< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Revoluční hnutí roku 1848 v EvropěSpolečenské a ideologické rozpory v 2. pol. 19. stoletíDějepis

Habsburské monarchie v letech 1848 – 1849

Před revolucí roste aktivita šlechty a měšťanstva. Objevuje se kritika absolutismu. Sílí požadavek rozšířit práva stavovských sněmů – Ferdinand V. to odmítl.
Pod vlivem událostí ve Francii začíná v březnu 1848 ve Vídni vlna nepokojů. Rakouský kancléř byl nucen odstoupit. Ve stejné době se v Prešpurku sešel uherský sněm a ten vytvořil samostatnou uherskou vládu. S Rakouskem chtěli jen společnou zahraniční politiku.
Nepokoje vypukly i v Praze, měšťané požadovali zrovnoprávnění češtiny s němčinou na úřadech, chtěli zrušení poddanských povinností a demokratické svobody. Vláda musela opozici ustoupit.
V dubnu byla schválena rakouská ústava – platila jen pro rakouské země, pro české země byl vydán „Kabinetní list“ – ten měl být základem zvláštní české ústavy. Většina č. panovníků byla pro zachování Habsburské monarchie – byla pro Čechy ochranou před rostoucím německým nacionalismem. Pro zachování byl třeba František Palacký – chtěl větší spolupráci slovanských národů v rámci Habsburské monarchie – austroslavismus.
Květen – Åudovít Štúr prohlásil Slováky za samostatný národ, navázal spolupráci s Čechy. Maďaři upírali demokratické svobody národům v Uhrách. To rozčílilo Srby – dochází ke konfliktu, později vystoupili ozbrojenou silou i Chorvati a Slováci.
Červen – v Praze se sešel Slovanský sjezd – tam zvítězila myšlenka austroslavismu. Byl přerušen povstáním radikálů (12. 6.) – neměli jasné cíle, měli nedostatek zbraní a schopných velitelů. Proti nim se postavili liberálové – byla poslána rakouská armáda včele s Alfredem vin Windischrätzem – za týden bylo poraženo.
Výsledkem bylo, že byl zrušen český sněm a česká ústava.
V září pokračují boje v Uhrách. Uherské národy podporovaly vídeňskou vládu, která se snažila porazit Maďary.
V září zrušila vídeňská vláda v celé monarchii feudální povinnosti – robotu.
Říjen – vypuklo povstání ve Vídni a císař uprchl do Olomouce. Čeští radikálové chystali další povstání. Císař dál vedl státní politiku – zrušil uherský sněm, správou Uher pověřil chorvatského šlechtice Josipa Jelačiče – to Maďary rozzuřilo. Vůdce rakouských povstalců – Lájoš Kossuth to neuznal a boje se přiostřovaly. Povstání ve Vídni vedlo k přestěhování rak. sněmu do Kroměříže.
V listopadu dochází k zasedání ústavodárného sněmu – jednalo se o ústavě pro celou monarchii. Češi požadovali federalizaci monarchie – neúspěšně. Sněm se nemohl dohodnout. Na jaře 1849 bylo jednání přerušeno a ústavu vypracovala vláda. Oktrojovaná ústava – neschválená parlamentem.
Císař byl duševně chorý. V prosinci odstoupil a novým císařem se stal jeho synovec František Josef I. – nastoupil v 18 letech.
V lednu – únoru 1849 pronikla císařská vojska do Uher a dobyla Budín.
Bitva u Kápolny – poražena maďarská armáda – hlavní síly ustoupily do Sedmihradska.
Duben – zahájili Maďaři protiútok, císařská armáda byla z Uher vyhnána.
Kossuth vyhlásil sesazení Habsburků z Uherského trůnu, prohlásil se za diktátora.
Květen 1849 – pod vlivem událostí v Uhrách chystali čeští radikálové „májové spiknutí“ – přípravy byly ale prozrazeny a Praha byla preventivně obsazena vojskem.
V létě 1849 se Rakousko dohodlo s Ruskem na společném postupu proti Maďarům.
V srpnu dochází k bitvě u Világoše – Maďaři byli poraženi, Kossuth uprchl do Turecka. V Uhrách byla obnovena vláda Habsburků, národnostní požadavky uherských národů splněny nebyly.
Příčiny neúspěchu: nejednotný postup radikálů a liberálů, nepřipravenost akcí radikálů, nedostatek zbraní a dobrých velitelů.
Po revoluci jsou účastníci revolucí pronásledováni. Veřejný život byl kontrolován policií a omezován.
Byly zrušeny feudální povinnosti – urychlilo to přechod k industriální společnosti.



Přidal: jenikkozak 12. 9. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 516
Zhlédnuto: 4768 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Revoluční hnutí roku 1848 v EvropěSpolečenské a ideologické rozpory v 2. pol. 19. stoletíDějepis