< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Český expresionismusPoetismus a surrealismusLiteratura

Proletářská poezie

  • vznik republiky byl nejen radostný, ale provázely ho i zmatky – na tom se podíleli i revoluční události v Rusku, které po celé Evropě vyvolali pokusy o socialistické převraty
  • u nás – rozštěpení jediné dělnické strany Sociálni demokracie na levici a pravici, snahy některých levicově orientovaných vůdců převzít moc ve státě, ze strany vznikla Komunistická strana československá
  • komunistická idealogie ovlivnila mladé i starší spisovatele, kteří stáli u zrodu tzv. Proletářské literatury, což byla levicově orientovaná meziválečná literatura
  • román s největší popularitou – „Anna proletářka“ – Ivan Olbracht, nejprve tištěna v časopise komunistických žen Rozsévačka – podtitul „O Anně, rusé proletářce“, Olbracht se inspiroval románem Maxima Gorkého – „Matka“
  • stejný motiv i román Marie Majerové – „Nejkrásnější svět“, nebo román Josefa Hory – „Socialistická naděje“
  • program vznikl ve sdružení Devětsil – umělecké sdružení, založili ho bývalí studenti pražského gymnázia, 1. předseda – Vladislav Vančura; další autoři, Jiří Wolker, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebel, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Stanislav Kostka Neumann
  • vznikala v letech 1920 – 24
  • za 1. sbírku je považována sbírka Josefa Hory „Pracující den“
  • toto období je považováno za ukončené smrtí Jiřího Wolkera 1924
  • patří sem i sbírka Jaroslava Seiferta – „Měto v slzách“
  • Stanislav Kostka Neumann – „Rudé zpěvy“
  • Konstantin Biebel „Cesta k lidem“
  • stoupence proletářské poezie spojovalo komunistické přesvědčení, myšlenky revoluční přeměny kapitalistické společnosti na společnost socialistickou
  • k programovým požadavkům sdružení Devětsil patřila sociální angažovanost, princip kolektivnosti, hrdina dělnického prostředí
  • program značně omezoval autory – proto bylo od něho brzo opuštěno – proto období trvalo jenom 4 roky
  • Jiří Wolker

  • (1900 – 1924)
  • vyrůstal v Prostějově
  • všestraně nadaný – literárně, hudebně i výtvarně
  • jako středoškolách publikoval do studentských časopisů
  • v Praze studoval práva a filosofii
  • přidružil se i k brněnské Literární skupině, ale přešel k Devětsilu
  • tvořil také pohádky, povídky, dramata, 1 román
  • pohádky a povídky vyšly posmrti v souborném díle
  • trpěl tuberkulózou – na ní zemřel, on sám si napsal epitaf
  • básnické sbírky:
    • „Host do domu“:
      • inspirace příslovím „Host do domu, bůh do domu“
      • v mnoha básních se objevuje křesťantská symbolika
      • tři oddíli – „Chlapec“, „Ukřižované srdce“, „Host do domu“
      • první část - vytváří obraz chlapce a jeho seznamování se se světem, hodně autobiografických rysů, většinou verše optimistické, vyjadřují blízký vztah autora k nejobyčejnějším věcem, které jej obklopují; „Chlapec“, „Poštovní schránka“, „Kamna“
      • druhá část – všímá si bídy, utrpění, solidarita, vzpoura, „Dláždění“
      • třetí část – verše, kde touží po harmonii, autor se vyznává z lásky k tomuto světu, „Věci“ – lidé si neváží běžných věcí, které také zasluhují péči
      • v prvním oddílu ještě dětská stylizace, v závěru se od toho odprošťuje
      • v posledním oddíle se zamýšlí i nad smrtí, kterou bere jako přirozenou součást života
      • v dalších vydání byla na autorovu žádost přidána jako čtvrtá část báseň „Svatý kopeček“ – původně byla samostatná, báseň rozsáhlá, ovlivněná Apollinairovým „Pásmo“, 1. polytematická báseň v naší literatuře“, je nazvaná podle místa, kde žili jeho prarodiče, autor seznamuje s místem, kde trávil prázdiny, rád se sem vrací, žije tu jeho dědeček s nemocnou babičkou, večer se vydává na procházku lesem, kde si představuje celý svůj život, vzpomíná na starého kamaráda, hovoří i o bídě, o touze vytvořit spravedlivý svět
    • „Těžká hodina“:
      • zobrazuje ulice, továrny, okolí města
      • hrdina – proletariát, dělnictvo
      • zobrazuje chudobu, utrpení
      • v proletářích vidí záruku nového, lepšího světa
      • naznačuje změnu pohledu na svět
      • naznačuje, že přestává být chlapcem, ale ještě není dospělým mužem
      • mizí bezprostřednost, objevují se tu především sociální balady – „Balada o snu“, „Balada o očích topičových“
      • úvodní báseň – „Těžká hodina“
      • báseň „Tvář za sklem“
      • závěr už je více pesimistický, verše o smrti
      • „Balada o očích topičových“ – báseň začíná popisem večerního města, továrny, přímá řeč, oslovení, básnická přirovnání, personifikace, metafory, jednotlivé sloky se liší délkou verše, sloky s kratším veršem přispívají k rychlejšímu spádu děje, elektrárenský topič přikládá dvacet pět let lopatou do kotle, jeho oči tím trpí, jednoho dne oslepne, později zemře, nešťastná žena příčinu vidí v práci, v závěru Antonín umírá, báseň končí oslavou práce
  • na okraji jeho tvorby i dramatické pokusy, samostatně vyšla knížka „Tři hry“ – patří sem tři dramata – „Nemocnice“, „Hrob“, „Nejvyšší oběť“
  • z prózy jsou nejznámější jeho moderní pohádky – „O kominíkovi“, „O milionáři, který ukradl slunce“, vytvořil kritickou a programovou stať „Proletářské umění“
  • jeho životopisem je kniha básníkovi matky - „Jiří Wolker ve vzpomínkách své matky“
  • jeho dílo bylo velmi dobře přijato, ale Seifert ho zkritizoval v novinovém článku, protože byl až příliš nekritizovan, později byl dokonce prohlášen za klasika socialistické literatury
  • Jindřich Hořejší

    • do proletářské poezie vztoupil sbírkou „Hudba na náměstí“ – ve stejnojmenné básni z této sbírky navázal na Šrámkovo vyznání „Života bído, přec tě mám rád“, Hořejší to obměnil – „Života bído, života bído, ty nejsi dědičná“
    • podobně ladění jsou i jeho další dvě sbírky „Korálový náhrdelník“, „Den a noc“
    • snaží se podat obraz současného života se všemi jeho utrpeními, především ve velkoměstech, sociální motiv spojuje s milostným motivem
    • také překládal – hlavně z francouzské literatury

    Josef Hora

    • básník, prozaik, literární kritik, překladatel – Puškina, Jesenina, působil také jako novinář – působil v kulturní rubrice Rudého práva, ale z komunistické strany odchází a stává se redaktorem Českého slova
    • vytvořil také sbírku drobnějších monografií – „Postavy a dílo“
    • počátek 20. let v jeho básnické tvorbě:
      • objevuje se zde vliv civilismu a vitalismu
      • „Básně“
      • „Strom v květu“
    • proletářská poezie v jeho tvorbě:
      • „Pracující den“
      • „Srdce a vřava světa“
      • „Bouřlivé jaro“
      • teoretická stať – „O proletářské poezii“
      • román „Socialistická naděje“ – zobrazuje politické boje 20. let
    • 2. pol. 20. let a léta 30.
      • Hodně cestoval po Evropě - Itálie, Sovětský svaz, Francie, Maďarsko – to se odrazilo v jeho tvorbě
      • Sbírka: Itálie – Itálii zobrazuje jako zemi slunce, píše o její slavné minulosti, ale i o nebezpečí fašismu, mění svůj básnický styl – zkratky, přímá lyrická vyjádření
      • Sbírka: Stromy ve větru - Lyrika přírodní a intimní, nově se objevuje motiv plynoucího času
      • Sbírky
        • Tonoucí stíny
        • Dvě minuty ticha
          • najdeme zde vzpomínky, autor utíká do svého nitra, vyjadřuje zde pocit samoty
      • Sbírka: Máchovské variace – vydána ke 100 výročí úmrtí Máchy, vyjadřuje sympatie k autorovi, obsahuje 16 básní, téma lásky, domova
    • poezie konce 30. let
      • reaguje na ohrožení vlasti
      • Sbírky
        • Domov
        • Jan Houslista – lyrickoepická báseň
      • Zahrada Popelčina – cyklická báseň, skládá se ze 2 částí, 1. Rekviem – Hora vzpomíná na mrtvé, kteří zůstávají v našich srdcích, nemizí z našich životů; 2. Popelka přebírá hrách



    Přidal: tess.for 9. 12. 2008
    Zobrazit podrobnosti

    Podrobnosti

    Počet slov: 986
    Zhlédnuto: 10613 krát
    < Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Český expresionismusPoetismus a surrealismusLiteratura