< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Velká MoravaEvropská renesanční kulturaDějepis

Počátek českého státu

Na územ Čech žila v 9. století řada kmenů – Čechové, Lučané, Litoměřici, Charváti, Lemuzi, Doudlebové, Pšované…
Včele kmenů stála knížata, která postupně přijímala křesťanství. V 80. – 90. letech 9. století jsou Čechy součástí Velké Moravy – kníže Bořivoj – původně sídlil na Levém Hradci – na levém břehu Vltavy, pak sídlil v Praze. Jeho manželka Ludmila byla buď z kmene Srbů nebo Pšovanů, později byla svatořečena.
Na přelomu 9. a 10. století dochází k upevnění státu (Velká Morava se rozpadla). Počátkem 10. století vládne Drahomíra – dostala se do sporu s Ludmilou, která byla na její příkaz uškrcena. Dosadila na trůn svého syna Václava – dostal se do sporů s kouřimským knížetem Radslavem – zlikvidoval ho i s jeho rodinou. Václav se dostal také do sporu se saským králem Jindřichem I. Dochází k válce, kde Václav prohrál a musel platit tribut.
Za Václavovy vlády posiluje církev vliv. Za šíření křesťanství byl Václav později svatořečen. Proti jeho politice se postavil jeho bratr Boleslav. Roku 929 nebo 935 byl Václav ve Staré Boleslavi zavražděn. Jeho stoupenci byli vyvražďováni.
Nastupuje na trůn Boleslav I. Ukrutný – 30. – 70. léta 10. století. Dostal se do sporu se saským králem Otou I. Boleslav byl poražen, ale později ho Ota potřebuje proti Maďarům. 955 – bitva na Lechu – Maďaři jsou poraženi a Boleslav nemusí platit tribut. Boleslav razil 1. české mince – stříbrné denáry – běžně se s nimi neplatilo, jako platidlo se používaly plátěné šátečky, denáry byly spíše pro zahraniční obchod. Boleslav I. podnikal výboje – ovládl Slezsko, Moravu, Malopolsko, Červenou Rus.
Po něm nastoupil Boleslav II. Pobožný – 70. – 90. léta 10. století – posílil vliv církve, založil 1. klášter u nás – u sv. Jiří na Pražském hradě – benediktýnský. Roku 973 založil v Praze biskupství. 1. biskup byl Dětmar, 2. Vojtěch Slavníkovec – knížecí rod asi kmene Charvátů nebo Zličanů – centrum měli v Libici nad Cidlinou. Slavníkovci razili vlastní mince, byli na Přemyslovcích nezávislí. Jejich soužití nebylo bez konfliktů. Číhali navzájem na chyby toho druhého.
955 využili Přemyslovci nepřítomnosti sil slavníkovského vojska a Libice byla povražděna – Boleslav II. sjednotil český stát.
Biskup Vojtěch byl zabit v Prusku při šíření křesťanství, byl pohřben v polském Hnězdně.
Na přelomu 10. a 11. století vládne Boleslav III. – krutý a neschopný panovník, měl spory s bratry Oldřichem a Jaromírem. Šlechta ho sesadila, na trůn šel jeho bratranec – upil se k smrti.
1003 český stát obsadili Poláci – Boleslav Chrabrý – napůl Přemyslovec – jeho matka byla Přemyslovka Doubravka, která se vdala za Měška.
Na nátlak římského krále Jindřicha II. musel Boleslav Chrabrý český stát vyklidit.
Na trůn nastupuje kníže Jaromír, pak bylo období bojů o moc. Jaromír byl vyhnán Oldřichem a ten byl sesazen římským králem Konrádem II. Pak vládne Jaromír, pak opět Oldřich – nechal Jaromíra oslepit, byl nepřijatelný.
Vládne Břetislav I. 1035 se uklidnily poměry a Břetislav zahájil výboje do Polska – získal Slezsko, zavedl seniorát – nástupnický řád, kdy na trůn nastupuje nejstarší Přemyslovec.



Přidal: jenikkozak 24. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 452
Zhlédnuto: 2874 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Velká MoravaEvropská renesanční kulturaDějepis