< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >USA na přelomu 19. a 20. stoletíJaponsko na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis

Rusko na přelomu 19. a 20. století

-     hospodářsky zaostalé

-     absolutistická vláda

-     feudální přežitky

-     režim se udržuje výbojnou politikou

-     19. století – získali nová území – Finsko, Kavkaz, Bessarábie (mezi Rumunskem a Ukrajinou – dnes Moldávie), většina Kazachstánu a dálný východ – Amurská oblast – mapa 22

-     po prohrané Krymské válce roste nespokojenost s vládou – nutné reformy

-     1861 – zrušeno nevolnictví

-     1881 – zrušena robota

-     podstata starého režimu zůstala zachována

-     novou součástí výbojné politiky se stává slovanská myšlenka – Rusko se staví do pozice ochránce všech slovanských národů – cíl – získat vliv na Balkáně a ve střední Evropě

-     nedůvěryhodná politika – Rusové Slovany na svém území potlačovali – Poláci, Ukrajinci, Bělorusové

-     v Rusku se objevují kritici poměrů – inteligence

o   Alexandr Gercen – emigroval do Anglie, vydával tam opoziční tiskoviny a pak je pašovali do Ruska

o   Nikolaj Černyševskij

-     2. polovina 19. století – neexistují tu politické strany

-     politici se dělí na dvě skupiny

o   západníci – chtěli modernizovat Rusko podle Evropského vzoru, chtěli demokratické reformy

o   slavjanofilové – silnější skupina, lpěli na starých ruských tradicích, zdůrazňovali ruskou odlišnost od ostatního světa

o   část politiků se trvale nehlásila k žádné skupině – vznik ilegálních opozičních organizací – anarchistické skupiny – narodnaja volja, čornyj pereděl – 1881 zavraždili cara Alexandra II.

-     nastává tvrdý teror proti opozici

-     v 90. letech vypukl v Rusku hladomor

-     objevují se nové politické skupiny, které chtějí řešit krizi v zemi – Konstituční demokraté (KD – kadeti), Sociální revolucionáři (SR – eseři), Sociální demokraté (ovlivněna marxismem)

-     1903 – v Bruselu – se koná sjezd SD – Vladimír Uljanov (Lenin) – pozval tam hlavně své stoupence (většina) – začali si říkat bolševici

o   Leninovi odpůrci – bolševici jim říkají menševici

o   Ve skutečnosti to bylo naopak

-     bolševici chtěli uchvátit moc v zemi pomocí revoluce

-     70. – 80. léta -  sílí ruská výbojná politika – mají zájem o Čínu – podílejí se na potlačení Boxerského povstání

-     70. léta – nová ruskoturecká válka o vliv na Balkáně

-     mají zájem o Afghánistán – spory s Británií

-     nová území připojovali ke svému státu, jediná velmoc, které zůstalo větší koloniální území – obyvatelstvo buď zlikvidovali, nebo je poruštili

-     počátkem 20. století se začíná Rusko pomalu modernizovat, vznikají průmyslová centra – např. Zakavkazsko, doněcká pánev – uhlí, Petrohrad, Moskva, Poděsa...

-     vládne Nikolaj II. – provádí sociální reformy – v Rusku je zavedeno úrazové pojištění – vydán zákoník práce

-     1904-1905 – dostává se do války s Japonskem

-     Rusové poraženi – krize se prohloubila

-     Leden 1905 – opoziční demonstrace v Petrohradě – potlačeny – asi 2000 mrtvých – Krvavá neděle (9.1.)

-     Nepokoje se rozšířili po celé zemi – chce volby a demokratické svobody

-     Léto 1905 vypukla menší vzpoura v armádě – námořníci na křižníku Potěmkin

o   Pak potlačena

-     říjen 1905 vyvolali bolševici povstání v Moskvě – nepokoje byly potlačeny a začaly reformy

-     1906 – první volby – vzniká parlament = duma

-     vzniká první moderní vláda – předsedou vlády a ministrem vnitra je Pjotr Stolypin – začal přidělovat státní půdu rolníkům – levice provedla atentát – zavražděn

-     léto 1907 – car dumu rozpustil, ale konstituční monarchie zůstala zachována

-     s politickou situací v Rusku nebyl nikdo spokojen




Přidal: Werii 21. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 647
Zhlédnuto: 5007 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >USA na přelomu 19. a 20. stoletíJaponsko na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis