František Gellner
- 1881-1914
- padl v prvním roce světové války
- kreslíř, karikaturista, ilustrátor, žurnalistický satirik, básník, prozaik
- dvě básnické sbírky: Po nás ať přijde potopa!, Radosti života
- doklad antiliterárního stylu
- využívá dobových forem lidové zábavy
- šanson
- pravidelný verš, forma popěvku, písně, má blízko k hovorovému prozaickému sdělení
- Po nás ať přijde potopa! – zpočátku vliv dekadence
- Převážně subjektivní lyrika s prvky anarchistické revolby
- Obraz velkoměsta, kavárny, noční podniky, hospody
- Odpor k falešné morálce a pokrytectví, odpor k měšťáckému světu
- Ironie
- Báseň: Což, páni spisovatelé
- Autobiografická báseň
- Forma osobní zpovědi
- Sám sebe představuje jako neúspěšného studenta, bohéma, pijáka
- Ke studiu se dostane jenom okrajově
- Střídavý verš
- Báseň: Všichni mi lhali
- Básník nikomu nevěří
- zklamání z nenaplněné lásky
- Touží po silném citu, ale nenalézá ho
- 1919 – vydána sbírka Nové verše
- postupné básníkovo dozrávání, zklidnění, zmoudření, mizí provokativní gesta, teskná melancholie