< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vyvrcholení husitských válekČeská gotická kulturaDějepis

Český stát po husitských válkách

Zikmund Lucemburský nastupuje na český trůn a snaží se o obnovu pořádku a práva v zemi. Dodržoval kompaktáta, ale proti nim se postavila táborská církev včele s Mikulášem z Pelhřimova. Zikmund jejich církev uznal a Tábor uznal za královské město, aby zajistil klid v zemi. Proti tomu se postavil kališníci včele s arcibiskupem Janem Rokycanou, který musel před Zikmundem utéci z Prahy.

Zikmund porazil poslední radikály na Sionu a popravil Jana Roháče, v Praze vypukly nepokoje a v Uhrách zesílilo turecké nebezpečí. Zikmund odjel do Uher ale koncem roku 1437 na cestě do Uher ve Znojmě zemřel.

Zikmund neměl žádného syna, měl dceru Alžbětu, ta byla manželkou Albrechta Habsburského, který se stává Zikmundovým nástupcem. Uznal kompaktáta, ale proti jeho vládě se postavila část kališníků okolo Jana Rokycany, také táborité a východočeští husité – chtěli polského prince Kazimíra, kterému bylo 13 let. Nakonec Albrecht trůn udržel ale musel bojovat proti Turkům a 1439 zemřel ve Vídni.

Neměl dědice, po jeho smrti se narodil Ladislav Pohrobek a český stát neměl krále a je spravován podle krajů. 1448 nejsilnější hejtman Jiří z Poděbrad vojensky obsadil Prahu, nechal se prohlásit zemským správcem a zakročil proti Táborské církvi a Mikuláše zavřel na doživotí.

Jiří prováděl hospodářskou obnovu země a v roce 1452 uznal nástupnictví Ladislava Pohrobka (13 let) a ten mohl nastoupit na trůn, ve skutečnosti za něj vládl Jiří. Ladislav byla také králem v Rakousku a Uhrách. Dostal se do sporu s částí magnátů – včele jich byl Jánoš Hunyady – měl významný podíl v boji proti Turkům a chtěl sám vládnout.

Ladislav zemřel 1457 na leukémii, vypadalo to jako otrava, podezřelý byl i Jiří z Poděbrad, na jaře 1458 zástupci českých stavů zvolili za krále Jiřího – byl to první panovník, který byl skutečně zvolen. Snažil se spravedlivě vládnout katolíkům i kališníkům, vzal se za ženu Johanu z Rožmitálu – katoličku.

Hospodářsky obnovoval stát, zajistil se dobré vztahy s okolními státy a chtěl, aby se evropští panovníci dohodli na společném tažení proti Turkům. Chtěl vznik mírové unie evropských panovníků – vedla k jeho navrhování za byzantského císaře – odmítl.

1462 papež Pius II. zrušil kompaktáta – to popudilo české katolíky proti Jiřímu – vytvořili proti němu Zelenohorskou jednotu.

1466 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za sesazeného a byl dán do klatby. Jiří se pustil do války se Zelenohorskou jednotou. Papež vyhlásil proti Čechům křížovou výpravu, do čela se postavil Matyáš Korvín – syn Jánoše Hunyadyho.

1469 – bitva u Vilémova – Jiří vyhrál, Korvín padl do zajetí ale za slib ukončení sporu ho Jiří pustil. Matyáš začal ale proti němu hledat spojence.

Květen 1469 ho část katolíků zvolila českým králem, uznala ho většina Moravy, Lužice a Slezsko – byla ohrožena jednota státu.

Jiří vede diplomatická jednání s polskými Jagellonci o jejich nástupnictví na český trůn. Jiří zvítězil, ale 1471 zemřel a vítězství úplně do konce nedotáhl.




Přidal: jenikkozak 9. 2. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 454
Zhlédnuto: 3248 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vyvrcholení husitských válekČeská gotická kulturaDějepis