< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Mezinárodní vztahy na přelomu 19. a 20. stoletíVěda a technika ve 2. polovině 19. století a počátkem 20. stoletíDějepis

České a slovenské národní hnutí koncem 19. a počátkem 20. století

české národní hnutí
 koncem 19. století – české země se stávají hospodářsky nejvyspělejší oblastí habsburské monarchie
 významná odvětví – strojírenství, elektrotechnika, těžební průmysl
 další modernizace
 dosáhli úspěchů v bankovnictví – Živnostenská banka – pátá největší v Rakousku-Uhersku
 politická koncepce novoslovanství – Češi navazují užší vztahy s balkánskými slovanskými národy, hospodářsky začínají pronikat na Balkán
 počátkem 20. století – vzrostla závislost Rakouska-Uherska na Německu – znepokojuje české politiky – vznikají tři názory na zahraniční politiku Rakouska-Uherska
 1) počítá se sblížením R-U s Ruskem – prosazovali Mladočeši – Karel Kramář – viděli v Rusku odbytiště českých výrobků, mnoho Čechů se odstěhovalo do Ruska a začínají tam hospodářsky podnikat – poměrně úspěšně
 2) R-U má těsněji spolupracovat s Německem – čeští agrárníci – Alfons Šťastný – viděli v Německu odbytiště českých zemědělských výrobků
 3) R-U se má více sblížit s Anglií a Francií – strana pokroková, realisté – Tomáš Garrigue Masaryk – chtěli najít protiváhu vůči Německu
 1905 – sílí hnutí za volební reformu, vůdčí strana volební reformy – sociální demokraté – pořádají stávky, demonstrace za všeobecné hlasovací právo – začali ho podporovat i realisté
 1907 – všeobecné hlasovací právo uzákoněno – týkalo se jenom mužů – každý hlas má stejnou váhu, ženy a vojáci (měli být nepolitičtí) volit nemohli
 1907 – volby do říšské rady, české strany – agrárníci, významné pozice získali sociální demokraté
 1911 – podobné volby, mohly volit ženy
 1913 – vyvrcholila politická krize v českém zemském sněmu – spory mezi Čechy a Němci, sněm se nemohl dohodnout
 císař sněm rozpustil tzv. Anenskými patenty – sněm nebyl obnoven

slovenské národní hnutí

 dvojí národní útlak – germanizace, maďarizace – nebezpečnější
 stoupenec maďarizace – uherský ministerský předseda – Koloman Tisza
 kritizoval národní útlak – norský spisovatel Bjornstjern Bjornson, Robert Seton-Watson – skotský novinář – přidal se k nim T.G. Masaryk
 Slováci se sdružovali v různých politických stranách – Slovenská ludová strana – Andrej Hlinka, Slovenská národní strana, hnutí hlasistů – inteligence kolem časopisu Hlas – Vavro Šrobár – stoupenci demokracie, podporovali sbližování s Čechy
 1906 – volby do uherského sněmu, Slováci získali zastoupení sedmi poslanců, politici v předvolební kampani vystoupili s požadavkem větších národních práv, po volbách slovenští politici Hlinka a Šrobár – krátce vězněni
 1907 – incident v obci Černová – střední Slovensko – v souvislosti se svěcením nového kostela, místní obyvatelstvo požadovalo, aby ho posvětil Andrej Hlinka, místní úřady – Maďaři, chtěli, aby ho vysvětil místní maďarský kněz, demonstrace, proti zasáhla armáda, 15 mrtvých
 počátkem 20. století – v Uhrách vydány tzv. Apponyho zákony – prohloubily maďarizaci školství, kdyby stav trval déle, znamenalo by to další generaci téměř stoprocentní maďarizaci
 slovenští politici navazovali kontakty s Čechy, řada Slováků studovala na českých školách



Přidal: Aleinad 18. 11. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 397
Zhlédnuto: 4095 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Mezinárodní vztahy na přelomu 19. a 20. stoletíVěda a technika ve 2. polovině 19. století a počátkem 20. stoletíDějepis