořadů. České seriály bývají obvykle realistické a neokázalé; často ukazují život „obyčejných“ lidí. Naproti tomu americké seriály jako Dallas nebo Dynastie mnohdy sledují osudy jedinců žijících v okázalém přepychu. Třetí kategorii představují seriály mexické, oplývající dramatickými zápletkami přemírou romantických vášnivých a nerealistických citů. Tyto seriály sledují převážně ženy, které se tradičně více zajímají o citový život.
V souvislosti s masovým rozšířením rozhlasu a filmu po 1.svět.válce se hovoří o prvním prahu zmasovění kultury. Druhý práh zmasovění nastal po 2.svět.válce masovým rozšířením televize, která přitahovala většími možnostmi domácího využití. Dnes můžeme hovořit o třetím prahu zmasovění.

* MULTIMÉDIA

Za základ budoucí multimediální komunikace lze považovat osobní počítač. Současné počítače už mají celou škálu multimediálních dovedností, osobní počítač je také televizorem a „elektronickou“ vstupní branou pro telefon i kabelové a televizní vysílání. Navíc digitalizace umožňuje i rozvoj interaktivních médií, poskytujících účastníkovi možnost aktivně se účastnit toho, co právě vidí nebo slyší, anebo to ovlivňovat.
Masová média jsou pro společnost nezbytná kvůli:
integraci
kooperaci
pořádku, kontrole a stabilitě
přizpůsobování se změnám
mobilizaci
vyrovnávání napětí
zajišťování kontinuity kultury a hodnot

GLOBALIZACE MÉDIÍ

Vzniká světový informační řád – mezinárodní systém výroby, distribuce a „spotřeby“ informací.
Na poli výroby a distribuce televizních programů, filmů, reklamy a různých forem elektronické komunikace zaujímají dominantní místo americké firmy.
Obrovský vliv na mezinárodní finanční toky – především jako dodavatel počítačových zdrojů – má americká firma IBM, jež patří k největším nadnárodním koncernům. Odhaduje se, že k devíti desetinám všech záznamů uložených na databázích celého světa má přístup americká vláda nebo jiné organizace ve Spojených státech. Neotřesitelné postavení průmyslových zemí, zejména Spojených států, v mediální produkci a distribuci vede k tomu, že se hovoří o mediálním imperialismu. Vzniká kulturní impérium, vůči němuž jsou zvláště zranitelné země Třetího světa, protože nedisponují prostředky potřebnými k udržení své vlastní kulturní nezávislosti.
Západní kulturní produkty se prostřednictvím elektronických medií skutečně dostávají do všech koutů naší planety. Nejde však jen o populární zábavu. Skutečnost, že světová zpravodajství jsou v rukou velkých západních agentur, totiž vede k tomu, že ve sdělovaných informacích převažuje „perspektiva Prvního světa“. Různí autoři uvádějí, že Třetímu světu je věnována pozornost hlavně při neštěstích, krizích nebo vojenských konfrontacích.
Americký kulturní export spojený s reklamou propaguje komercializovanou kulturu, která narušuje místní formy kulturního projevu. Dokonce i tam, kde vlády na svém území komerční vysílání nepovolují, lze často přímo přijímat rozhlasové a televizní signály ze sousedních zemí.

05 KOMUNIKACE, JAZYK A VEŘEJNÉ MÍNÌNÍ

Komunikace je základním prvkem mezilidské interakce. Komunikováním si sdělujeme významy v přímém nebo nepřímém kontaktu a je to proces dorozumívání mezi lidmi. Je považována za základní společenský proces z hlediska psychologického, možná nejdůležitější sociálně-psychologický proces.
- Verbální – mluvení.
- Neverbální – používají se neverbální jazykové prostředky, nemluví se.
• kapilární komunikace (z očí do očí)
• písemná komunikace (stále znaky – fixované
• masová komunikace (technické prostředky – centrum x masa adresátů, rozsah + rychlost informačních procesů)
Smysl – účel lidské komunikace
· prostředek koordinace přítomných aktivit + překonání izolace individuí
· prostředek orientace ke vzdálenějšímu okolí, které bezprostředně neznáme (popis,výklad) + překonání prostorové distance · prostředek oživení minulé zkušenosti (vyprávění, vzpomínka) +překonání časové distance
· prostředek anticipace a plánování budoucích aktivit + překonání časové distance
· prostředek vytváření fikce, fiktivních existencí, dějů a obrazů
Jazyk – abstraktní systém ustálených a závazných znaků a pravidel, sloužící k dorozumívání a myšlení.
Řeč – konkrétní užití jazyka v komunikaci.
Sociální komunikace a úloha řeči, jazyka
2 aspekty (jazyk jako nástroj socializace)
• role řeči v rozvoji společnosti
• role řeči v procesu rozvoje myšlení (slovo – zobecnění, abstrakce, zatřiďování)
Veřejné mínění je jakousi specifickou odezvou veřejnosti, je agregátem subjektivních úsudků jednotlivců. V sociologii se míněním většinou rozumí reflektované vyjádření člověka k určitým jevům, zahrnující širokou paletu pocitů, domněnek, poznatků racionálních i méně racionálních atd., které mají do určité míry hodnotící charakter. Veřejné mínění je výsledek kritické diskuse. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provádí výzkum veřejného mínění, jehož cílem je analýza smýšlení veřejnosti v různých oblastech.



Přidal: tera.mimr 2. 4. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2043
Zhlédnuto: 6003 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - Člověk v rodiněSpolečenskovědní seminář - BODY K MATURITĚZáklady společenských věd