Význam slova:
U vícevýznamových slov je jeden význam základní: u slova hruška je to význam „plod hrušně“; z něhož se vyvinuly další významy: hruška jako hrušeň – strom ...
Jestliže stejný slovní tvar má dva nebo více významů, které se nedají převést na jeden základní, jde o různá pojmenování (různá slova) – homonyma (slova souzvučná) – ve slovnících se uvádějí odděleně; např. kolej – se základním významem „stopa po kole“ – domácího původu; kolej -„studentská ubytovna“ – z latiny.
- souhrn 2 nebo více významových rysů = významových složek, na které lze význam slova rozložit
- okruh jevů, které se ustáleně slovem označují – okruh, který slovo svým významem „pokrývá“
Je-li obsah veliký a bohatý, tj. obsahuje-li výklad mnoho znaků, hodí se takový popis jen na malý okruh předmětů – slovo má malý rozsah.
Muž = člověk, dospělý, mužského pohlaví
Manžel = člověk, dospělý, mužského pohlaví, uzavřel sňatek se ženou
- má ve svém obsahu více znaků =) vztahuje se na menší počet jedinců než slovo muž
=) má menší rozsah (Každý manžel je muž, ale ne každý muž je manžel.)
Čím větší, bohatší je obsah věcného významu slova, tím menší je jeho rozsah, a naopak.
Některá slova mají spolu s významem věcným ještě význam symbolický
Slovo proutek má symbolický význam pružnosti; tyčka – význam hubenosti =) přirovnání
Slova odvozená a složená – a ta tvoří většinu slov v češtině – mají navíc ještě význam slovotvorný.
- Slovo lovec – kořen lov s významem „lovení“ + přípona –ec – zařazuje toto slovo mezi slova označující činitele děje =) lovec = „ten, kdo loví, kdo se zabývá lovením“
- Slovotvorný význam slova hrnčíř = „ten, kdo se zabývá hrnci“ ...
Taková slova svým slovotvorným významem jakoby popisují označovaný jev, proto se jim říká pojmenování popisná – motivovaná (i když jsme je ještě neslyšeli, můžeme si je rozložit a poznáme, co znamenají)
Slovotvorný význam slova se však málokdy zcela kryje s jeho významem věcným (rašeliniště = „místo, kde se vyskytuje rašelina“). Většinou slovotvorný význam vystihuje význam věcný jen z části (hrnčíř = ten, kdo vyrábí hrnce, džbány...)
Slova kořenná jako ruka, železo, letět, a slovotvorně „neprůhledná“ jako motyka slovotvorný význam nemají – pojmenování značková – nemotivovaná
Motivovanost a nemotivovanost posuzujeme, jak se nám jeví dnes (červený – dnes chápáno jako nemotivované, dříve motivov. – barvené červcem
Kleště – dnes nemotiv., dříve od – kleštit, svírat)
Slovu obilí je významově nadřazeno pojmenování plodina, významově je pak podřazeno žito, pšenice, ječmen, oves, kukuřice... – tato slova jsou mezi sebou souřadná. Se slovem obilí jsou významově souřadná slova luštěniny,pícniny...
(plodina – obilí – pšenice)
Slova protikladná – antonyma – slova označující jevy stejného druhu, avšak opačných vlastností (velký – malý, hanět – chválit ...)
V ironickém vyjádření užíváme některá slova v protikladném smyslu (To to pěkně dopadlo!)
Slova souznačná – synonyma – slova stejného věcného významu.
V jazyce je jen málo slov, která mají zcela stejný význam (hoch – chlapec, košíková – basketbal ...) Nejčastěji jde o dvojici slova domácího a cizího.
V některých případech se souznačná slova liší slohovým zabarvením (ptát se, odpovědět – slohově neutrální, tázat se, odvětiti – knižní)
Více je slov, která jsou souznačná jen v některém významu, v jiném se liší:
nesnadný =
obtížný = „obtěžující“ (- obtížný hmyz)
Významy některých slov si jsou blízké, avšak nikoli stejné (průhledný – průsvitný, nesmělý – ostýchavý - nesmělý pokus o něco – ne ostýchavý)
(Vrstevníci jsou vždy současníky, ne však naopak.)