Poezie v době okupace, Josef Palivec, Jarní almanach básnický z roku 1940
Poezie v době okupace
obracela se k Praze jako k symbolu češství
k osobnostem národní minulosti – kníže Václav, k osobnostem kultury – Seifert – „Vějíř Boženy Němcové, Halas – „Naše paní Božena Němcová“; verše vztahující se k české přírodě – verše Hrubínovy
někteří museli emigrovat, někteří byli uvězněni, popraveni Vančura, Fučík, v koncentračních táborech zahynuli Josef Čapek, Poláček, díla některých autorů nesměla vůbec vycházet, byla pozastavena většina časopisů, byla zde velká cenzura, používali se alegorie
symbolem se stal Karel Hynek Mácha, jeho ostatky 38 exhumovány a převezeny na Vyšehrad a 39 slavnostně pohřben, nad jeho rakví přednesl verše Josef Hora, Vladimír Hollan – „Pohřeb Karla Hynka Máchy“
Josef Palivec
využíval jinotajů, symbolické obrazy
švagr bratří Čapků
1. světovou válku prožil na frontě, později ministr zahraničí