< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Národnostní politika v Habsburské říši v 60. a 70. letech 19. stoletíVelká Británie na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis

Český politický život koncem 19. století

·  2. pol. 19. století – roste hospodářský význam českých zemí

·  kolem roku 1880 – průmyslová výroba v českých zemí představuje dvě třetiny průmyslové produkce předlitavska

·  výroba negativně ovlivňuje životní prostředí – 1. Ústí nad Labem – chemický průmysl

·  roste počet obyvatel – žilo zde kolem deseti milionů lidí, ale národnostní složení jiné než teď – žili zde skoro tři miliony Němců, dále židé, Poláci (více než teď)

·  dostatek pracovních sil – pracovní síla byla levná – menší tlaky na zavádění strojů do výroby

·  rozvoj zemědělství – má dobrou návaznost na potravinářský průmysl – pivovary, cukrovary, lihovary – hodně se vyváží

·  růst hosp. významu českých zemí má vliv i na politiku

·  poč. 70. let – pasivní politika začíná být neudržitelná

·  1. , kdo opustil pasivní opozici – moravští poslaci – vstoupili do zemského sněmu, později i do říšské rady

·  národní strana – jsou v ní dvě frakce – staročeši a mladočeši, staročeši pro pasivní, mladočeši pro aktivní politiku

·  mladočeši výhodu v tom, že ovládali nejčtěnější české noviny – Národní listy – Julius a Eduard Gregerovy – vydavatelé

·  1874 – mladočeši založili svou vlastní stranu – Národní strana svobodomyslná = liberální – statkáři ze středních čech, část inteligence

·  mladočeši – zahájili aktivní politiku, ale většina národa stále podporovala staročechy – staročeši přišli na to, že pasivní politika je chybná

·  1879 – staročeši končí s pasivní politikou, vztoupili do říšské rady, ale aby zdůraznili, že se nevzdávají své politiky, tak přednesli v radě státoprávní ohražení

·  staročeši v radě spolupracovali s polskými statkáři a rakouskými lidovci – dohromady vytvořili železný kruh pravice – podporovali vládu hraběte Eduarda Taaffeho

·  ústupky v prospěch Čechů – Pražská universita byla rozdělena na pražskou a německou (do té doby pouze vyučování v němčině) – vyučovali na ní čeští učitelé v němčině – zůstali učit na německé – chyběla jim česká terminologie – německá universita byl kvalitnější, schválena Stremayerova jazyková nařízení – rakouský ministr kultury Karl von Stremayer   - úřady komunikují s obyvatelstvem v jazyce, ve kterém se na ně obrací, proti jazykovým nařízením se postavili němci – nechtělo se jim učit česky – celá politika zkrachovala

·  mladočeši – ústupky považovali za příliš malé, začali tomu říkat drobečková politika

·  staročeši – snažili se zlepšit vztahy mezi Čechy a Němci – dohodli se s německými liberáli na tzv. punktacích – v zemských sněmech měli vzniknout národnostní kurie – podle počtu obyvatel měl být předem stanoven počet poslanců za určitý národ, úřady, školy a území měli být rozděleny na českou a německou část – proti tomu mladočeši a přesvědčili většinu národa, že punktace jsou výhodnější pro Němce

·  1891 – volby do říšské rady – staročeši je prohráli – pokus zlepšit česko německé vztahy neúspěšný

·  odmítnutí punktací – pád Taaffeho vlády

·  70. léta 19. století – vznik nových politických stran – Sociálně demokratická strana (dělníci) – představitelé – Josef Boleslav Pecka, Vladislav Zápotocký

·  část sociálních demokratů podporovala teroristické akce anarchistů – policie sociální demokracii rozehnala

·  soc. demokraté – požadovali osmihodinovou pracovní dobu, všeobecné volební právo

·  80. léta – sociální demokraté se vzdali marxismu a anarchismu a začali být považováni za standartní politickou stranu

·  90. léta – roste politická aktivita měšťanstva – Strana pokroková, Křesťansko sociální strana – Jan Šrámek, Národně sociální strana – Václav Klofáč, Agrární strana – Alfons Šťastný, Antonín Švehla

·  různá hnutí – Omladina – radikálové, kteří byli omylem považováni za tajnou spikleneckou organizaci, jejich vedení pozatýkáno, měla kontakty se Stranou pokrokovou, která skončila také

·  Realisté – politický klub, Tomáš Masaryk, odmítali líbivé politické fráze

·  konec 90. let – sílí hnutí za volební reformu – na podporu různé stávky a demonstrace

·  1897 – ve volbách říšské rady zvítězili mladočeši – měli vliv na předsedu vlády – Kazimir Badeni – polák, vydal jazyková nařízení – Badeniho jazyková nařízení – úředníci museli ovládat češtinu i němčinu – proti tomu němci – Badeni musel odstoupit




Přidal: tess.for 6. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 601
Zhlédnuto: 15664 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Národnostní politika v Habsburské říši v 60. a 70. letech 19. stoletíVelká Británie na přelomu 19. a 20. stoletíDějepis