Kosterní = opěrná = oporná soustava
· tvořena vnitřní kostrou
· jednotlivé orgány se jmenují kosti
· funkce kostry:
o opora těla
o chrání vnitřní orgány: hrudní koš – hrtan, jícen, plíce, srdce, krkavice a další velké cévy; lebka – mozek, oko, vnitřní ucho, ústní dutina, hltan; pánev – močový měchýř, vaječníky, děloha
o pomáhá v pohybu – upínají se na ní svaly
o krvetvorba – hlavně v plochých kostech
o reguluje množství vápníku – zásobárna a zdroj vápníku pro krev
· chemické složení kostí:
o obsahuje látky organické a anorganické – různý poměr – u dětí je organických látek 52%; dospělí – 40%
o organické:
§ ossein
§ dávají pružnost
o anorganické:
§ jsou uloženy uvnitř látky organické
§ 85% fosforečnan vápenatý
§ 10% uhličitan vápenatý
§ 5% další sloučeniny vápníku, horčíku, sodíku, draslíku
§ způsobují pevnost
§ když je snížený počet, tak převažují organické látky a kosti ztrácejí pevnost – kostra se deformuje – dochází k onemocnění zvané křivice = rachitis – předcházení – přísun vitamínu D – v rybím tuku
· stavba kostí:
o povrch – hutná kostní tkáň
o vnitřek tvoří mřížovina – houbovitá kostí tkáň – pro ušetření hmotnosti – pevnost je otázka povrchu
o uprostřed – dutina vyplněná kostní dření – měkká tkáň
o na povrchu – tenká vazivová blána = okostice – prokrvená, jsou v ní nervy, z okostice otvory zabíhají do kosti cévy => i kosti jsou napojené na krevní systém
o bolest zlomenin způsobuje okostice – napnutí nebo přetrhnutí
· typy kostí:
o dlouhé kosti:
§ kosti končetin, žebra, klíční kost
o krátké kosti:
§ články prstů
o ploché kosti:
§ lopatka, pánevní kost, hrudní kost, kosti lebky
§ zůstává zde tvorba krvinek i pro dospělý věk
o nepravidelné kosti:
§ horní čelist, obratle
· růst a vývoj kostí:
o kostní tkáň vzniká kostnatěním chrupavek
o klíční kosti – jako první začínají kostnatět
o růstová chrupavka – v mezerách před kostními hlavicemi, jejím růstem přirůstá k diafýze
o diafýza – uprostřed
o kostní hlavice – epifýza – konec kosti
o u dospělého jedince chrupavka zkostnatí a chrupavky už nerostou – způsobeno hormonálně jen do určitého věku – kolem dvaceti let
o růst neprobíhá pořád stejně rychle – období vytáhlosti a plnosti – tři a tři – končí obdobím plnosti
· spojení kostí:
o pohyblivé = kloubní:
§ kulovitá část – kloubní hlavice – protější část – kloubní jamka
§ ramenní kloub – nejvíce pohyblivý – kloubní jamka je mělká, také je nejnáchylnější k luxaci = vykloubení
§ spojení křížové a pánvové kosti – tam se to hýbe nejméně, prakticky jenom při porodu
§ přes kloub přetaženo vazivo – kloubní vazivo – aby kloubní hlavice držela v kloubní jamce
o nepohyblivé:
§ srůst více kosti - pánev
§ spojení chrupavkou – přední konce žeber – při nádechu se mohou hýbat, meziobratlové ploténky
§ šev – lebeční kosti, s rostoucím věkem zarůstají – podle toho se dá určit věk – podle stupně zárůstu
· části lidské kostry:
o kostra osová:
§ kostra hlavy – lebka
§ páteř
§ hrudní koš – žebra, hrudní kost
o kostra končetin:
§ horní končetina:
· pletenec horní končetiny – lopatka a klíční kost, kostra volné horní končetiny
§ dolní končetina:
· pánevní kosti – pletenec dolní končetiny, kostra dolní končetiny
· specifické znaky lidské kostry:
o nemá ocasní obratle
o je přizpůsobená k vzpřímenému pohybu – rovné dlouhé stehení kosti, krátká pánev, dvakrát esovitě prohnutá páteř
o lopatky a čelo jsou rovnoběžné
o hrudník člověka je na šířku dělší než na délku (je zploštělý zepředu a ze zadu – zvířata co chodí po čtyřech mají zploštělý ze stran)
o pánev opora pro vnitřní orgány
o kosti na chodidlech do klenby – tlumí nárazy – čtyřnožci došlapují jenom na prsty – chodidlo je pružné – přizpůsobeno na chůzi – není stavěné na běh
o stavba ruky – palec proti ostatním prstům, nejvyšší schopnost drobných koordinovaných pohybů
o stavba lebky – mozková část větší než obličejová
o jemné čelisti, menší zuby
o na spodní čelisti speciální výběžky – drobné, upínají se na ně řečové svaly – mluvit může jenom člověk, podle nich se dá určit úroveň mluvy člověka
· osová kostra:
o lebka:
§ obličejová a mozková část
§ mozková část:
· týlní nepárová – koračuje dolů – přímo navazuje na otvor, kterým vychází prodloužená mícha – v tom místě je síťovaná formace, která zodpovídá za činnost mozku a plic (proto se vyrábějí přilby tak, aby zezadu na týlní kosti byla co nejtlustší vrstva)
· temenní párová
· kost čelní nepárová (v 10% je párová) – součástí nadočnicové oblouky
· někdy u švů menší kosti - ševní kosti
· mezi temenní, temenní a týlní kostí - mezitemenní kost = intská kost
· mezi temenní, temenní a týlí kostí – lambdový šef
· šípový šef – mezi týlními
· věncový šef – mezi čelní kostí a temenními kostmi
· spánková kost párová – má kloubní jamku čelistního kloubu, tři části – šupinová část – na bocích hlavy, bubínková – u zvukovodu, skalní kost – uvnitř, nejpevnější (nejodolnější) kost lidského těla – tvořena hutní kostní tkání; bradavkové výběžky – výběh sklaní kosti – upínají se tam svaly – zdvihače hlavy, u mužů větší – podle toho rozdíly mezi ženskou a mužskou lebkou – u mužů, když se lebka položí bez spodní čelisti, tak se dotýkají podložky, u ženy ne, bodcový výběžek; ve spánkové kosti je uloženo vnitřní ucho
· klínová kost nepárová – mezi čelní a spánkovou kostí, prochází prostředkem dutiny, turecké sedlo – část klínové kosti, kde je hypofíza, propojení obou hemisfér
· čichová kost nepárová – pod čelní kostí, je prodělavělá – vedou tudy čichové nervy do mozku
· slzná kost párová
· nosní kost párová – tvoří kořen nosu, kěkdy patří k obličejové části
· radliční nepárová kost – tvoří část nosní přepážky, je připojena na klínovou kost
§ obličejová část:
· nepárová dolní čelist – několik částí
· horní čelist párová – několik výběžkům – k nosu, zubům, tvoří očnici (s čelem a lícní kostí)
· jařmová kost = lícní kost – tři výběžky – na dolní čelist, na čelní kost, na spánkovou kost, zpěvnění a propojení mozkové a obličejové části, tvoří okraj očnice zvenku
· párová patrová kost – navazuje na horní čelist – tvoří patro, patro – umožňuje dýchat a jíst zároveň
· jazylka – není spojená s lebkou, je v krku, je zvěšená na bodcové výběšky, opora trubicím – např. hltanu
§ sluchové kůstky:
· kladívko
· kovadlinka
· třmínek
· v dutině středního ucha
· dvě funkce – přenáší pohyb bubínku do vnitřního ucha, zesilují kmity
· rozdíly mezi mužskou a ženskou lebkou:
o mužská je mohutnější
o mužská lebka má ustupující čelo a výraznější nadočnicové oblouky, ženská spíše kolmé
o posazení nosní kosti - zářez nosu u kořene žen je pozvolnější
o brada – méně výrazná, kulatější u mužů
o bradavcový výběžek (viz. výše)
· u černochů protaženější lebka, u asiatů úzká, Evropani mezi – kvůli omrzlinám a teplu (u asiatů zima – menší lebka, v africe teplo – protáhlá lebka), proto mají černoši jiný hlas – jiné možnosti pro upnutí řečových svalů
o páteř:
§ součást osové kostry
§ zkládá se z obratlů, mezi nimi chrupavky – meziobratlové ploténky
§ obratel – tělo obratle, oblouk obratle, z oblouku vybíjají výběžky obratle – nepárový trnový, párové příčné, otvor v oblouku – obratlový otvor
§ jsou postavené nad sebou – vytvářejí páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha
§ máme 33 - 34 obratů – 7 krčních – poslední semý má njevětší trnový výběžek, 12 hrudních obratlů – připojujou se na ně žebra – jsou a ně připojeny jednoduchým kloubem, 5 bederních obratlů – nemají napojená žebra, v 2. bederním obratli nejčastěji končí mícha, 5 křížových srostlých v křížovou kost, s pánvovými kostmi tvoří pánevní kost, připojeno kloubem – velmi málo pohyblivé – důležité pro porod, křížová kost – žena ji má placatější – pro lepší průchod novorozence porodním kanálem, 4-5 kostrčních obratlů – srůstají v kostrční kost
§ 1. krční obratel nemá tělo obratel – říká se mu nosiš = atlas – podle řeckých bájí, kdy obři podepírali oblohy, atlas se říkalo i velkým knihám, kde byly hlavně mapy; na horní straně dvě kloubní plošky – kondyly = výběžky na spodní straně lebky – zapadají do kloubních plošek, díky tomu hýbeme hlavou nahoru a dolů
§ 2. krční obratel – čepovec – vybíhá z něho na horu čep – zapadá do nosiče – čepovec původně tělo prvního obratle – díky tomu otáčíme hlavou do stran
§ zakřivení páteře:
· dvakrát esovitě prohnutá – krční a bederní lordóza – prohnutí dovnitř, prohnutí ven – hrudní a kostrční kyfóza
· skolyóza – patologické zakřivení páteře do stran
· novorozenec páteř rovnou – postupně začíná zvedat hlavu – vzniká krční lordóza, potom si začíná sedat – vzniká hrudní kyfóza, po tom, co se začně stavět tak vzniká bederní lordóza, křížová kost je jediná zahnutá od začátku
§ poškození páteře:
· vyhřeznutí meziobratlové ploténky – když se namáhá páteř jenom na jednu stranu, nejčastější příčina – zvedání těžkého břemena při ohnutých zádech – proto by se mělo zvedat nohama, ne zádama, při závaznější – operace – vyhřeznutá polénka se uřízne – ona doroste, při těžkých případech se vyměnují poloténky za plast, nebo se vyměnují i části obratle
· skolyóza
· zlomeniny obratlů – hlavně výběžků - většinou to sroste, ale velmi bolestivé, horší je zlomenina obratlového oblouku – štěpiny mohou poškodit míchu, nejvíce kritické je to v krčí páteři – ochrnutí zbytku těla od krku dolů, ale zlomenina v bederní páteři – ochrnutí jenom nohou, nejkritičtější zlomeniny prvních obratlů – prodloužená mícha – součásti mozku – poškozením síťované formace na začátku míchy znamená smrt – síťovaný formace řídí činnost srdce a plic
· dislokace obratlů = posunutí obratlů – skřípnutí míchy, nastřižená nebo i přeříznutá – ochrnutí, při zmáčknutí nemusí být ochrnutí trvalé, nastřižená – ochrnutí jenom na část nohy, nebo jenom na jednu nohu
§ nejčastější příčiny poranění páteře:
· krční páteř – pád na hlavu nebo skok a hlavu
· pád z kola – helma následkům zamezí nebo aspoň zmírní
· krční pátěř – při autonehodě, kdy auto nemá opěrku hlavy – při náraz uhlava cukne dozadu, při neupoutání
· poranění bederní páteře – pří pádu zvýšky – dopad na záda, při freestylu – brusle, snowboard, skateboard, kolo; při pádu z motorky, při sjezdovým lyžování
o kostra hrudníku:
§ hrudní kosti a žebra
§ hrudní kost – plochá kost – schopná krvetrovrby – odebírá se zní kostní dřeň na transplantaci; rukojeť, tělo, mečovitý výběžek – chrupavčitý
§ i hrudní kost určuje pohlaví – u mužů 1:2,6 poměr rukojeti k tělu – průměrně, u žen – 1:1,4
§ žebra – 12 párů, obloukovitá kost, která se zadním koncem upíná na obratel, spojení je kloubní, přední konec zakončen chrupavkou – spojení je pružné – kvůli dýchání; 3 různé typy – pravé – chrupavkou se upínají přímo na hrudní kost, 7 párů, nepravé – 3 páry – chrupavkou se upínají na nepravé žebro, volná – předním koncem se neupínají nikam, 2 páry
§ poranení:
· zlomeniny žeber – při úderu nebo pádu na hrudník, při resustitaci, pády z kola, motorky, lyží; nemusí se o něm vědět; nejčastěji nárazy do volantu při nepřipoutání; mohou se jimi propíchnout plíce – krvácení – vykašlávání krevní pěny, mohou způsobit i poranění jater
· kostra končetin:
o horní končetina:
§ pletenec horní končetiny – lopatka a klíční kost – připojují končetinu k tělu, lopatka připojena k žebrům vazivem a svaly, spojení klícní kosti a hrudníku – jediné pevné spojení, lopatka – placatá kost
§ kostra volné horní končetiny – ramení kloub – nejpohyblivější kloub těle, pažní kost, loketní kloub, 2 kosti předloktí – vřetení, loketní – vřetení u palce, loketní u malíčku, otáčením vřetení kosti se otáčí ruka, kostra ruky – 3 části – 8 zápěstních, 5 záprstních, 14 prstních článku, v místech některých kloubů jsou ještě malinké kosti, které jsou kulaté velikosti hrachu – hráškovité kosti = třaskavé kosti - vznikají kostnatněním šlachy, hlavně na palci u ruku
§ rozdíl mezi mužskou a ženskou kostí – ženy v loketním kloubu prohnou trochu ruku i do opačného směru
o dolní končetina:
§ pletenec dolní končetiny – pánevní kost – pravá a levá, vzniká srůstem tří kostí – kost kyčelní, sedací kost, stydká kost – mezi spojení chrupavkou – stydká spona – plastická chrupavka nutná při porodu dovede se roztáhnout, kloubní jamka kyčelního kloubu – setkání všech tří kostí, pánev – dvě pánevní kosti a křžová kost
§ podle pánevní kosti jde rozenat mužká nebo ženská kostra – tvar velkého otvoru – u mužů trojůhelníkovitý, u žen kulatý, oválný sedací zářez – u žen tvar otevřeného písmene v, u mužů tvar písmene zrcadlově j
§ kostra volné dolní končetiny – stehení kost – největší a nejdelší kost v těle, = femur, kloubní hlavice, velký choholík, krček stehení kosti – zůžené místo mezi kloubní hlavicí kostí, často se láme – s rostoucím věkem – kosti jsou křehčí, špatně se hojí, velmi těžká zlomenina, po zlomení nastávají záněty a ty mohou být smrtelné, kyčelní kloub
§ kolenní kloub – dvě kloubní hlavice a dvě kloubní jamky – hýbe se jenom do předu a dozadu, ve předu čéška, která ho spojuje, celé to drží vazi, na kloubních plochách menisky – drží kloub ve správné poloze, pokud je opotřebovaný, tak kloub bolí, intersexuální rozdíl – ženy mají nohy spíše do x a muži do o
§ kosti bérce – holení, lýtková – holení silnější, kotník lýtkový kosti na straně palce, holení kostník na straně malíčku
§ kosti nohy – kosti zánártní – 7, největší patní kost – upíná se ní achillova šlacha, nártní kosti – 5, články prstců – 14; hlezení kost - na ní se napojují kotíky lýtkové a holení kosti
§ zranění: zlomeniny krčku, zlomeniny bérce, při pádu na nohy z výšky – zlomeniny kosti nohou, zlomeniny holeních a lýtkových kostí – kroucením, zlomeniny prstů