Vědy o člověku
· antropologie - věda, která studuje člověka
· paleoantropologie – studuje předchůdce člověka
· anatomie – studuje vnitřní stavbu člověka
· fyziologie – studuje funkce jednotlivých částí lidského těla
Zařazení člověka do systému
· Carl Liné – vyřešit začlenění člověka do systémů – překvapivé vůbec bylo, zařadit člověka mezi zvířata a mezi přírodu vůbec – do té doby byl chápán člověk jako něco víc
· systém:
o říše: živočichové
o kmen: strunatci – nemáme strunu, jenom prvních několik měsíců zárodečného vývoje, nyní jen meziobratlové ploténky
o podkmen: obratlovci
o třída: savci
o řád: nehetnatci = primáti
o čeleď: hominidi
o rod: homo = člověk
o druh: homo sapiens = člověk moudrý = člověk rozumný; (Druh – jednotlivé druhy se mezi sebou mohou křížit)
o podruh: homo sapiens sapiens = člověk moudrý vzdělaný
Hlavní části těla
· tři hlavní části – hlava, krk, trup, horní a dolní končetiny
· hlava: zepředu – obličej, zezadu – týl, zvrchu – temeno, ze strany – spánek
· krk: zezadu – šíje
· trup: zezadu – záda, bedra, hýždě; zepředu – hruď (=prsa), břicho, podbřišek (=třísla, slabiny)
· končetiny:
o horní končetina: ramení kloub, loketní k., zápěstní k., paže, předloktí, ruka – hřbet a dlaň, pět prstů
o dolní kočetina: kyčelní kloub, kolení k., hlezení k. (=hlezno) – kotníky jsou vnitřní a vnější – jen ty výběžky, stehno, bérec – zepředu holeň, zezadu lýtko, noha – pata, nárt, ploska nohy = chodidla, pět prstů (prstce)
Lidské tkáně
· živočišná buňka – nemá buněčnou stěnu, plastidy, vakuoly; heterotrofní – nevyrábí si látky sama, ale získává jí z autotrofních organismů
· živočišné buňky tvoří tkáně – buňky se stejnou funkcí, stavbou, původem (rostlinné buňky tvoří pletiva)
· z tkání se skládají orgány, ty vytvářejí orgánové soustavy, které tvoří organismus
· druhy:
o epitely:
· jsou různé - je jich moc
· mají jednoduchou stavbu
· rozdělení podle tvaru buněk:
· dlaždicovitý: placatý buňky, které nějakým způsobem pokrývají nějakou plochu jako dlaždice, jednovrstevný nebo vícevrstevný, např. epitel tvořící pokožku, na povrchu odumírají a odlupují se
· krychlový: můžou být více vrstevné
· válcovitý = cylindrický: můžou být více vrstevné
· přechodný: nepravidelné buňky ve více vrstvách – mohou se roztahovat – např. močový měchýř
· rozdělení podle funce:
· krycí: kryje povrch některých orgánů nebo tvoří vnitřní povrch dutin, např. kůže, epitel v ústní dutině – podle nich se dá poznat muž a žena
· řasinkový: má na svém povrchu řasinky – mohou se pohybovat, jsou v dýchacích cestách – když se tam dostane nějaká nečistota, tak ji hlen vytvořený v sliznici obalí a vyloučí ven, je ve vejcovodech – řasinky ve vejcovodu se mrskají a transpotují vajíčko do dělohy
· resorpční = vstřebávací: v tenkém střevě
· respirační: v plících, velmi snadno prostupný pro plyny – je tenký
· svalový: u člověka se nevyskytuje skoro vůbec – pouze v oční duhovce (rotahovaní zorniček) a u bezobratlých
· smyslový: sítnice, čichový, sluchové buňky
o pojiva:
· mají funkci něco spojovat, spěvňovat a pod.
· mají velké mezibuněčné prostory, ty jsou vypojeny mezibuněčnou hmotou – podle ní rozeznáváme různá pojiva
· vazivo:
· tukové: řitká, měkká tkáň, nijak zvlášť pevná, mají u člověka několik funkci: tepelná izolace, zdroj energie obtížně dostupný, ale vydatný a dlouhodobě udržitelný, tukové polštáře na dlaních, patách – tlumiče, vyplňuje mezi tukem a kostí – stejně tak u ledvin
· šlachy: velice pevné vazivo
· kloubní pouzdra (křupka)
· chrupavka:
· pevná elastická tkáň
· často se uplatňuje při spojení kostí – miminka mají některé části lebky chrupvčité – musí být plastická, když pochází porodním kanálem, teprve po porodu se přeměňuje na kost – trvá to několik let, podle stupně tvrdnutí se pozná stáří dítěte
· přední konec žeber – přirostlé na hrudní kost chrupavkou – proto se hrudník může roztahovat při dýchání
· meziobratlové ploténky – páteř pružná a ohebná
· v nose, v ušním boltci
· vyskytují se v kloubech
· kost:
· nejpevnější pojivo
· vzniká kostnatěním chrupavek – většinou během ebryonálního vývoje
· dva druhý kostních tkání:
o hutná: pevnější, tvrdší, na povrchu
o houbovitá: řidká, porovitá, uvnitř kostí
o svalová tkáň:
· schopnost smršťování a protahování – ostatní tkáně tuto vlastnost nemají
· příčně pruhovaná = žíhaná:
· tkáň, která tvoří tzv. kosterní svalstvo
· dá se ovládat vůlí
· jsou schopný vykonávat práci s vysokým výkonem – zvlášť ve stresu
· při vysokém zatížení se tento sval unaví – někdy až přestává fungovat
· svalová tkáň hladká:
· tvoří některé vnitřní orgány, nebo jejich část – střeva, žaludek
· nelze ji ovládat vlastní vůlí
· mnohem méně výkonná než příčněpruhovaná svalovina, ale zase se neunaví
· svěrače močové trubice – jeden je příčně pruhovaný a jeden je hladký – ten hladký ovlivňuje to, aby močový měchýř nepraskl
· srdeční svalovina:
· má stavbu podobnou jako příčněpruhovaná svalovina, vlastnosti jako hladká – neunaví se, nedá se ovládnout vůlí
· srdeční sval
o nervová tkáň:
· tkáň, která se vyznačuje tím, že je schopná přenášet vzruchy – vzruch – to, co zaznamenáváme pomocí receptorů – to co vidíme, slyšíme, cítíme...
o tělní tekutiny:
· někdy se mezi tkáně neřadí, není to typická tkáň, někdy se řadí mezi pojiva
· vnitrobuněčné a mimobuněčné:
· vnitrobuněčné: vše uvnitř buněk
· mimobuněčné:
o cévní:
§ krev
§ míza
o mimocévní:
§ tkáňový mok – podobné složení jako krevná plazma, volně přechází mezi cévami
§ mozkomíšní mok
§ komorová voda – přední a zadní oční tekutina – vyplňuje mezeri mezi duhovkou, rohovkou a čočkou
§ plodová voda