< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Československo ve 20. letech 20. stoletíSSSR ve 20. a 30. letech 20. stoletíDějepis

Politický systém meziválečného Československa


ústava
  • schválena v roce 1920 – Československo je demokratickou republikou, zaručena plná občanská práva
  • povinnost – služba v armádě po bojeschopné muže
  • ke schválení ústavního zákona byla nutná tří pětinová parlamentní většina
  • v čele státu – prezident, funkční období – 7 let, za výkon nebyl nikomu odpovědný, musel dodržovat platné zákony, mohl rozpustit parlament (v době krize), vyhlásit předčasné volby nebo jmenovat úřednickou vládu, byl neodvolatelný
  • prezident mohl být zvolen jen na dvě funkční období za sebou, výjimka – Masaryk – zvolen čtyřikrát (1918, 1920, dvakrát v sedmiletém funkčním období)
  • parlament se jmenoval Národní shromáždění, dvoukomorové – poslanecká sněmovna – volena na 6 let, 300 poslanců, starší 26 let, Senát – na 8 let, 150 senátorů, starší 45 let
  • volební právo – od plnoletosti – od 21 let, volení do Senátu – od 30 let
  • 1927 – příslušníci ozbrojených sil ztratili volební právo, nemají se zabývat politikou
  • vláda byla sestavována na základě voleb a koaličních dohod
  • systém více politických stran, za 20 let trvání 1. republiky se do parlamentu dostalo 23 stran
  • některé strany působily celostátně, některé zaměřeny profesně (Strana živnostníků), některé sdružovaly své členy na základě národnosti
vládní strany
  • nejvlivnější politická strana – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu – agrární strana, podporovalo ji venkovské obyvatelstvo, působila celostátně, Antonín Švehla, František Udržal, Milan Hodža (Slovák), Rudolf Beran, Jan Malipetr – všichni jsou předsedové vlád
  • významné pozice měla Sociálně-demokratická strana – velký vliv v odborech, až do svého vnitřního rozkolu byla nejpočetnější stranou, Vlastimil Tusar, Rudolf Bechyně, Gustav Habermann, Ivan Derer (Slovák)
  • Národně-socialistická strana – velkou podporu mezi sokolstvem a legionáři, podobný program jako Sociální demokracie – konkurovaly si, Eduard Beneš, Jiří Stříbrný, Václav Klofáč
  • Národně-demokratická strana – v parlamentu málo poslanců, vlivné voliče – podnikatelé, finančníci – Karel Kramář (první předseda československé vlády), Alois Rašín
  • Československá strana lidová – silné pozice mezi katolickými voliči na Moravě, Jan Šrámek
opoziční strany
  • Hlinkova slovenská ludová strana – HSLS – podporovali ji katoličtí voliči na Slovensku, měla velký vliv – program autonomie Slovenska, ve vládě byli jen jednou, Andrej Hlinka, Jozef Tiso
  • Komunistická strana Československa – vždy v opozici, řízena z Moskvy, program – proletářská revoluce, připojení k SSSR, Klement Gottwald, Bohumír Šmeral – musel emigrovat do SSSR
  • Německá sociální demokracie – často ve vládách, program – podobný sociálně demokratickým stranám, Wenzel Jaksch (po 2. světové válce se stal významným politikem v západním Německu)
  • Svaz německých zemědělců – spolupracovali s agrárníky, ve vládních koalicích, Franz Spina
  • Německá nacionálně-socialistická strana dělnická – DNSAP – hlásili se k NSDAP, Hans Krebs – nacistické strany, šel do vězení, strana byla zakázána jako strana ohrožující demokracii
  • od poloviny 30. let Němci založili novou stranu – Sudetoněmecká strana – SdP – Sudeten deutsche Partei, učitel tělocviku z Liberce – Konrad Henlein – program autonomie Němců v rámci Československa, získal mnoho příznivců
vlivné politické skupiny
  • skupina Hrad – kolem prezidenta Masaryka, členové pocházeli z různých politických stran nebo to byli nestraníci – Karel Čapek – předjednávaly se důležité politické otázky
  • skupina Živnostenské banky – významní finančníci a ekonomové, v čele – Jaroslav Preiss – ředitel Živnostenské banky (nejsilnější banka v Československu) – rozhodující vliv na hospodářskou politiku vlády



Přidal: Aleinad 9. 2. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 469
Zhlédnuto: 4371 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Československo ve 20. letech 20. stoletíSSSR ve 20. a 30. letech 20. stoletíDějepis