České a slovenské národní hnutí koncem 19. a počátkem 20. století
české národní hnutí koncem 19. století – české země se stávají hospodářsky nejvyspělejší oblastí habsburské monarchie
významná odvětví – strojírenství, elektrotechnika, těžební průmysl
další modernizace
dosáhli úspěchů v bankovnictví – Živnostenská banka – pátá největší v Rakousku-Uhersku
politická koncepce novoslovanství – Češi navazují užší vztahy s balkánskými slovanskými národy, hospodářsky začínají pronikat na Balkán
počátkem 20. století – vzrostla závislost Rakouska-Uherska na Německu – znepokojuje české politiky – vznikají tři názory na zahraniční politiku Rakouska-Uherska
1) počítá se sblížením R-U s Ruskem – prosazovali Mladočeši – Karel Kramář – viděli v Rusku odbytiště českých výrobků, mnoho Čechů se odstěhovalo do Ruska a začínají tam hospodářsky podnikat – poměrně úspěšně
2) R-U má těsněji spolupracovat s Německem – čeští agrárníci – Alfons Šťastný – viděli v Německu odbytiště českých zemědělských výrobků
3) R-U se má více sblížit s Anglií a Francií – strana pokroková, realisté – Tomáš Garrigue Masaryk – chtěli najít protiváhu vůči Německu
1905 – sílí hnutí za volební reformu, vůdčí strana volební reformy – sociální demokraté – pořádají stávky, demonstrace za všeobecné hlasovací právo – začali ho podporovat i realisté
1907 – všeobecné hlasovací právo uzákoněno – týkalo se jenom mužů – každý hlas má stejnou váhu, ženy a vojáci (měli být nepolitičtí) volit nemohli
1907 – volby do říšské rady, české strany – agrárníci, významné pozice získali sociální demokraté
1911 – podobné volby, mohly volit ženy
1913 – vyvrcholila politická krize v českém zemském sněmu – spory mezi Čechy a Němci, sněm se nemohl dohodnout
císař sněm rozpustil tzv. Anenskými patenty – sněm nebyl obnoven
slovenské národní hnutí
dvojí národní útlak – germanizace, maďarizace – nebezpečnější
stoupenec maďarizace – uherský ministerský předseda – Koloman Tisza
kritizoval národní útlak – norský spisovatel Bjornstjern Bjornson, Robert Seton-Watson – skotský novinář – přidal se k nim T.G. Masaryk
Slováci se sdružovali v různých politických stranách – Slovenská ludová strana – Andrej Hlinka, Slovenská národní strana, hnutí hlasistů – inteligence kolem časopisu Hlas – Vavro Šrobár – stoupenci demokracie, podporovali sbližování s Čechy
1906 – volby do uherského sněmu, Slováci získali zastoupení sedmi poslanců, politici v předvolební kampani vystoupili s požadavkem větších národních práv, po volbách slovenští politici Hlinka a Šrobár – krátce vězněni
1907 – incident v obci Černová – střední Slovensko – v souvislosti se svěcením nového kostela, místní obyvatelstvo požadovalo, aby ho posvětil Andrej Hlinka, místní úřady – Maďaři, chtěli, aby ho vysvětil místní maďarský kněz, demonstrace, proti zasáhla armáda, 15 mrtvých
počátkem 20. století – v Uhrách vydány tzv. Apponyho zákony – prohloubily maďarizaci školství, kdyby stav trval déle, znamenalo by to další generaci téměř stoprocentní maďarizaci
slovenští politici navazovali kontakty s Čechy, řada Slováků studovala na českých školách