Ekonomie

základní informace

• ekonomie
  • společenská věda, zabývá se ekonomikou
  • věda o penězích, bankovnictví, penězích, kapitálu
  • úzce spojena s praxí
• ekonomika
  • společenská realita
  • soubor ekonomických subjektů a jejich vztahů
  • hospodářství, hospodaření, hospodárnost

specifika

• studuje současnou a minulou situaci, hledá podstatné okolností a snaží se stanovit zákonitosti
• obtížnost aplikace
  • mnoho faktorů
  • situace v různých zemích je rozdílná
  • různé pohledy
  • následky se projeví za delší dobu

historie

• zájem již v antice – Aristoteles
• vznik – v 18. století
• 1776 – Adam Smith - „Bohatství národů“ - teorie o neviditelné ruce trhu – hospodářské vztahy určuje trh, popředí – buržoazie – politická moc
• ekonomii se od té doby věnuje trvalá pozornost, stává se vědou, Nobelova cena za ekonomii

vztah ekonomie k jiným vědám

• psychologie (obchod – sladkosti a drobnosti u pokladny, zboží ve výši očí, obaly, ceny)
• sociologie (složení obyvatelstva, přístup, okolí, parkoviště)
• antropologie, historie, právo, politika, etika, matematika, statistika

základní ekonomické pojmy

• ekonomický systém – spojení sil, využití zdrojů
• tři základní otázky – podle odpovědi – typy ekonomiky
• 1) co se bude vyrábět
• 2) jak se bude vyrábět – technologie, výrobní faktory, zdroje
• 3) pro koho se bude vyrábět – jak se to rozdělí, luxusní x levné

typy ekonomik

• 1) zvyková
  • nejstarší, založeno na kmenových vztazích, rozhoduje náčelník, rada starších
  • důležité byly schopnosti a zkušenosti, pravidla rozdělování – podle potřeb, nadprodukce – zdroj problémů
  • výskyt - primitivní národy (Jižní Amerika, Afrika)
• 2) příkazová (plánovaná)
  • skupina lidí rozhoduje o výrobě, vytvoří závazný plán, např. dvouletky, pětiletky,
  • dobrá volba - při válce, po zhroucení ekonomiky, přírodní katastrofy
  • nefunguje trh, nabídka neodpovídá poptávka
  • nedodržování se trestá, potlačena iniciativa, svobodné podnikání
  • lidé se snaží nahradit nedosažitelné dostupnými prostředky - kutilové
  • výskyt - Severní Korea, Kuba, ČSSR
• 3) tržní ekonomika
  • rozhoduje trh - nabídka a poptávka
  • motivuje, podporuje aktivitu, podnikání
  • svoboda (a nutnost) rozhodnutí, velké možnosti
  • negativa - nestará se o lidi, kteří se nechtějí nebo nemohou zapojit (děti, staří, nemocní)
  • čistý tržní systém - bez zásahů státu, extrémní
  • výskyt - v této podobě neexistuje, blížila se mu Anglie koncem 19. století (Dickens, pracující děti)
• 4) smíšený typ ekonomiky
  • převládá tržní systém
  • stát zasahuje v některých oblastech - armáda, policie, soudy, tam, kde trh selhává - ekologie
  • externalita - účinek ekonomického rozhodnutí, negativní - znečištěné ovzduší, pozitivní - vzdělání
  • snaha zachovat motivaci, tlumí extrémní sociální dopady
  • výskyt - ČR, státy EU, USA

potřeby

• potřeba - subjektivní pocit nedostatku
• nejčastější dělení
  • 1) základní - hlad, žízeň, oblečení
  • 2) vyšší - dají se redukovat, odložit, odvíjí se od nich úroveň života a spokojenost, např. dovolená
  • 3) nahodilé - impuls - vůně jídla, výloha
  • 4) uměle vyvolané - tlak - reklama, móda
• jiné dělení
  • zbytné x nezbytné
  • hmotné x nehmotné (vlastnosti, dovednosti, znalosti)
  • skupinové (typické pro skupiny) x individuální
• podmíněnost - sociální, tradice...

Maslowova pyramida potřeb

uspokojování potřeb

• vyrábíme zdroje, výsledkem výroby – něco, co uspokojí potřebu – statky a služby
• statky – produkty lidské práce uspokojující potřebu, zařazení - záleží na situaci

• a) hmotné – jídlo, oblečení
• b) nehmotné – znalosti, dovednosti, duševní výtvory

• 1) volné (Slunce, voda, půda, bez lidského přičinění)
• 2) vázané – ekonomické (je potřeba je vyrobit, nejsou volně k dispozici)

• i) spotřební (slouží ke konečné spotřebě, jídlo, oblečení, kosmetika)
• ii) výrobní (slouží k výrobě, další činnosti) – budovy, počítače, materiál

• služby - činnosti uspokojující svým průběhem
• a) výrobní – služby na zakázku
• b) nevýrobní – opravy, úprava vzhledu, výuka

• voda – jako živel volný statek, láhev s vodou vázaný statek
• světlo – volný statek, jako předmět vázaný statek

ekonomické teorie

• nástup kapitalismu od 16. století
• ekonomické teorie jsou spojeny s náboženstvím – necelistvé, inspirace praxí
• otázky – obchod, zásahy státu, mezinárodní obchod
• klasická škola
• nejstarší ekonomická škola, od pol. 17. stol. - do poloviny 19. stol. V Anglii a Francii – makroekonomické otázky – celé hospodářství, liberalismus – bez zásahů státu do ekonomiky (ekonomický liberalismus), Adam Smith (pojem neviditelná ruka trhu), David Ricardo
• utopický socialismus a marxismus
• reakce na negativní dopady kapitalismu (poměry průmyslových dělníků, práce dětí, chudoba, vykořisťování), chtějí změnit společnost
• očekávají změnu ze strany mocných a bohatých (Němcová), navázal Marx – teorie nadhodnoty – kapitalista má v moci výrobní prostředky, dělníci vytvoří daleko více, než dostanou, kapitalista je vykořisťuje, dělníci mají právo získat nadhodnotu zpět – tím, že se zmocní prostředků – teorie revolučního dělnického hnutí – Lenin
• rakouská škola
• poslední třetina 19. století, zaměření na mikroekonomii – jednotlivec v ekonomice, psychologie, hnací síla jedince – snaha o blahobyt, Menger, Gossen, navázal Hayek – teorie hospodářského cyklu – období vzestupu, represe, krize
• neoklasická škola
• konec 19. stol – 30. léta 20.století, mikroekonomie, produktivita, náklady, celková rovnováha, Marshal, Pareto
• keynesiánská škola
• Keynes, od 30. let 20. století – dodnes, úloha státu v ekonomice, hospodářská politika státu, kniha - „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ (1936), zdůvodňuje, proč je potřeba aktivního působení na poptávku, snižování nezaměstnanosti, zmírnění dopadů hospodářské krize
• monetarismus
• od 50. let 20. století, protiklad keynesiánství, peníze jsou schopny regulovat ekonomiku (samoregulační funkce peněz), moderní verze neoklasické školy, M. Friedman
• dva poslední proudy – hlavní proudy současné ekonomie, modernější podoba

hospodářský proces

• ovlivňován potřebami
• spotřeba – proces uspokojení potřeby, spotřeba statku, předcházejí jí další činnosti – výroba statků, rozdělování, přerozdělování – práce, sociální podpora
• získané prostředky směňujeme na trhu
• výroba – rozdělení, přerozdělení, směna, potřeba
• výroba – k získání, spotřebě je potřeba vyvinout činnost, člověk přetváří přírodní produkty ve statky

výrobní faktory (vstupy)

• práce
• cílevědomá lidská činnost, výsledkem – statky, služby
• pracovní síla – souhrn fyzických a duševních schopností člověka, nemá ji každý, ne každý ji využívá, počet je omezený – množství práce je omezené, práce je oceněna mzdou
• mzda reálná – co si za získané peníze můžeme koupit, odvíjí se od ceny zboží, inflace (znehodnocování měny)
• mzda nominální – plat, konkrétní suma
• při stanovení mzdy se posuzuje množství vykonané práce, kvalita práce, neplatí přímá úměrnost, kvalifikace (kvalifikační postup), poptávka po určitém druhu práce – mění se, tržní úspěšnost práce
• nedostatek pracovních sil – tlak na zvýšení produktivity práce nebo získání pracovních sil z jiných míst (ze zahraničí) – mezinárodní problematika trhu, etika, rasismus
• přírodní zdroje
• půda – prostor pro stavby, zemědělská půda, potřebují ji všichni, půdy ubývá – pociťují to přímořské státy (Holandsko), téměř veškerá půda někomu patří, vlastník má výsadní postavení, někdy absolutní výsadu – monopol, diktují si podmínky, mohou ji prodat, pronajímat, cena půdy – bonit
• kapitál
• peníze, stroje, haly, suroviny
• snaha o co nejvyšší produktivitu, snaží se dosáhnout hranice produkčních možností, nutnost výběru, kolik čeho vyrábět, krajní meze – pouze jeden produkt, v reálu nemožné, čtvrtkruh, ekonomika se pohybuje uvnitř, hranice není možné dosáhnout, ekonomiky vyvíjejí nové technologie, hledají nové zdroje
• informace
• nemusí být užitečné, krátká životnost, mohou mít velkou hodnotu, někdy nezbytné

tržní ekonomika

• trh
• místo, kde se střetává nabídka a poptávka
• dochází ke směně – prodej, nákup
• převládá soukromé vlastnictví, subjekty trhu se rozhodují samostatně, jsou ovlivňovány trhem
• cíl výrobců – zisk, cíl nakupujících – co nejmenší výdaj, o výsledku rozhoduje trh
• zákonitosti trhu
• velká poptávka po výrobku, výrobce zvýší produkci a cenu, jen do určité míry
• trh je provázaný, jedna část nemůže fungovat bez druhé
• přelom 19. a 20. stol. v USA – přelom v dopravě, automobil – rychlost, pohodlnost, práce i zábava, prestiž, jednodušší údržba, nahradil koňskou sílu, přeměna struktury národního hospodářství – změnila se poptávka, mnoho lidí ztratilo práci, rekvalifikace, poptávka po jiných oblastech – mechanici, těžba ropy, stavaři, pracovní síla, rostou města
• poptávka – souhrn všech zamýšlených nákupů, které kupující chtějí a mohou uskutečnit za určitou cenu, větev hyperboly, x – množství, y – cena, vyjadřuje úmysl kupujícího, za co nejmenší cenu nakoupit co největší množství
• nabídka – co nejvíce prodat za co největší cenu, obrácená hyperbola
• místo střetu – rovnovážný bod, kompromis, obě strany souhlasí s cenou i množstvím, stále se mění, stejně jako hyperboly a ceny
• co ovlivňuje křivky
• komplementy – související výrobky, auto – benzín, cena vepřového ovlivní poptávku po zelí
• substituty – nahrazující prvek – Cola, Pepsi
• vkus a zvyky, výše mezd, nejprve roste poptávka po spotřebním zboží, poté např. hypotéky, větší luxus, reklama – ovlivňuje i pozitivně – zdravý způsob života, klimatické podmínky, nové technologie, období, organizace trhu (velké zavedené firmy zastiňují menší a nové)
• subjekty trhu – domácnosti, podniky, stát
• členové domácnosti - poptávají statky a služby, nabízejí pracovní sílu
• podniky – nabízí statky, služby, očekávání - zisk, investice, uspokojení potřeb, poptávají pracovní sílu, stroje, zařízení, suroviny
• stát – nabízí pracovní místa, poptává i statky i služby, ovlivňuje trh - stanovuje základní pravidla, poskytuje právní ochranu – sociální opatření, daně
• složky trhu
• trh zboží – nabídka a poptávka statků a služeb, např. podle území - místní, národní trh, světový trh, podle komodit (druhy zboží) – ropa, zelenina, dobytek, nerostné suroviny...
• trh práce – nabídka a poptávka pracovních míst
• finanční trh – nabídka a poptávka peněz, cenné papíry, kapitál, burzy
• segmentace trhu
• skupiny lidí, které mají konkrétní cíle, zájmy - podle věku, sociální skupiny, vzdělání, výše příjmů, trávení volného času, společenského postavení
• segment trhu sleduje psychologii spotřebitele, velikost trhu, kvalitu, kupní sílu, umístění trhu, atraktivitu trhu - tvoří se konkurenční prostředí

peníze

• 1) funkce - prostředek směny
• všeobecný ekvivalent – směna téměř čehokoliv, platba za statky a služby
• používání - ve formě oběživa (bankovky a mince)
• bankovní peníze – peníze v bankách k okamžitému vyzvednutí
• 2) funkce - míra hodnot
• číselné vyjádření hodnoty zboží, pro porovnání
• 3) funkce - uchovatel hodnot
• drží hodnotu v čase, možnost uložení a pozdějšího vyzvednutí, historickým časem se ale mění
• průvodní jev ekonomiky - inflace - znehodnocování peněz, náhrady - nemovitosti, zlato, umělecká díla, diamanty

vznik peněz

• naturální směna
• naturálie nebo služby
• složitější zprostředkování
• všeobecný ekvivalent
• krávy, olivový olej, víno, plátýnka (plátno – platit), mušle
• komplikované přemisťování, dělení, znehodnocování
• předmincovní období
• drahé kovy, diamanty, tvarování - prsteny, kolečka, tyčinka, placky
• první mince
• ražení symbolů, podoby vládců, zlato, stříbro, měď
• i k jiným účelům - ztrácely váhu, padělání, nepraktické - jiné kovy, slitiny
• papírové peníze
• skladné, dají se lépe ukrýt, ale i zničit
• hodnota papírových peněz - kryta zlatem – bohatství státu = množství zlata
• padělání - vyvíjení nových technologií
• bankovní peníze
• karty, šeky, účty, množství zlata neodpovídá bohatství státu (naposledy v USA 1971)
• množství obíhajících peněz – řídí centrální banka, podle nabídky a poptávky na finančním trhu, reguluje úrokové sazby na půjčky a hypotéky

banky a bankovní soustava

• peněžní ústavy a podniky obchodující na finančním trhu
• poptávají peníze od klientů – očekávají vklady, investice s očekáváním zisku, zprostředkovávají vztahy mezi investory a dlužníky
• bankovní soustava
• 1) centrální banka
• 2) komerční - obchodní banky
• 3) specializované finanční instituce – pojišťovny
• centrální banka (emisní, cedulová, ústřední)
• jediná zřizována státem, není zcela závislá
• v čele - guvernér, jmenován prezidentem, spolupracuje s vládou, vytvářejí tzv. finanční politiku státu
• regulační funkce - reguluje nabídku peněz prostřednictvím úrokové sazby, devizový kurz, stanovuje výši úroků (min. a max.)
• emisní fce – vydává hotovostní peníze
• kontrolní fce – dohlíží na činnost ostatních bank, licence
• fce banka bank – půjčuje peníze dalším bankám, zprostředkovatel při mezinárodních bankovních obchodech, může být věřitelem dalších bank
• fce banka státu – vede účty vlády, státních podniků, státní správy, státní rozpočet – všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu, kontakt s centrálními bankami jiných států
• další fce – spravuje devizové rezervy, operuje s nimi na devizovém trhu – nakupuje a prodává, tím udává kurzy jednotlivých měn
• řídí rovnováhu peněz na trhu
• přímé nástroje – používají se výjimečně, přímé nařízení limitů, v podstatě porušení tržního principu
• nepřímé nástroje – diskontní sazba – úrok, za který centrální banka poskytuje úvěr obchodním bankám, za který úročí její vklady, zvýšení sazby – komerční banky zvýší úvěr, peníze se stahují z oběhu, stanovení minimální rezervy – komerční banky mají limit – peníze uložené u centrální banky

obchodní banky

• komerční banky
• právnické osoby, mohou mít formu akciových společností nebo státní podniky
• hlavní činnost – přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů s cílem zisku
• bankovnictví – nejvíce řízené (usměrňované) odvětví, cíl – důvěryhodnost bank, ochrana klientů před podvody, přísné podmínky pro vstup do bankovnictví – banka musí splňovat kritéria autorizace – musí mít hotovost 500 milionů prokazatelného původu, návrhy stanov, údaje o zakladatelích, odbornost, praxe, obchodní plán na tři roky, technické uspořádání, personál, bezpečnost, ověřována způsobilost zaměstnanců, dodržování etiky – ověřuje centrální banka, uděluje povolení
• provádí aktivní, pasivní a neutrální operace
• aktivní operace – poskytování úvěrů, obchod s cennými papíry, každý úvěr má úrok – zisk banky, úvěry jsou jištěny zárukami – ručitel, nemovitost, získat úvěr je obtížné
• pasivní operace – přijímání vkladů, banka ručí za ochranu peněz, vklady jsou méně úročeny než půjčky, záleží na typu vkladu, čím dlouhodobější vklad, tím větší úrok (za možnost operovat s vloženými penězi), vydávají akcie, provádí emisní operace – vydávají peníze
• neutrální operace – platby, devizové operace – peněžní prostředky na účtech, směnárenské operace, depotní operace – uchovávají svěřené dokumenty, cennosti, ručí za ně, zakládají investiční fondy

další finanční instituce

• spořitelny – koncentrace na vklady od drobných střadatelů, poskytují spotřební úvěry – na nákup spotřebního zboží
• kampeličky – úvěrová družstva, vkladatelům se poskytují úvěry, jejich zakládání není povoleno, nebyly zde úspěšné
• hypotekární – realitní banky – poskytování hypotekárních úvěrů – nemovitost
• stavební spořitelny – název určuje specializaci, úvěry na stavební činnosti

historie bankovnictví

• po roce 1945 banky zrušeny nebo znárodněny
• existovala Státní banka Československa – ostatní zcela podřízeny – Investiční banka, Československá obchodní banka – zahraniční obchod pro firmy, Živnostenská banka – zahraniční styk fyzických osob, Státní spořitelna

finanční investice

• investice, kdy si nepořídíme konkrétní statek, ale papíry, kde je potvrzeno, že jsme peníze uložili, získali jsme práva
• cenné papíry – pohledávka vlastníka vůči dlužníkovi, doklad o majetkové transakci
• každý má svou nominální hodnotu (přesná suma), má svoji tržní hodnotu – může být jiná než nominální
• vklad – do banky, snadná mobilita peněz, nevýhoda – nižší úrok
• depozitní certifikáty (vkladové listy) – vystavuje je banka, potvrzuje složení sumy peněz na určitou dobu a úrok, není uvedeno jméno – snadné obchodování
• dluhopisy – dlužní úpis – půjčka, povinnost peníze splácet s úrokem – státní dluhopisy – nízký úrok, záruka, obligace – delší splatnost, vyšší úrok, pravidelný roční úrok, další nároky, nemá podíl na majetku vystavovatele, státní obligace, podnikové (firemní), zaměstnanecké – další výhody, vydávají se většinou na jméno, míra obchodování je různá
• hypoteční zástavní listy – dlužník – peněžní ústav, jejich prodejem získává peníze, může s nimi obchodovat, zástava – nemovitost, na kterou banka poskytuje úvěr
• směnka – nejstarší typ cenného papíru, obchodníci nechtěli mít peníze u sebe, složili u finančníka sumu peněz, vypsal jim směnku, jinde mu peníze vyplatili, největší rozmach – 18. století, jednostranný slib o výplatě peněz bez dalších podmínek
• akcie – akciové společnosti jimi tvoří svůj základní kapitál, rozšiřují ho, akcionáři mají velká práva – určuje je obchodní zákoník, stanovy společnosti, právo účastnit se valné hromady – setkání akcionářů, projednání důležitých věcí, podíl na zisku, o tom rozhoduje valná hromada, část ročního zisku společnosti – dividendy, důležitý počet akcií, zlaté akcie rozhodují, nejčastější cenný papír, jejich hodnota – tržní, obchodní místo – burzy, akcie – zaměstnanecké – nesmí se s nimi obchodovat mimo podnik, kmenové, prioritní – zajišťují výhody – vyšší zisk
• pojistky – druh finanční investice, povinné se sem nepočítá, patří sem životní pojistky, spoří se určitá částka, při pojistné události ji pojišťovna vyplatí
• podílové (investiční) fondy – zřizovány při bankách, mohou vzniknout samostatně, investice, zisk podílových listů nebo akcií, zhodnocení – za několik let, krátkodobé – často nesolidní
• hospodaření s penězi - sestavené portfolio – souhrn investicí, pojištění... - jak naložíme s penězi

burza

• místo, kde se obchoduje
• zvláštní forma trhu – předmět obchodu není přímo zastoupen, zastupitelné předměty – lze je doložit vzorkem (obilí, nafta, uhlí), přesné podmínky obchodování
• obchody se konají v pravidelnou dobu na určitém místě, není tam volný přístup
• vznikaly ve středověku – od 12. stol. - rozvoj finančního trhu, v bohatých italských městech, dobří obchodníci – také Holanďané, název burze – od rodiny holandského obchodníka Van den Burseho – otevřeli burzovní dům ve městě Brugy – první obchody, se zbožím (koření, látky)
• 1. oficiální budova – 1440 v Antverpách – 1531 – budova s označením burza
• další burzy – Lion, Hamburg, Paříž, obchoduje se se směnkami
• 1608 – založena Amsterdamská burza – první akcie – Východoindická, Západoindická společnost
• 18. - odtržení komoditní burzy (se zbožím) a burzy cenných papírů
• 19. stol. - 1871 – založena burza v Praze
• začíná vynikat londýnská burza – poprvé využila telegrafního spojení s Amerikou – urychlení a růst obchodu
• dnes – asi 150 burz – tiché burzy – přes počítač
• u nás – burza obnovena v roce 1991 – Pražská burza
• RM-systém – obchod s cennými papíry

druhy burz

• 1) všeobecná burza – obchoduje se se vším, Chicagská burza (hodně zemědělské produkty)
• 2) burza cenných papírů
• 3) devizová burza – někdy je součástí burzy cenných papírů, odvozuje se odtud kurz měn
• 4) komoditní burza – vzorky zboží, specialisté hodnotí kvalitu zboží
• Liverpool – pšenice, bavlna
• New York – káva, cukr
• Londýn – neželezné kovy
• Rotterdam – petrolej
• 5) burza lodního prostoru – jejich význam klesá, v New Yorku a Londýně, obchoduje se s loděmi a lodním prostorem

typy burz

• podle způsobu obchodování
• 1) francouzský typ – dohodci – jmenováni správcem burzy a potvrzeni státem
• 2) středoevropský typ – dohlíží státní komisař, obchodovat mohou pouze členové
• 3) anglo-americký typ – kupují se křesla, omezený počet členů, stát nezasahuje, tradiční systémy

funkce burzy

• zabezpečuje likviditu cenných papírů – dají se rychle zpeněžit
• stanovuje hodnotu firem prostřednictvím poptávky a nabídky po cenných papírech
• ukazatel vývoje celé ekonomiky – problémy na burze signalizují problémy v ekonomice („barometr ekonomiky“)
• burzovní spekulace (speculare – předvídat, vyzvídat) – schopnost odhadu, jak se situace vyvine, snaha získat výhodu nad ostatními zákonnými prostředky – lepší informace, lepší naložení, intuice, často i nezákonné prostředky
• informace jsou nejcennější, záleží na čase získání, mohou být nepřesné, neúplné, prognózy se nemusí vyplnit, univerzální systém neexistuje

působení na burze

• nákup cenných papírů – jsou podhodnoceny, kupující očekává, že jejich cena stoupne - býci
• prodej cenných papírů - jsou nadhodnoceny, prodávající očekává, že jejich cena klesne - medvědi
• pohyb na burze – nutné oprávnění, obchodníci – makléři, musí mít licenci (od Ministerstva financí) – firmy, banky, brokeři (obchodují svým jménem na cizí účet), dealeři (svým jménem na svůj účet), zadáme požadavky (za poplatek), instituce obchod zprostředkuje
• práce patří k těm nejvíce stresujícím – velké částky, rychlé tempo, syndrom vyhoření, sebevraždy

Konvertibilita měny

• Směnitelnost. Je-li měna konvertibilní, dá se volně směnit za jinou měnu.
• Úplně konvertibilní je euro, libra, švýcarský frank a americký dolar.
• Česká koruna byla na přelomu 90. let jen vnitřně směnitelná – nedala se směňovat v cizině.
• Kurz měny – cena měny vyjádřena poměrem k cizí měně. Stanovuje se složitěji – podle kurzu deviz – přehled o tom má CNB – vydává kurzovní lístek, který komerční banky u nás dodržují, a proto jsou kurzy u nás podobné. V cizině jsou rozdíly větší.

Inflace

• Znehodnocování měny – klesání její hodnoty. Dochází k ní v důsledku růstu cen – při nerovnováze v ekonomice.
• Má řadu negativních důsledků - snižuje se kupní síla peněz, znehodnocují se úspory (narušuje se funkce peněz jako uchovatele hodnot), klesají reálné mzdy (nominální stoupají, ale ceny statků a služeb rychleji), zvyšuje se nejistota pro podnikatele, zvláště, chtějí-li investovat. Snižuje se důvěra k finančním statistikám => Nejistota, nestabilita a nerovnováha ekonomiky.
• Cenové indexy – index spotřebitelských cen – podle něj se měří inflace.
• Bere se spotřební košík pro rodinu (souhrn běžných statků a služeb za rok), spočítají se peníze nutné na zaplacení předtím / nyní × 100 %.
• 3 Stupně inflace
• mírná – má ji každá ekonomika, průvodní jev tržní ekonomiky, do 10 %, neohrožuje ekonomiku, protože ta s ní počítá.
• pádivá – ekonomika je narušena, 10 – 100 % ročně.
• hyperinflace – ekonomika se hroutí, peníze ztrácejí hodnotu, dochází k naturální směně a ničení peněz. V politicky nestabilních zemích – s válkou, změnou režimu, nebo v chudých státech. Po hyperinflaci se většinou celý systém tvoří znovu.

Nezaměstnanost

• Vedle inflace je průvodním jevem tržních ekonomik nezaměstnanost.
• Obyvatelstvo je ekonomicky aktivní (zaměstnaní, nebo nezaměstnaní v produktivním věku, kteří práci hledají) a neaktivní (práci nemají a nehledají ji).
• Nezaměstnanost dobrovolná – pracovat by mohli, ale práci nehledají, protože mají jiný zdroj.
• Nezaměstnanost nedobrovolná – lidé, kteří pracovat chtějí, ale práci nemohou sehnat.
• Statistiky uvádějí zaměstnanost nedobrovolnou.
• Míra nezaměstnanosti = nedobrovolná nezaměstnanost / ekonomicky aktivní × 100 %.
• S nezaměstnaností vznikají ekonomické i sociální problémy – psychické problémy, klesá životní úroveň, nezaměstnaní se musí omezovat, prodávat majetek, šíří se kriminalita.

typy nezaměstnanosti

• frikční nezaměstnanost – běžná v tržní ekonomice, trh práce se neustále mění, nezaměstnání nejsou ochotni vzít každou práci (malá přizpůsobivost)
• strukturální nezaměstnanost – technickým pokrokem, mění se poptávka, odbyt – útlum některých odvětví, závažné, dlouhodobé
• cyklická nezaměstnanost – souvislost s ekonomickými cykly – růst (konjunktura), stagnace (recese), pokles (deprese)
• sezónní nezaměstnanost – sezónní práce

přechod české ekonomiky k tržnímu hospodářství

• naše ekonomika se musela transformovat z centrálně plánované na tržní
• transformace – dlouhodobý, složitý a bolestný proces
• změny celého systému – cílevědomé, komplexní
• různá opatření
• demokratizace života – změna ústavy, nové státní orgány, strany, principy
• právní (legislativní) podmínky pro podnikání a obchodování
• odstátnění a privatizace podniků – stále probíhá
• liberalizace cen – volná tvorba cen
• odstranění monopolu dodavatele – není jistý prodej
• změna struktura výroby – jiné odbytiště, zakázky, některé firmy zanikly, málo se jich udrželo dodnes
• přestavba daňové soustavy, bankovní soustava
• přechod ke konvertibilní měně
• zřízení aparátů, institucí – úřady – živnostenské, úřady práce, burza, komory
• privatizace – přeměna státního majetku na soukromý
• formy privatizace
• restituce – vrácení majetku původním vlastníkům, nutná pravidla
• malá privatizace – přímý prodej malých podniků formou veřejných aukcí
• velká privatizace – nejprve přeměna velkých státních podniků na akciové společnosti, poté prodej akcií
• kuponová privatizace – specifická česká forma, u zdrodu – Václav Klaus, způsob zapojení občanů do velké privatizace, díky kuponové knížce mohou nakoupit akcie
• transformace majetku družstev – zemědělská družstva, výrobní družstva – přeměna na nový typ družstev nebo na akciové společnosti nebo sdružení vlastníků
• privatizace bytového fondu – probíhá dodnes, kupování bytů
• množství různých forem podniků – akciové, obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, živnosti
• vytvořeny podmínky pro vstup zahraničního kapitálu – legislativní záležitost
• bourány celní bariéry – roste konkurence – nebezpečí monopolizace, přijímány antimonopolní zákony