Poválečný vývoj v Evropě

·  na podzim 1918 – levice v Německo vyvolvá nepokoje podle vzoru bolševiků, založili sval svaz spartakovců, vůdci – Karl Liebknecht, Rosa Luxemburgová – jsou aktivní hlavně v Berlíně, chtěli převzít moc v Německu podle bolševického vzoru

·  leden 1919 – armáda pokus o převrat likviduje, oba vůdci zahynuli

·  podzim 1918 – nepokoje v Bavorsku, nepokojů využili komunisté

·  duben 1919 – komunisté vyhlásili Bavorskou republiku rad

·  květen 1919 – i tento pokus likvidován armádou

·  březen 181 – došlo ke komunistickém převratu v Maďarsku, pokusili se ovládnout i Slovensko – zase likvidováno vojensky – podílejí se na tom armády Francie, Československa a Rumunska

·  1919 – bolševici v Rusku založili komunistickou internacionálu – měla sdružovat komunistické strany všech zemí, cílem bylo provést státní převraty, mysleli, že se tak dostanou k moci v celém světě

·  1919 – 20 – Pařížská = Versailleská mírová konference – účastní se jí 27 států, hlavní vliv zde mají velmoci – americký prezident Woodrow Wilson, anglický ministerský předseda David Lloyd George, francouzský ministerský předseda Georges Clemencean

·  19. února – podepsán akt Společnosti národů – předchůdkyně současné OSN, sídlo SN – v Ženevě, organizace slabá, členem nebyly USA

·  červen 1919 ve Versailles – podepsána mírová smlouva s Německem, navázaly na ní i ostatní smlouvy – vzniká tzv. Versailleský systém – platil až do vzniku 2. světové války, jsou stanoveny nové hranice, vznikají nové státy – Československo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – Jugoslávie, Rakousko, Maďarsko –   nástupnické státy Rakouska Uherska, odrtržením od Ruska – Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, na čas získali nezávslost i Bělorusko a Ukrajia, změnili se hranice Rumunska, nejvíce utrpěli Maďaři, rozpad Osmanské říše; mírové podmínky pro Německo příliš tvrdé – vznikl poslký koridor – rozdělil Německo na dvě části, s tvrdými podmínkami souhlasili USA a Angličané, Francouzi jim chtěli sebrat více území, získali od nich zpět Alsasko, Lotrinsko, Sarsko – sporné území, nechali to pod správou společnosti národů, později mělo proběhnout referendum, kam obyvatelsko bude chtít patřit; demilitarizované pásko – na západě Německa, nesmí zde být německá armáda – to sloužilo k obraně Francie, Německo mělo platit válečné reparace – ochromovali německou ekonomiku

·  1923 – Ruhrská krize – Poruhří, Německo nebylo schopno Francii splácet reparace – Francie území obsadila, chtěli si to vzít násilím v naturáliích

·  v Německu – vypuknutí hyperinflace a sociální nepokoje – využívají toho političtí extrémisté

·  listopad 1923 – v Mnichově se Adolg Hitler pokusil o státní převrat, Hitler avřen do větení

·  hospodářská situace – problémy řešeny už 1922 na Janovské konferenci o reparacích a válečných půjčkách, bolševici vystoupili a odmítli platit ruské dluhy, Němci reparace zase platit nemohli hospodářsky, vítězové pochopili, že peníze nezískají, oba státy se dostvají do mezinárodní izolace, aby jí překonali, tak se sešli

·  1922 v Rapallu – představitelé Ruska a Německa, podepsali zde smlouvu o hospodářské, politické a vojenské spolupráci

·  1922 – státní převrat v Itálii – byli zklamáni poválečným vývojem – hospodářská krize, toho využili fašisté v čele s Benitem Musollinym – chopili se moci, slíbili Italům překonat hospodářské potíže

·  jaro 1921 – Karel I. – pokusil se o návrat a trůn v Maďarsku – proti tomu noví sousedé – Československo, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, nástup na trůn znemožněn, tyto tři státy založili spojenectví – Malá dohoda, cílem zabránit obnově Rakouska – Uherska, ochrana nových hranic, ochrana střední Evropy před bolševiky