< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Česká gotická kulturaOsmanská říšeDějepis

Krize a zánik Byzance

V době křížových výprav ve 12. – 13. století se Byzanc nachází v krizi, kterou způsobily útoky Turků i to, že 4. křížová výprava vydrancovala 1204 Konstantinopol. Velitel křižáků Baldrin Flanderský se prohlásil byzantským císařem, křižáci se Byzanc rozdělili, velkou kořist získali Benátčané. Vzniká Latinské císařství, Nikajské císařství, Trapezuntské císařství, Epairský despotát (dnešní Albánie) – krize se prohloubila, ale nikajský císař Jan III. Zahájil boj za obnovení Byzance – získal nová území. Po jeho smrti dochází k boji o moc mezi Janem IV. A Michalem VIII, ve kterém zvítězil Michal.

Konkurentem Byzance jsou Srbové a Bulhaři, italští kupci (Benátky a Janov) a hlavním odpůrcem byl Karel z Anjou, který chtěl posílit Latinské císařství. Byzanc chtěla zlepšit své vztahy s katolickou církví. Začala jednání o církevní unii – podepsána 1274 v Lionu – byla to spíše dohoda politická.

Byzanc je ohrožována vnitřními problémy. 20.léta 14.stol je v Byzanci občanská válka, ve 40.letech je povstání zélotů (usilovali o sociálně rovnou společnost, zrušili daňové úlevy pro šlechtu a církev), dočasně získali moc, protože podporovali Jana V, později byli poraženi. V Byzanci je v pohraničí separatismus, příliv uprchlíků z východu.

V polovině 14.století zahájili Turci útok na území Balkánu proti Srbům a Bulharům – cílem bylo obklíčení Byzance. 1371 dochází k bitvě na Marici – Srbové byli poraženi, byli poraženi také 1389 na Kosově poli – srbský stát zaniká.

Bulhaři byli poraženi 1396 v bitvě u Nikopole, zde byla poražena vojska Zikmundovy křížové výpravy – zaniká i bulharský stát.

1402 napadli Turky Mongolové z východu (vůdce Timur Lenk) - bitva u Ankary - Turci byli poraženi a jejich postup do Evropy je zastaven. Byzanc se snaží najít spojence mezi katolíky. Je podepsána Florentská unie - byzantská církev uznala papeže za hlavu všech křesťanů. Chystá se nová křížová výprava proti Turkům (včele polský král Vladislav II. Jagellonský, Jánoš Hunyady a Benátčané). 1444 – bitva u Varmy - křižáci byli poraženi a Turci se rozhodli Byzanc zlikvidovat.

V dubnu 1453 zahájili obléhání Konstantinopole a pronikli do města, koncem května Konstantinopol dobyli, Konstantin XI. Zahynul při bojích a Byzanc zaniká. Konstantinopol byla přejmenována na Istanbul a stává se hlavním městem Osmanské říše. Turci byli zpočátku nábožensky tolerantní, později byli křesťané diskriminováni. Byzantská církev nebyla zničena, zůstává dodnes. Řada lidí musela přestoupit na islám, mnoho lidí odešlo na západ a do Ruska, kde šíří byzantskou kulturu a vzdělanost.

Turci zablokovali obchodní cesty do Orientu – způsobilo to úpadek italských republik, centra obchodu se stěhují na pobřeží Atlantiku.




Přidal: jenikkozak 9. 2. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 392
Zhlédnuto: 3332 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Česká gotická kulturaOsmanská říšeDějepis