Vítězslav Nezval

• sbírka "Most"
• vzpomíná na mládí, na středoškolská studia
• dojmy z moravského venkova
• báseň "Podzim"
• 1922 – sbírka "Podivuhodný kouzelník"
• básně vycházely nejprve ve sborníku Devětsil
• sbírka „Pantomima“
• cyklus „Abeceda“ - básně vznikají na základě obrazotvornosti, volné asociace
• báseň „A“

„A nazváno buď prostou chatrčí,
ó palmy, přeneste svůj rovník nad Vltavu
šnek má prostý dům, z nějž růžky vystrčí
a člověk neví, kam by složil hlavu!"


• sbírka „Dobrodružství noci a vějíře“
• sbírka „Hra v kostky“
• sbírka „Básně noci“
• „Podivuhodný kouzelník“
• „Akrobat“
• báseň „Edison“ (1927)

„Edison“

• 1. zpěv
• polytématická báseň
• sdružený, pravidelný verš, bez interpunkce
• atmosférické, melancholické
• pocity hazardního hráče a alkoholika
• metafory, anafora, personifikace, inverze
• opakuje se refrén - „Bylo tu však něco těžkého co drtí...“
• vnitřní rozpory – intelektuál x hazardní hráč
• na konci – optimismus - „odvaha a radost“
• hráč jde o půlnoci z herny domů, přes most Legií, uvažoval o sebevraždě skokem z mostu, druhé já – sám básník, uvědomil si, že se dal na špatnou cestu, vrátil se ke svým knihám, inispiroval ho úspěšný Edison
• 2. zpěv
• ze života Edisona – narodil se v Kanadě po smrti svého otce, melancholie, nostalgie, o Edisonově otci, jeho dětství, konfrontuje své dětství s Edisonovým
• Edisonův otec se rád toulal, poznal, že hrubce člověk najde ve všech oblastech, zřejmě zemřel někde na cestách, básník byl v dětství vážnější než ostatní děti, od malička měl rád knihy a chemické pokusy
• Edison – také snil o cestách při pokusech ve své primitivní laboratoři, prodával noviny, odcestoval do New Yorku, nejdříve pil, hrál karty
• výčet – enumerace
• 3. zpěv
• Edisonově pobytu v New Yorku, fascinuje ho atmosféra velkoměsta
• nostalgie po něčem, co skončilo, potřebuje mít znovu novou „mánii“, nový cíl, z vědy je nadšený, žije svými pokusy a výzkumem
• v laboratoři vytvořil žárovku (básník vynález pojmenovává mnoha poetickými způsoby)
• anafora, metafora, personifikace, přirovnání
• 4. zpěv
• melancholie a nostalgie
• čas nejde vzít zpátky, člověk neustále směřuje vpřed, neustále se objevují nové vynálezy a je mnoho lidí, kteří usilují o něco velkého, ale jen několik z nich se opravdu výrazně zapíše do historie
• sláva je pomíjivá, všude je velká konkurence, člověk by se měl dále snažit, i když už něčeho dosáhl
• stáří – čas plyne moc rychle
• anafora, metafora, personifikace
• 5. zpěv
• poslední zpěv, závěr, rozloučení, návratová konstrukce (do 1. zpěvu)
• protiklady – den x noc, stíny x světlo
• básník pozoruje ztichlé noční okolí, všechny „stíny“
• vše se zase vrací, zdánlivě ve stejné podobě, ale přesto už jiné
• vzpomíná na všechny krásy života a loučí se s nimi

„na shledanou sbohem na shledanou sbohem
na shledanou dobrou noc a dobrý den
dobrou noc
sladký sen“

• v době vzniku básně Edison ještě žil, zemřel na podzim 1931
• Nezval napsal „Signál času“ - smuteční obřad za Edisona, považována za dovětek pětidílné skladby z roku 1927, podobný začátek jako každý zpěv „Edisona“, refrén v různých variacích
• autor chtěl vytvořit víc než jen epilog, měl to být nový pohled na tuto osobnost, na konec jeho života

tvorba ve 30. letech

• v první polovině – sbírky „Pět prstů“
• „Zpáteční lístek“
• „Sbohem a šáteček“ - pobyt ve Francii, pocit štěstí, cesta domů

surrealistická tvorba - od roku 1934

• první surrealistická sbírka - „Žena v množném čísle“
• fantasie, obrazotvornost, řazení subjektivních představ, střídání úhlů pohledu
• litanické básně – druh modlitby s prosbami a osloveními, báseň „Litanie“ - bez interpunkce, různě dlouhé verše
• sbírka „Praha s prsty deště“
• krása velkoměsta, střídání úhlů pohledu, prolínají se časové roviny
• bez interpunkce, každý verš začíná novým písmenemv
• verš začíná slovy „s prsty“
• sbírka „Absolutní hrobař“ - o fašismu
• „52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida“
• nejprve vycházely v Lidových novinách, autorství odhalil Karel Čapek na základě analýzy Nezvalova stylu
• sociální poezie, pohled studenta – nezaměstnaného člověka, vidí společenskou krizi, nezaměstnanost, nebezpečí fašismu
• většina básní – podoba francouzské Villonské balady

tvorba konce 30. let a za okupace

• základní motiv – vztah k matce, rodné zemi, domovu
• 1938 – sbírka „Matka naděje“ - lásku k matce ztotožňuje s láskou k domovu, k ohrožené vlasti, obavy o osud národa, o život těžce nemocné matky, matka – symbol naděje, odvahy, lásku, pracovitost
• 1939 – sbírka „Pět minut za městem“ - pevné pouto s rodnou zemí, odpor k okupaci
• „Óda na návrat K. H. Máchy“ - inspiroval se manifestačním převozem Máchových ostatků z Litoměřic do Prahy
• 1945 – básnický cyklus „Historický obraz“ - 3 oddíly, verše z doby Mnichova, okupace a osvobození

tvorba v letech 1931 – 1942

• rozvoj Nezvalovy dramatické tvorby
• „Milenci z kiosku“
• „Loretka“
• „Manon Lescaut“