< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Oslabování moci Osmanské říšeNárodnostní politika v Habsburské říši v 60. a 70. letech 19. stoletíDějepis

Rakouský politický život v 50. a 60. letech 19. století

·  50. léta – u nás se prosazuje svobodné podnikání – prosazují ho hlavně liberálové – chtěli, aby bylo podnikání nezávislé na státu – stát do výroby přímo nezasahoval, ale podnikatelé museli dodržovat platné zákony, v některých oborech bylo také nutné prokázat odbornou způsobilost

·  stát podporoval stavbu silnic, železnic a telegrafní sítě

·  zdokonalené poštovní spojení - 1850 – u nás zavedeny poštovní známky (poprvé v Anglii)

·  zrušena vnitřní cla a cechy – urychlení průmyslového rozvoje

·  hlavní průmysly: textilní, cukrovarnický, pivovarnictví, hutnictví

·  zavedeny nové daně – např. daň potravinová, tabáková – příjem do státního rozpočtu

·  české země – roste soutěživost mezi českými a německými podnikateli – oba národy se snaží hospodářsky ovládnout české země

·  roste význam vzdělání – důraz kladen na kvalitní a praktickou výuku, populární typ škol – reálky – sedmiletá škola podobná gymnáziu, škola, kde se kladl důraz na přírodovědné a technické předměty – deskriptivní geometrie, technické kreslení, matematika, fyzika, chemie, biologie, neměli latinu, řečtinu, učili se anglicky, francouzsky, německy; Češi 2. nejvzdělanější národ v monarchii (po Němcích), u nás přes 90% gramotných

·  existují významné české firmy – Ringhofferovy závody – strojírenský podnik, který sídlil na Smíchově v Praze – vyráběli tramvaje, vagony, Daňkovy strojírny – v Karlíně, Škodovy závody v Plzni – vyráběly hlavně zbraně, Vítkovické železárny   - mezinárodně konkurenční firmy – vyvážely

·  březen 1849 – vydána oktrojovaná soustava – jednotné státní občanství, zrušení zemských sněmů, vznik dvoukomorového říšského sněmu – tehdejší název pro parlament, byl neakceschopný – politici se neustále hádali a nemohli se dohodnout

·  1851 – císař se rozhodl ústavu zrušit a začal vládnout absolutisticky

·  ministr vnitra Alexandr Bach – zahájil modernizaci státního aparátu – zavedl okresní soudy, zavedl obecní a okresní úřady, cílem – zachovat jednotu monarchie, ale modernizovat ji – cíle tvrdě prosazovány – zavedena cenzura tisku – kontrola informací – aby nikdo nekritizoval, na univerzitách zaručena akademická svoboda – mohli tam být volné politické debaty, ale na půdě university to ale muselo také zkončit; zavedl policejní dohled nad účastníky revolucí 48-49 – postihl i liberály, nejen radikály – František Palacký nesměl publikovat – bylo to vinou českých úředníků, ne Bacha

·  Karel Havlíček Borovský – další liberál, novinář – kritizoval absolutismus – ale věděl co napsat může a co nesmí – kritika na hraně – neporušoval zákony – nic na něj neměli – museli ho vždycky osvobodit, nelíbil se už ani císaři – na císařům rozkaz byl poslán 1851 do vyhnanství do Brixenu (dnes Itálie, dřív Rakousko), měl tuberkulózu – prodloužilo mu to život, mohl tam psát co chtěl – Tyrolské elegie, dostával státní penz, nemohl se akorát vrátit zpátky; 1855 – mohl se vrátit – vyvrcholení tuberkulózi – 1856 zemřel – pohřeb se stal demonstrací proti absolutismu

·  1859 – povstání Italů v Lombardii (patřila Rakousku) – povstalce podporoval Piemont a Francie

·  bitva u Solferina – rakušané poraženi a ztrácejí Lombardii – vedlo to k pádu Bachova absolutismu – ikdyž za to nemohl

·  1860 – císař vydává říjnový diplom – základ budoucí ústavy – vydána v únoru 1861 – znamená upevnění centralismu – proti tomu češi

·  1863 – čeští poslanci na protest proti centralizaci opustili říšskou radu – zahájili poitiku pasivní opozice – neúčastnili se jednání v radě – vydržela jim 16 let – největší chyba čechů, kterou v rakousku udělali – ztratili možnost podílet se na rozhodování

·  pasivní politiku propagovali Palacký, Rieger

·  češi – sdružení do jedné politické strany – Národní strana – začala mít dvě křídla – staročeši – pro pasivitu a mladočeši – chtěli aktivní politiku, Neruda, Arbes, Sladkovský; stále setrvávali v jedné straně

·  60. léta – roste napětí mezi Rakouskem a Pruskem o vliv v Německu – Prusové se spojili s Itálií

·  červen 1866 – počátek války – Italové poraženi rakušany u Custozzi

·  Prusové – vpadli do Čech – Rakušané nevyužili momentální přesily a dovolili dvěma pruským armádám, aby se spojily – chyba

·  3.7. 1866 – bitva u Sadové – Rakušané poražení - prusové měli modernější pušky

·  v Praze – počátek mírových jednání, Rakousko se muselo vzdát vlivu v Německu, Italové získali Benátsko, Rakousko muselo Prusům platit válečnou náhradu

·  oslabení vídeňské vlády využili Maďaři k prosazením nových požadavkům




Přidal: tess.for 29. 9. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 977
Zhlédnuto: 3692 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Oslabování moci Osmanské říšeNárodnostní politika v Habsburské říši v 60. a 70. letech 19. stoletíDějepis