IV. A skupina - UHLÍK, KŘEMÍK, GERMANIUM, CÍN, OLOVO
CÍN, OLOVO A JEJICH SLOUČENINY
vlastnosti
tažné, kujné, stříbrolesklé
staniol - cín se dá válcovat na tenkou folii - používá se na obaly
cín je nejměkčí z těžkých kovů
reaktivita
a) při vyšších teplotách se slučují s kyslíkem na oxidy
cín + kyslík --> oxid cíničitý ... Sn + O2 --> SnO2
olovo + kyslík --> oxid olovnatý ... 2Pb + O2 --> 2PbO
b) při rozpouštění cínu v horké kyselině dusičné vzniká bílý prášek nerozpusný ve vodě - kyselina cíničitá
3Sn + 4HNO3 + H2O --> 3H2SnO3 + 4NO
c) olovo se dobře rozpouští v kyselině dusičné díky jejím oxidačním účinkům
3Pb + 8HNO3 --> 3Pb(NO3)2 + 4H2O + 2NO
výskyt a výroba
- v přírodě ryzí jen vzácně, většinou ve sloučeninách
- nejdůležitější ruda cínu - cínovec - oxid cíničitý SnO2
- nejdůležitější ruda olova - galenit - sulfid olovnatý PbS
- z těchto rud se získává cín redukcí cínovce uhlím
SnO2 + C --> Sn + CO2
použití - cín
na výrobu bílého plechu, slitin
bronz - slitina mědi a cínu
ložiskový kov - cín, měď, olovo, antimon
použití - olovo
obaly kabelů
elektrody pro akumulátory - autobaterie,
olověné kryty - chrání před rentgenovým zářením
sloučeniny cínu
cínaté a cíničité
- oxid cíničitý - SnO2 - při zhotovování glazur a smaltů
- sulfid cíničitý - SnS2 - ke zlacení pod názvem cínový bronz
sloučeniny olova
olovnaté - častěji
olovičité - méně stálé, snadno se redukují na olovnaté
olovo a sloučeniny - jedovaté
- oxid olovičitý PbO2 - silné oxidační činidlo
- octan olovnatý - (Ch3COO)2Pb - v lékařství na otoky, barvířství - tkaniny