v roce 1899 poslal neznámý autor pod pseudonymem Petr Bezruč šéfredaktorovi týdeníku „Čas“ Janu Herbenovi 5 básní, Herbenovi se zalíbily – nechal mu vzkaz v listárně časopisu, aby poslal další verše
do beletristické přílohy časopisu „Čas“ byly zařazeny první tři básně
Den Palackého, Škaredý zjev, Zkazka (později přejmenována na Jen jedenkrát)
Cenzura tyto básně zabavila, vyšly až další verše, které Bezruč Herbenovi poslal
tyto básně vzbudily velký zájem čtenářů
zvědavost, kdo je Petr Bezrč – začalo pátrání po autorově identitě, odhalen díky Norbertu Mrštíkovi
1903 – vyšlo souborné vydání básní – titul: Besedy času – podtitul: Slezské číslo
1909 – vyšla sbírka v rozšířené podobě pod názvem Slezské písně
sbírka byla postupně rozšiřována a upravována – nové úpravy sbírku nijak neobohatily
obsahuje kolem 50 básní, které vznikaly v letech 1899 – 1900
antika – Smrt Césarova, Leonidas
postava básníka – Já (promlouvá jménem utlačovaného lidu), Ty a já (ztotožňuje se s postavou horníka, ukazuje, že páni mají na svědomí pláč matek a dětí
básně, které jsou proti popolšťování moravských vesnic – Blendovice, Tošovice
text se blíží lidové písni – Kyjov, Žermanice
3 tematické okruhy
intimní
sociální
národnostní
INTIMNÍ LYRIKA
Jen jedenkrát
Červený květ
Motýl
SOCIÁLNÍ
sociální balady (Neruda)
zobrazuje životní osudy slezského lidu
Maryčka Magdonova
Úvod
Umírají jí rodiče, zůstává sama a musí se starat o sourozence, kteří mají hlad a je jim zima
Seznámení s postavami
Zápletka
Maryčka jde pro dřevo, popisuje cestu do Frýdku, zatkli ji za krádež dřeva, bezvýchodnost ze situace – skočí do Ostravice
Závěr
Popis hřbitova, kde je pohřbena
balada má rychlý spád
vnitřní Maryččin monolog nás vtahuje do děje
autor stále oslovuje Maryčku – apostrofa – řečnická otázka
důraz na detail – popisy
nářečí – harenda, děvucha
metafory, ironická přirovnání
pravidelné 4 veršové sloky – v závěru apostrofa
nepravidelný rým
Ostrava
Básník popisuje život a práci horníků na Ostravsku. Práce je těžká a málo placená. Nabádá dělníky k tomu, aby se nenechali vykořisťovat od pánů a aby se proti nim vzbouřili
Kantor Halfar je proti němčině ve školách, odmítá učit jinak než česky, proto mu zakázali učit. Nemohl se oženit, protože by neuživil rodinu. Nakonec spáchá sebevraždu
Ironie, cizí slova
Bernard Žar
Markýz Gero
Markýz Gero = Friedrich habsburský
Buřičská báseň
Odpor proti poněmčování a utlačování slezského lidu