Vladimír Holan

• básník - tvůrce náročné, abstraktní, meditativní poezie – myšlenkově i jazykově náročná, většinou poezie, která se zaměřuje do vlastního nitra, odpoutává se od vnější reality, experimentuje se slovy, používá neobvyklá slovní spojení, autor, který měl bohatou fantazii, který se snažil proniknout do tajemství života a lidské existence; kontrasty, abstraktní pojmenování.
• překladatel z francouzštiny, němčiny a polštiny.
• 1. poezie – od 30. let – „Triumf smrti“, „Vanutí“, „Oblouk“, zabývá se nitrem člověka, úvahy o lidském bytí, omezenosti v čase; „Kameni, přicházíš...“ – reflexivní poezie, založená na dojmech, reaguje na světové dění – na občanskou válku ve Španělsku; soubor – „Havraním brkem“ – soubor básnických skladeb, např. „Září“ – občanská poezie, vystupuje zde proti situaci ohrožení národa, „Odpověď Francii“, „Sen“ – obraz protektoriátní Prahy.
• 40. léta – sbírka intimní lyriky – „Záhřmotí“ – je zde cyklus „Mozartiana“, verše, kdy se vrací do dětství, vzpomíná na matku; lyricko-epické příběhy – „První testament“ – vzpomínka na dávnou lásku, založeno na experimentaci se slovy, „Terezka Planetová“ – lyrickoepický příběh, poema o lásce a smrti.