po Mnichovské konferenci 5. října 1938 prezident Beneš odstoupil a emigroval (nejprve pobýval v USA, přednášel tu na univerzitách)
úřad prezidenta zůstal delší dobu neobsazen, bylo těžké najít kandidáta
jmenována nová vláda, v čele – František Chvalkovský
během října vznikají autonomní vlády na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
v čele slovenské autonomní vlády – Josef Tiso, podkarpatoruské – Andrej Bródy
krize politických stran, některé samy ukončily činnost, KSČ byla zakázána, některé se začaly slučovat – agrárníci, lidovci, pravicoví národní socialisté vytvořili Stranu národní jednoty, v čele – Rudolf Beran
sociální demokraté a levicoví národní socialisté vytvořili Národní stranu práce, v čele – Antonín Hampl
v českých zemích existoval systém dvou politických stran (pravicová a levicová)
na Slovensku je povolena jen Hlinkova Slovenská ludová strana
na Podkarpatské Rusi – Ukrajinská národní jednota
počátkem listopadu proběhla jednání ve Vídni o našich hranicích s Maďarskem, Československo bylo donuceno přijmout Vídeňskou arbitráž (rozhodnutí s právní platností) – jih Slovenska a Podkarpatské Rusi musí Československo odstoupit Maďarsku (žije zde více než 50 % Maďarů)
v polovině listopadu přijal parlament nový název státu – Česko-Slovensko
koncem listopadu proběhly prezidentské volby – jeden kandidát – doktor Emil Hácha – původně pracoval jako prezident Nejvyššího soudu, úřad přijal jako osobní oběť, službu vlasti
počátkem prosince 1938 je jmenována nová vláda, v čele – Rudolf Beran, parlament vydal Zmocňovací zákon – umožnil vládě přijímat zákony
počátkem roku 1939 – Hitler má zájem na rozpadu Česko-Slovenska – v Mnichovské smlouvě se Německo zavázalo k tomu, že nemá další nároky vůči Česko-Slovensku
Hiter vyvíjel nátlak na slovenské politiky, aby vyhlásili nezávislost, hrozil jim tím, že dovolí Polsku a Maďarsku, aby si Slovensko rozdělily
na Slovensku se stupňuje protičeská agitace, provokace, neklidná situace
10. března 1939 – Hácha chtěl uklidnit situaci, sesadil slovenskou autonomní vládu, na Slovensku bylo vyhlášeno stanné právo (výjimečný stav), moc převzala armáda
Hitler si pozval do Berlína Josefa Tisa, 13. března 1939 – jednání, požaduje, aby Slováci vyhlásili nezávislost, Tiso odjíždí zpět na Slovensko
14. března jedná o nezávislosti Slovenský sněm, část poslanců je proti, nezávislost vyhlásili – vzniká Slovenský stát
po vyhlášení nezávislosti Slovenska vyhlásila nezávislost I Podkarpatská Rus – vzniká Karpatská Ukrajina, hlavní město – Chust, prezident – Augustin Vološin – velké problémy, v den vyhlášení zaútočila maďarská armáda, dochází k bojům
14. března, Hácha v Berlíně, Hitler mu oznámil, že zítra v šest hodin ráno začne německá armáda obsazovat české země, vyhrožoval, že nikdo nesmí odporovat
15. března - německá armáda obsadila české země
16. března je vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, autonomní součást Německa
Karpatská Ukrajina – bojuje se v horách, na obraně se podílejí zbytky čsl. armády, Maďaři měli přesilu, obsadili ji 18. března, čsl. vojáci se stáhli do Rumunska
na území Karpatské Ukrajiny – skupina ukrajinských nacionalistů – chtěli vytvořit Velkou Ukrajinu pod ochranou Německa – bojují proti vládě Vološina, teroristické akce
české země – poslední územní zisk Německa bez válečného konfliktu, získalo značný hospodářský prospěch – výzbroj armády, průmyslové podniky
zánik Česko-Slovenska dokázal krach politiky appeasementu, protesty velmocí byly pouze formální, všechny velmoce až na USA se zánikem Česko-Slovenska nakonec souhlasily