Komunikační proces

·  proces dorozumívání

·  složky: účastníci = komunikanti, způsob konktaktu komunikantů, téma, tzv. kanál komunikace – prostředek a prostředí – přímá, nepřímá, kód – dohodnutý systém znaků – pomocí jazyka, pomocí morzeovy abecedy, hluchoněmí

·  etypy: bezprostřední komunikace mezi dvěma přáteli, blízkými, před komunikací – výběr tématiky, úvaha, vlastní komunikace, ze strany posluchačů musí dojít k porozumění

·  druhy:

o   verbální – pomocí jazyka, písemná nebo mluvená forma

o   verbální – neverbální – slovo a fyzický kontakt, gesta, mimika, pohyb

o   neverbální – pantomima, kreslený vtip, světelné, zvukové signály, reklama beze slov

·  komunikanti: vztahy neutrální nebo důvěrné; v přímémkontaktu  bezprostředkovém nebo zprostředkovaný – telefon, nepřímý – knihy, korespondence, noviny

·  sruhy komunikátu:

o   dialog: rozhovor mezi nejméně dvěma lidmi, může být připravený nebo nepřipravený, téma se vyvíjé, mění, střídají se témata, tématické posuny, většinou se dialog vede formou otázek a odpovědí, základní vyjadřovací prostředek dramatu; replika – část dialogu přednesená jedním účastníkem bez přerušení

o   monolog: jednosměrná komunikace, nepřetržitý projev, výklad, referát, přednáška, proslov, vypravování, popis, knihy

o   vnitřní monolog: v knihách, myšlenky

o   střídání monologu s dialogem: publicistika

·  nedorozumění – záměr autora – v hádankách, anekdoty, alegorie; záměr příjemce

·  zprostředkovatel – tlumočník, mluvčí