Česká moderna - 90. léta 19. století

• koncem století - špatné vztahy mezi Čechy a Němci
• spisovatelé nejsou k událostem lhostejní
• starší představitelé - Vilém Mrštík, Josef Svatopluk Machar, Josef Karel Šlejhar, Antonín Sova
• mladší představitelé - F. X. Šalda, Karel Hlaváček, Otokar Březina, Jiří Karásek ze Lvovic
• většina autorů se sdružila kolem programu Česká moderna - manifest od J.S. Machara, publikován v roce 1895 v časopisu Rozhledy
• spisovatelé - různé zaměření, nesouhlasili s vládnoucí politikou
• oceňují uměleckou individualitu
• literární kritiku považují za samostatný a rovnocenný literární žánr, kritici - Šalda, Krejčí, Vilém Mrštík
• útoky proti lumírovcům a realistům
• navazovali na Havlíčka a Nerudu

Časopis Moderní revue

• založen v roce 1894 - Arnošt Procházka a Jiří Karásek z Lvovic
• dekadenti - rezignovali na poměry ve společnosti - jiné uplatnění v literatuře
• Karel Hlaváček, Stanislav Kostka Neumann, Viktor Dyk, Antonín Sova, Otokar Březina

Katolická moderna - 1895

• založil ji katolický kněz Páter Sigismund Ludvík Bouška
• neodmítali moderní směry
• pokusy o modernizaci katolictví - nepochopeni církevní vrchností
• Julius Zeyer, Jindřich Šimon Baar, Jakub Deml

Secese (secesní zdobnost)

• od poloviny 90. let
• inspirace - mytologie
• snaha o syntézu více druhů umění - malířské a zvukové efekty, hudba se inspirovala slovesným uměním, symfonické poemy
• navazovala na umění Orientu - čínské a japonské dekorativní umění
• zájem o Orient - Julius Zeyer
• nejvíce v architektuře, sochařství a malířství
• méně v hudbě a literatuře - splývala s impresionismem a symbolismem
• malířství - Alfons Mucha, Zdenka Braunerová
• literatura - Zeyer - „Radúz a Mahulena“, Kvapil - „Princezna Pampeliška“
• důraz na výtvarnou podobu knihy - ilustrátoři, grafici