Arabská vzdělanost, kultura a náboženství

Vzdělanost navázala na antické tradice. Technické znalosti byly převzaty z Persie, Indie a Číny. Centrum vzdělanosti byl Bagdád. Společně tu pracují učenci různých národů. Rozvoj vědy ovlivňovali Chalífové a šlechta. Arabská věda byla nezávislá na náboženství. Na vysoké úrovni bylo školství – státní – dostupné každému, chudina neplatila školné. Vyšší vzdělání bylo na univerzitách – na jihu Pyrenejského poloostrova jich bylo 17.
K rozvoji vědy přispívají i knihovny – např. knihovna Chalífa al Hukama – jeho knihovna měla 400 000 svazků. Křesťanská knihovna v Římě jich měla jen 192 000. Arabské knihy byly levné – Arabové v polovině 7. století převzali výrobu papíru.
Vzniká bohatá vědecká literatura – hlavně arabské práce, důležité jsou i překlady. Předklady literatury nám zachovala antickou kulturu.
Matematika – Arabové nahradili římská čísla indickými – arabské číslice, používali symbol pro nulu a vynalezli algebru, zdokonalili trigoniometrii.
V astronomii navázali na antiku, vytvořili katalog hvězd – souhvězdí měla ale jinou podobu. Rozšířili znalost kompasu.
Zeměpis – arabští obchodníci se řídili podle přesných popisů tras či je tvořili. Vytvářeli kvalitní mapy – např. mapař Abů al Idrísí. Ibrahim Ibu Jakúb – arabský obchodník – vytvořil první popis Prahy, popsal obchodní cesty ve střední Evropě.
Lékařství – navázali na antiku, zabývali se hygienou a životosprávou, sledovali vliv podnebí na zdraví, měli úspěchy v očním lékařství – zkonstruovali brýle, založili optiku jako vědní obor. Abů Alí Ibn Sina (Avicena).
Chemie – vznikla z farmacie – zdokonalili destilační přístroj. Chemické poznatky využili i při barvení látek, prováděli chemické pokusy.
Filozofie – ovlivněni Aristotelem, filozofem byl i Avicena. Abů Valid Ibn Rušd (Averrores) vytvořil učení o dvou pravdách – náboženské a vědecké – nedochází k ostrým střetům mezi vědou a vírou.
Architektura – nejvýraznější projev výtvarného umění. Arabský sloh byl směsicí prvků jiných kultur. Používali kýlový a podkovovitý oblouk. Součástí je bohatá ornamentální výzdoba – arabesky – mají často rostlinné nebo geometrické motivy. Architektura se hlavně zachovala na Pyrenejském poloostrově. V městech bylo pouliční osvětlení, dlážděné ulice, lázně, mešity s modlitebním výklenkem směrem k Mekce. Objevují se minarety. Malířství a sochařství – málo, bylo omezováno náboženskými zákazy, někde se nesměli zobrazovat lidé.
Náboženství – Muhammad – sám nic nenapsal, jeho učení sepsali jeho učedníci a dali je do Koránu, později je doplnila sunna – o Muhammedových skutcích. Věří v jednoho boha, v předurčenost života, v konec světa, ve zmrtvýchvstání, věří, že kdo padne za šíření islámu, jde do nebe. Modlí se pětkrát denně, jednou ročně se měsíc postí – měsíc ramadán – od východu do západu slunce, musejí dávat almužny chudým, jednou za život jít do Mekky. Nesmějí jíst vepřové.