< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Velká Británie na přelomu 19. a 20. stoletíNěmecko na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis

Francie na přelomu 19. a 20. století

·  1851 – obnovena monarchie – Ludvík Bonaparte – začíná se psát jako Napoleon III. – prosazoval modernizaci země – vytvářel nové pracovní příležitosti, nechal přestavět Paříž – Staré město zbouráno a postaveno nové – aby v širokých ulicích proti povstalcům mohl použít dělostřelectvo, pod záminkou modernizace

·  Napoleon III. podnikal výboje – zájem o Mexiko – podpořil Maxmilián Habsburského na trůn, nakonec se na něj vykašlal a Maxmilián tam popraven; zájem o Alžírsko – taktika spálené země – ovládli ho, zájem o Čínu – spíše představa, zájem o Indočínu – podařilo se jim tam proniknout (Laos, Vietnam, Kambodža)

·  Francie – časté spory, hlavně s Angličany o Suez – původně ho nechala postavit Francie; spory s Ruskem o vliv na Balkáně; špatné vztahy s Pruskem – Francie nechce jednotné Německo; Francie – dostává se do mezinárodní izolace a vnitropolitických potíží – proti Napoleonovi III. se aktivizují socialisté a anarchisté

·  republikání – znovu se objevují na scéně, v lednu 1870 v Paříži zorganizovali demonstraci – Napoleon se snažil odvlátit pozornost od domácí politiky k zahraničním výbojům

·  červenec 1870 – Francie vyhlásila válku Prusku – Francie na válku nebyla připravená, Prusové zbrojili už dávno – bitva se vyvíjela opačně

·  září 1870 – bitva u Sedanu – Francouzi poraženi, Napoleon se dostává do zajetí

·  Francie – obnovena republika – republikánská válka pokračuje ve válce, nakonec Francie poražena

·  leden 1871 – musí uzavřít příměří

·  radikálové – příměří pochopili jako zradu

·  leden 1871 – ve Versailles (v sídle francouzských králů) vyhlášeno Německé císařství – Sjednoceno Německo

·  Národní gardy – proti vládě – ta se je pokusila odzbrojit, ale to se nepovedlo

·  březen 1871 – povstání v Paříži

·  povstalci – ovládli město a vytvořili radu komuny – hlavní vliv měli levicové skupiny

·  komuna – provedla opatření ve prospěch chudiny – chtěli je získat na svou stranu, dovolila chudině, aby se nstěhovali do opuštěných paláců po uprchlíkách

·  kdo komunu kritizoval býval popraven – tím povstalci nezískali většinu obyvatelstva

·  květen 1871 – vláda podepsala s Německem mír, získala prostředky na potlačení komuny – řada z nich popravena, někteří uprchli, někteří posláni na galeje na Ïábelské ostrovy

·  70. léta – roste napětí mezi republikány a monarchisty – monarchisté se pokoušejí o státní převrat

·  v této době ještě ve Francii neexistují pevné politické strany, politici se dělí na pravici a levici – ve Francii toto dělení vzniklo, levice vedla proticírkevní politiku a hlásila se k ideálům jakobínského státu, pravice – odmítala radikalismus, kritizovala korupci ve státní správě

·  moderní politické strany – až počátkem 20. století

·  doba politicky nestabilní – střídání vlád, různé korupční aféry – prodej státních vyznamenání; skandál kolem krachu společnosti Panamského průplavu – ten nechali stavět Francouzi, jenomže ta společnost zkrachovala, francouzská vláda o tom věděla dopředu, ale přesto dovolila prodej akcií této společnosti drobným investorům; další aféra – Alfred Dreyfus – francouzský důstojník židovského původu, nepráven byl obviněn ze špionáže ve prospěch Německa, odsoudili ho na galeje na Ïábelské ostrovy, ikdyž byl nevinen, mezitím se v rámci admárního vyšetřování skutečného vyníka najít, ale začali to tajit, kvůli obvinění z neschopnosti, novináři ale o tom věděli a zveřejnili to – kampaň za Dreyfusovo propuštění – hodně se v něm angažoval spisovatel Émile Zola – v rámci kampaně se ho podařilo propustit, ale až v roce 1906 (od 1894), byl rehabilitován, ale měl podlomené zdraví; další aféra – vražda na objednávku – narůstají spory mezi militaristy a pacifisty, pacifista – Jean Jaures – nechali ho zavraždit, aby od něj měli klid

·  zahraniční politika – velice konflitní, v 70. letech – zhoršení vztahů s Německem – francouzští kněží v Lotrinsku (území získané Němci) vyzvali k modlitbám za návrat území Francii

·  německý kancléř – Otto von Bismarck – hrozí Francii válkou, nakonec se to podařilo urovnat, protože na stranu Francie se postavila Anglie a Rusko – k válce nedošlo

·  koloniální výboje – hlavně na Afriku – nebylo to moc hosp. významné; válka s Angličany v Súdánu – Fr. to prohrála, v Severní Africe se jim ale dařilo; v Asii získali Indočínu; měli kolonie jako zdroj surovin, do svých kolonií příliš neinvestovali (narozdíl od Angličanů), jenom brali

·  Anglie a Francie spory – 1904 – podařilo se je urovnat, oba státy mezi sebou podepsali srdečnou dohodu, dohodli se na hranicích kolonií – měla vliv na vojenskou spolupráci – později se z nich stávají spojenci




Přidal: tess.for 13. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 682
Zhlédnuto: 4884 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Velká Británie na přelomu 19. a 20. stoletíNěmecko na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis