< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Svalová soustava = pohybová soustavaNemoci oběhové soustavyBiologie

Oběhová soustava

charakteristika tělních tekutin:

  • jsou tvořeny hlavně vodou
  • dospělý člověk – 53% hmotnosti tělní tekutiny, z toho 21% jsou tekutiny mimobuněčné – tkáňový mok, míza, krev – nejsou od sebe izolované, z krevní plazmy vzniká tkáňový mok, z něho míza – přecházejí jedna ve druhou

krev:

  • červená, neprůhledná kapalina
  • funkce:
    • transport kyslíku a oxidu uhličitého, kyslík přenáší z plic do ostatních orgánů, oxid uhličitý se transportuje do plic
    • rozvádí živiny z jater
    • transport dalších látek – vitamínů, enzymů, hormonů – jsou to biokatalyzátory
    • transportuje odpadní látky z celého těla do ledvin
    • rozvádí teplo – vzniká při svalové činnosti, nebo činností jater – nejteplejší část těla
    • imunita – přispívá k obranyschopnosti organizmu – obsahuje bílé krvinky – dostává je na místo, kde jich je nejvíce potřeba
    • má schopnost srážení – při poranění sama sebe zastaví
  • homeostáza = udržování stálosti vnitřního prostředí – teploty, obsahu látek
  • 8% hmotnosti – 5 – 6 litrů u mužů, 4,5 u žen, ohrožení života nastává při ztrátě 2 litrů krve, 0,5 litrů je běžné při odběru
    • složení:
      • kapalná složka = krevní plazma:
        • je průhledná
        • obsahuje 91% vody, 8% rozpuštěné organické látky – např. bílkoviny, 1% rozpuštěné anorganické látky – chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný – určují pH krve – 7,4
      • pevná = krevní tělíska:
        • červené krvinky = erytrocyty
        • bílé krvinky = leukocyty
        • krevní destičky = trombocyty
        • erytrocyty:
          • jsou kulaté, placaté, uprostřed sploštělé
          • nemají jádro, protože jádro nepotřebují – nedělí se, po 120 dnech zanikají
          • vznikají v kostní dřeni
          • zánik probíhá ve slezině pak se dostávají do jater, probíhá rozklad – produktem hemoglobinu vzniká bilirubin – žluč je jím zbarvena, dál se rozkládá a dává zabarvení střev – barva se mění na hnědou
          • zploštělost je kvůli úspoře místa, na co největší povrch mají co nejmenší objem – přenášejí kyslík
          • počet – u mužů – 5,5 milionů červených krvinek na 1 mm3 krve, u žen – 4,5 milionů červených krvinek na 1 mm3
          • množství červených krvinke může v těle kolísat – chudokrevnost – má různé příčiny – porucha krvetvorby atd.; naopak může být i vyšší množstí – při vyšší nadmořské výšce – ta způsobuje nižší tlak – je tam řidčí vzuch, epo – eritropoetin – krevní doping, vytváří vyšší tvorbu červených krvinek, je to výhodné při sportu
          • novorozenci – mají 7 milionů krvinek na 1 mm3 červených krvinek, protože sami nedýchají, během několika dní po narození krvinky odumírají – vzniká novorozenecká žloutenka – je to normální stav
          • hemoglobin – krevní barvivo, složitá molekula, obsahuje dvojvazné železo – na to se váže kyslík a další plyny; sloučeniny – HbO2 = oxygen hemoglobin – hemoglobin s vázaným kyslíkem, HbCO2 = karbamin hemogloin – hemoglobin s vázaným oxidem uhličitým, HbCO = karbonyl hemoglobin – váže se tam oxid uhelnatý, vazba mezi těmito dvěma je až 300x větší než s ostatníma dvěma – nemůže se ns něj vázat kyslík – životu ohrožující, pomůže jen transfúze krve
          • sedimentace krve – při sedimentaci se přidává látka do odebrané krve, aby se nesrážela, nechá se to ustát, dole se usadí krevní tělíska, nad tím krevní plazma, počítá se, kolik se usadí mm za hodinu, normální hodnota u mužů – 2 – 5 mm za hodinu, u žen 3 – 8 mm za hodinu, sedimentace se zvyšuje při zánětlivých onemocněních, infekcích, chorobách, sedimentace je nespecifická diagnostická metoda – ukáže, jeslti je nebo není organismus v pořádku, ale nepoznáme co je v nepořádku (například jako měření teploty), dehydratece také snižuje sedimentaci
          • hematokrit – hodnota, která udává objemový podíl červených krvinek v krvi – sedimentace provádí tak dlouho, dokud se neusazí všechno, 49% u mužů, 42% ženy, podle toho se také pozná chudokrevnost, je to například důležité pro sportovní lékaře – sledují počet krvinek sportovcům
        • leukocyty:
          • v 1 mm3 5 – 10 tisíc
          • mají jádro
          • zajišťují imunitu
          • je jich více druhů
          • hlediska třídění:
            • podle přítomnosti zrnek nebo–li granul v cytoplazmě
            • jeslti se dají barvit a pokud ano, tak jakým barvivem
            • jeslti mají schopnost fagocytózy
            • jeslti ve vývoji prošli brzlíkem – orgán, který je na přední straně krku
            • podle funkce
            • granulocyty:
              • 75% bílých krvinek
              • v plazmě mají zrnka – granula
              • vznikají v kostní dřeni
              • v krvi zůstávají několik hodin
              • jádra se dají barvit
              • a) neutrofilní:
                • 70% leukocytů
                • barví se neutrálními barvivy
                • fagocytóza – zbytky buněk, bakterie
                • z odumřelých leukocytů, tělních tekutin, rozpadlé tkáně a mikroorganismů vzniká hnis – tekutina umožňující uvolnění cizorodých předmětů – tříska
              • b) eosinofilní:
                • kyselá barviva
                • nejasný význam
                • počet se zvyšuje při infekci
              • c) bazofilní:
                • zásaditá barviva
                • nejasný význam
            • agranulocyty:
              • 25% leukocytů
              • plazma neobsahuje zrnka
              • jádra se nedají barvit
              • a) lymfocyty:
                • schopnost pohybu
                • T-lymfocity – prošly brzlíkem, podílejí se na tzv. buněčné imunitě – proti zhoubným nádorům, ochrana proti virům, transplantační reakce
                • B-lymfocity – neprocházejí brzlíkem, zajišťují látkovou imunitu – tvorba protilátek
              • b) monocyty:
                • schopnost pohybu, schopnost fagocytózy, „obranná linie druhého sledu“ – do poškozené tkáně pronikají hned po neutrofilních granulocytech
        • krevní destičky:
        • nejsou to buňky
        • vznikají oddělením částí buněk v kostní dřeni – jsou to v podstatě úlomky buněk
        • zastavují krvácení při poranění – srážení krve:
        • 1. poranění cévy – při poranění vnikne vzduch
        • 2. krevní destičky se rozpadají kvůli přítomnosti vzduchu, uvolní se látka, která se jmenuje trombokináza (biokatalyzátor – enzym)
        • 3. trombokináza způsobí to, že se protrombin se změní na trombin
        • 4. trombin vyvolá přeměnu rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin
        • 5. fibrin má vláknitou povahu – vytvoří chuchvalec, který ucpe poraněnou cévu
        • 6. fibrinová vlákna se smršťují, z chuchvalce se vytlačí krevní sérum a vznikne krevní sraženina – strup
        • krevní sérum – téměř to samé jako krevní plazma, ale krevní sérum neobsahuje fibrinogen
    • krevní skupiny:
      • systím AB0:
        • A, B, AB, 0 – liší se přítomnostmi 2 látek – aglutinogen (=antigen) – na povrchu červených krvinek, aglutinin (=protilátka) – v krevní plazmě – mezi nimi dochází k reakci – ke srážení krve
        • A – aglutinogen A, aglutinin anti B
        • B – aglutinogen B, aglutinin anti A
        • AB – aglutinogen A i B, nemá aglutinin
        • O – nemá aglutinogen, anti A i anti B aglutinin
        • nesmí se sejít anti A a A, anti B se nesmí sejít s B – došlo by k reakci
      • Rh systém:
        • plus + a -
        • v červených krvinkách, nejsou proti němu protilátky, ale protilátky si tělo může vytvořit
        • - - látka tam není – nejsou tam ani protilátky
        • + - protilátky se nemusejí vytvářet
        • při kontaktu + a – se protilátky vytvářejí
        • Rh negativní matka čeká Rh pozitivní dítě – organismus proti dítěti vytváří protilátky, při prvním těhotenství to není vážně – protilátek se nevytvoří moc, když se to opakuje při dalších těhotenstvích – matka jich může vytvořit tolik, že můžou způsobit poškození plodu – fetální erytroblastóza – do krve plodu se dostávaj nefunkční červené krvinky (nemusí být všechny nefunkční)

    srdce:

    • dutý sval
    • váží kolem čtvrt kila
    • tvar zaoblené pyramidy, jejíž výběžek směřuje dolů, dopředu, doleva
    • kryto osrdečníkem
    • je tvořeno zvláštním typem svaloviny = myokard – má stavbu podobnou stavbu jako příčně pruhovaná svalovina, podobné vlastnosti jako hladká
    • funkce: popohánění krve do krevního oběhu – svalovina se smrští a povolí, smrštění – systola, nejdříve předsíní, poté komor, povolení – diastola - přitéká do něj krev z žil, při systole krev vytlačuje; 110/70 tor (systola – 110, diastola – 70)
    • klidová tepová frekvence – 70 tepů za minutu, čím větší živočichové – menší tepová frekvence, malí živošichové tepová frekvence větší, zvyšuje se při fyzické námaze, zvýšení tepové frekvence nastává u starších lidí – mají arteroskleróza – kornatění tepen – snižuje se průtok tepny, mají ji novorozenci a děti – kvůli vzrůstu; snížení – při podchlazení, trénovaní sportovci, kteří mají díky sportu větší srdce, mají nižší tepovou frekvenci, když sportovec přestane se sportem, tak si srdce zvykne a vrátí se k normám, proto sportovci když ukončí kariéru se sportu dále věnují, protože by to byl velký šok – může to znamenat i brzkou smrt
    • 4 části – pravá předsíň a komora, levá předsíň a komora (levá a pravá strana z pohledu majitele, nakresleno obrácně), levou a pravou polovinu odděluje přepážka – odděluje předsíně a komory – jsou úplné, síňokomorové přepážky – oddělují síně a komory, jsou tam chlopně, stěna komor je mohutnější než stěna síní – v komorách je větší tlak, z komor vedou tepny – vstupy jsou také uzavřeny chlopněmi = poloměsíčité chlopně, chlopně zamezují průchodu krve v opačném směru; aorta = srdečnice = srdeční tepna – vystupuje z levé komory, plicní tepna – vede z pravé komory, horní a dolní dutá žíla (z horní poloviny a dolní poloviny těla) – vedou do pravé předsíně, do levé předsíně – vedou 4 plicní žíly – z každé dvě, tepny vedou ze srdce, žíly do srdce
    • převodní systém svalový – systém, jehož funkcí je rozvádět vzruchy, které vyvolají systoly a diastoly – srdeční svalovina má podobné vlastnosti jako nervová tkáň – má schopnost převádět vzruchy – tím se do jisté míry stává nezávislou na centrální nervové soustavě – srdce pracuje automaticky – pracuje, i když je člověk v bezvědomí; elektrické impulzy mohou způsobit naskočení srde

    typy cév:

    • krevní cévy – proudí jimi krev, mají různé vlastnosti
    • 1. tepny:
      • vedou ze srdce
      • říká se jim artérie
      • mají pevné a pružné stěny – přímo se tam převádí tlak z komor
    • 2. žíly:
      • vedou do srdce
      • mají slabší stěny
      • před vztupem do srdce je tam tlek nižší než tlak atmosferický
      • v žilách z dolní poloviny těla – jsou tam chlopně, které vedou nahoru a zabraňují gravitaci
      • objem žil je 3x větší než tepen
      • při poranění velkých žil může do nich vniknout atmosferický vzduch – vzduchová embolie – v tenkých cévách bublina vzduchu cévu vyplní a krev tam neproudí, potápěči musí provádět při výstupu vzduchu dekopresi – dělali by se jim v krvi bublinky – tlak v hloubkách je více stlačený, ve výškách zase řidčí
    • 3. vlásečnice:
      • = kapiláry (obecně kapilíra znamená úzká trubička)
      • mají tenké stěny tvořené jednou vrstvou buněk - je přes ně možné přenášení látek do krve
      • zásobují krví všechny prokrvené orgány v těle (až na vlasy, nehty, zubní sklovina), nejméně prokrvené – tukové vazivo, nejvíce – játra
      • vznik – rozvětvováním tepen, potom se zase spojují a vznikají žíly
      • vlásečnice v kůži – pokud je člověku teplo, tak se vlásečnice roztahují, pokožka zčervená, teplo uniká a tělo se tak ochlazuje – mají schopnost termoregulace, při zimě se vlásečnice zůží – pokožka zbledne – nedochází k tepelným ztrátám, když je zimy moc – omrzliny, nejvíce prokrvená kůže – ušní lalůčky

    stavba krevního oběhu:

    • rozděluje se na 2 základní část – velký a malý
    • malý:
      • oběh plicní
      • v levé polovině srdce je krev neokysličená, z pravé komory vede neokysličená krev – hlavní plicní tepna, dělí se na dvě další tepny – vedou do levé a pravé plicní tepny, tam dojde k okysličení, 4 plicní žíly vedou z plic do levé předsíně
      • funkce – okysličení krve v plicích
    • velký:
      • z levé komory vede levý oblouk aorty, v místě kde aorta opouští srdce z aorty vycházejí 2 tepny – pravá a levá věnčitá tepna – zásobují srdeční sval krví, ze srdečního svalu vedou žíly zpět do pravé předsíně, pokud se sraženina dostane do věnčité tepny – infarkt myokardu, bipass = objížďka – napojení tepny (vezme se kousek z nějaké méně důležité tepny – např. z nohy), která vede kolem sraženiny, dále se z oblouku napojují tři další tepny – jedna vede do levé horní končetiny – levá podklíční tepna, dále levá krkavice, třetí tepna se rozděluje na pravou krkavici a pravou podklíční tepnu, aorta vede do břicha, v dolní části se dělí na tři větve – levá a pravá kyčelní tepna – vedou do levé a pravé dolní končetiny, prostřední větev – tzv. středová křížová tepna – pozůstatek ocasní tepny, končí v pánvi
      • žíly – horní dutá, dolní dutá, do pravé předsíně se shora vede horní dutá žíla, vznikne spojení dvou větví – z hlavy a dolní končetiny, z hlavy – vnitřní hrdelní žíly – levá a pravá, pažní žíla – pokračuje jako podpažní a dál jako podklíční, hlavopažní žíla – místo spojení, ta se spojí v horní dutou žílou, vstupuje do pravé předsíně, to samé na levé straně; horní dutá žíla – vede do pravé předsíně, vzniká spojením dvou žil z dolních končetin – levá a pravá společná kyčelní žíla – vzniká spojením vnitřní a vnější kyčelní žíly
    • do velkého krevního oběhu je vložen vrátnicový oběh:
      • je vložený mezi břišní aortu a horní dutou žílu
      • z aorty vede tepna přímo do jater – vlastní jaterní tepna – slouží k zásobování jater kyslíkem
      • z aorty vedou tepny do střev – tam se zbaví kyslíku, obohatí se živinami, ze střev vede vrátnicová žíla, která vede odkysličenou krev ze střev do jater, tam se živiny zpracují, z jater vedou tři žíly do dolní duté žíly – krev je v nich se zpracovanými živinami, krev se zároveň ohřeje
    • ledvinový oběh:
    • vložený do velkého krevního oběhu
    • aorta vede do ledvin, kde se odstraní odpadní látky, spotřebuje se kyslík, odkysličená a pročištěná krev se vrací do dolní duté žíly
  • fetální oběh:
    • fetus = plod
    • modifikovaný krevní oběh člověka
    • u nenarozeného dítěte
    • oběh, který je závyslí na krevním oběhu matky – není s ním propojený – kvůli krevním skupinám
    • funguje tak, že jsou plíce mimo provoz – krev jimi prochází málo
    • po narození se ihned změní
    • z levé komory vede aorta, v dolní polovině těla se větví; plíce neplní funkci dýchací, ale jsou napojené na krevní oběh, protože tam musí vést pro růst a vývoj plic krev, z pravé komory vede tepna do plic; dolní dutá žíla vede z pravé předsíně do jater; na stěně dělohy je placenta – krevní oběhy se nepropojují, přes placentu přechází kyslík, oxid uhličitý, živiny, odpadní látky atd., z placenty pupečníkovou šňůrou vedou do jater, vede směrem k srdci plodu – je to pupečníková žíla (pupečník má kolem půl metru), krev je okysličená, takže do pravé předsíně vede okysličená krev z jater, oválný otvor – mezi levou a pravou předsíní – tím se okysličená krev dostává přímo do levé předsíně a pak vede do celého těla jako u dospělého člověka, část krve vede normálně do pravé komory a z ní do plic - plicní tepna po té, co opuští srdce je propojená ještě s aortou – tepenný průtok, poté vede do celého těla; oválný otvor a tepenný průtok – kvůli tomu, že v plicích není potřeba tolik krve; z vnitřních kyčelních tepen vedou 2 cévy, které vedou do pupečníku – 2 pupečníkové tepny, vedou zpět do placenty; navíc oproti dospělému pupečníková žíla a 2 pupečníkové tepny, oválný otvor a tepenný průtok
    • když se dítě narodí, tak se nejdřív narodí dítě, placenta je stále na děloze, později vyjde také ven, ve chvíli, kdy se přeřízne pupeční šnůra, tak se přeruší přísun kyslíku, v krvi stoupá koncentrace oxidu uhličitého, ve velkých tepnách jsou chemoreceptory – dokážou vnímat chemické složení krve – zvýšila se kyselost, vyšlou signál do síťované formace, tam se to zpracuje a vyšle se signál do svalů, které roztáhnout hrudník – je to reflexní děj, při dýchání stoupne tlak krve, oválný otvor se tlakem smrskne, během chvíle se uzavře a časem to zaroste, vazivem se zacelý tepenný průtok, na vazivo se přemění i cévy, které vedly do a z pupečníku a z celého se stává normální krevní oběh

nemoci oběhové soustavy:

  • choroby krve:
    • chudokrevnost: = anemie, příčiny – poruchy krvetvorby; sprková anemie – červené krvinky mají tvar srpku, mají menší objem, méně hemoglobinu – menší schopnost přenášení kyslíku, jedna forma genu pro srpkovitý a jedna pro normální, většina lidí mají všechny krvinky zdravé – oba geny pro zdravé, oba geny pro srpkovitou anemii, jedna srpkovitá a jedna normální, když oba srpkovitá – tyto lidé umírají, jedna a jedna – potíže při fyzické námaze, výhoda při malárii – napadá zdravé krvinky, když má srpkovité – nenapadá je tolik malárie, v Africe často srpkovitá anemie
    • leukémie: = rakovina krve, porucha krvetvorby v tom, že jich je tam mnononásobně víc, je nutná transplantace kostní dřeně
    • AIDS: HIV – virus (napadení člověka imunitním virem), který způsobuje AIDS (syndrom získaného selhání imunity)



Přidal: tess.for 19. 11. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2368
Zhlédnuto: 9460 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Svalová soustava = pohybová soustavaNemoci oběhové soustavyBiologie