autor manifestu České moderny, básník, představitel realistické, subjektivní a politické lyriky
pocházel z Kolína, úředník ve Vídni, podílel se na českém politickém a kulturním životě
přispíval do Masarykových časopisů
po vzniku samostatného státu jmenován generálním inspektorem čsl. armády
zklamán vývojem republiky, po pěti letech se funkci vzdal, rozešel se s Masarykem
nejdříve - ovlivněn poezií Vrchlického
sbírka „Confiteor“ I - III.
„vyznávám se“, „zpovídám se“ - společenská a politická lyrika, forma osobní zpovědi, nevěří ve společenské ideály
v úvodu - veršovaný dialog - „Občan a básník“ - chce být „přísným zrcadlem své doby“, polemické verše, zklamání, rozchod s dosavadní literaturou, soustředil se na vlastní nitro
jednoduché jazykové prostředky, prvky hovorového jazyka
v novém vydání - nové verše - „Bez názvu“, „Třetí kniha lyriky“
sbírka „Čtyři knihy sonetů“
zklamání z moderní civilizace, pocity zbytečného člověka
„Sonet o sobě“ - autorův individualismus
sbírka „Tristium Vindobona“ I - XX („Žalozpěvy z Vídně“)
20 básní politické lyriky, obavy o osud národa - postrádá politickou reprezentaci, kritizuje českou politiku
skeptický pohled na budoucnost, vlastenectví
sbírka „Zde by měly kvést růže“
kniha veršovaných příběhů, žena je obdařena bohatým citem, nemůže se plně rozvinout, romantické ideály padnou v manželství, nerovné postavení - bez možnosti úniku
životní osudy, neúspěšný pokus vrátit prostitutku do normálního života
kolem roku 1900 - obrat v poezii - kvůli rozpadu České moderny, zdůrazňuje svůj individualismus, obdivuje silné osobnosti v dějinách, obrací se do minulosti - k antice
cyklus „Svědomím věků“
vliv Huga a Vrchlického - soubor sbírek
sbírka „Golgata“ - zamyšlení se nad historií a zneužitím náboženství