Význam slova

Význam slova a jeho složky

 

Význam slova:

  mluvnický – kterého nabývá slovo ve větě (podmět, předmět, pád, číslo, rod...)

  věcný = lexikální – to, co slovo označuje, pojmenovává

  symbolický

  slovotvorný

 

  Slova jednovýznamová – např. ukazováček, polština, modrý, telefonovat

  Slova vícevýznamová – mají dva nebo více významů – např. knihovna = 1. „skříň nebo místnost, kde jsou uloženy knihy“, 2. „sbírka knih“, 3. „instituce k půjčování knih“, 4. vydavatelská řada knih, knižnice“

 

      U vícevýznamových slov je jeden význam základní: u slova hruška je to význam „plod hrušně“; z něhož se vyvinuly další významy: hruška jako hrušeň – strom ...

 

      Jestliže stejný slovní tvar má dva nebo více významů, které se nedají převést na jeden základní, jde o různá pojmenování (různá slova) – homonyma (slova souzvučná) – ve slovnících se uvádějí odděleně; např. kolej – se základním významem „stopa po kole“ – domácího původu; kolej -„studentská ubytovna“ – z latiny.

 

  Obsah významu slova:

-      souhrn 2 nebo více významových rysů = významových složek, na které lze význam slova rozložit

  Rozsah významu slova:

-      okruh jevů, které se ustáleně slovem označují – okruh, který slovo svým významem „pokrývá“

 

Je-li obsah veliký a bohatý, tj. obsahuje-li výklad mnoho znaků, hodí se takový popis jen na malý okruh předmětů – slovo má malý rozsah.

Muž    = člověk, dospělý, mužského pohlaví

Manžel = člověk, dospělý, mužského pohlaví, uzavřel sňatek se ženou

  - má ve svém obsahu více znaků =) vztahuje se na menší počet jedinců než slovo muž

  =) má menší rozsah (Každý manžel je muž, ale ne každý muž je manžel.)

Čím větší, bohatší je obsah věcného významu slova, tím menší je jeho rozsah, a naopak.

 

 

     Některá slova mají spolu s významem věcným ještě význam symbolický

Slovo proutek má symbolický význam pružnosti; tyčka – význam hubenosti =) přirovnání

 

     Slova odvozená a složená – a ta tvoří většinu slov v češtině – mají navíc ještě význam slovotvorný.

- Slovo lovec – kořen lov s významem „lovení“ + přípona –ec – zařazuje toto slovo mezi slova označující činitele děje =) lovec = „ten, kdo loví, kdo se zabývá lovením“

- Slovotvorný význam slova hrnčíř = „ten, kdo se zabývá hrnci“ ...

     Taková slova svým slovotvorným významem jakoby popisují označovaný jev, proto se jim říká pojmenování popisná – motivovaná (i když jsme je ještě neslyšeli, můžeme si je rozložit a poznáme, co znamenají)    

 

     Slovotvorný význam slova se však málokdy zcela kryje s jeho významem věcným (rašeliniště = „místo, kde se vyskytuje rašelina“). Většinou slovotvorný význam vystihuje význam věcný jen z části (hrnčíř = ten, kdo vyrábí hrnce, džbány...)

 

     Slova kořenná jako ruka, železo, letět, a slovotvorně „neprůhledná“ jako motyka slovotvorný význam nemají – pojmenování značková – nemotivovaná

     Motivovanost a nemotivovanost posuzujeme, jak se nám jeví dnes (červený – dnes chápáno jako nemotivované, dříve motivov. – barvené červcem

Kleště – dnes nemotiv., dříve od – kleštit, svírat)

 

 

     Slovu obilí je významově nadřazeno pojmenování plodina, významově je pak podřazeno žito, pšenice, ječmen, oves, kukuřice... – tato slova jsou mezi sebou souřadná. Se slovem obilí jsou významově souřadná slova luštěniny,pícniny...

(plodina – obilí – pšenice)

 

     Slova protikladná – antonyma – slova označující jevy stejného druhu, avšak opačných vlastností (velký – malý, hanět – chválit ...)

     V ironickém vyjádření užíváme některá slova v protikladném smyslu (To to pěkně dopadlo!)

 

     Slova souznačná – synonyma – slova stejného věcného významu.

     V jazyce je jen málo slov, která mají zcela stejný význam (hoch – chlapec, košíková – basketbal ...) Nejčastěji jde o dvojici slova domácího a cizího.

     V některých případech se souznačná slova liší slohovým zabarvením (ptát se, odpovědět – slohově neutrální, tázat se, odvětiti – knižní)

     Více je slov, která jsou souznačná jen v některém významu, v jiném se liší:

      těžký = „mající velkou hmotnost“, „ velmi závažný“ (- těžký zločin) 

nesnadný =

      obtížný = „obtěžující“ (- obtížný hmyz)

 

      Významy některých slov si jsou blízké, avšak nikoli stejné (průhledný – průsvitný, nesmělý – ostýchavý  - nesmělý pokus o něco – ne ostýchavý)

 

(Vrstevníci jsou vždy současníky, ne však naopak.)