5. června 2007
- nástupcem
Břetislava I. Zpytihněv II. - vládl
v 50. - 60. letech 11. století, pokračuje v centralizaci, zajal asi 300 předních moravských šlechticů, bratry zbavil vlády na
Moravě
- nástupce
Vratislav II. - obnovil na
Moravě údělná knížectví (zrušil je
Zpytihněv II.) - učili se zde vládnout mladší sourozenci vladaře, měli pak nárok na vládu v celé zemi
- založil
biskupství v Olomouci (oslabil vliv pražského biskupa), v
Praze Vyšehradská kapitula (přímo podřízena papeži)
-
Vratislav II. využil
boje o investituru v
Německu (mezi
Jindřichem IV. a
Řehořem VII.),
Vratislav II. podpořil
Jindřicha IV. →
roku 1085 mu
Jindřich udělil
královský titul, součástí
Čech se staly
Lužice,
kníže Vratislav II. = král Vratislav I.
- po něm krize, syn
Břetislav II. začal kritizovat existenci
seniorátu, nakonec poražen, na trůn nastoupil
Konrád I. Brněnský
- a po něm
Břetislav II. - vládl
do konce 11. století, vyhnal ze země
Vršovce (přední český rod) - uprchli do
Polska,
brněnští Přemyslovci zbaveni moci,
Břetislav II. měl hodně nepřátel, zavražděn na lovu
- podle
seniorátu měl nastoupit
Oldřich Brněnský - vzdal se trůnu, určil nástupce
Bořivoje II., ten svržen
Svatoplukem - vládl
počátkem 12. století, jen 2 roky, bojoval proti
Polákům a
Maďarům, nechal vyvraždit rod
Vršovců (se vrátili), nakonec byl zabit (asi příbuzným Vršovců)
- nástupce
Vladislav I. - musí bojovat o trůn, stabilizoval poměry, po dohodě s českou šlechtou
zrušil seniorát, za nástupce určil
Soběslava I. - vládl
v 1. polovině 12. století
- zrušení seniorátu a jeho nástup neuznal
Ota Olomoucký (panovníkem měl být on) → válka proti
Soběslavovi, uprchl do
Německa, hledá spojence,
roku 1126 bitva u Chlumce, vojsko
Soběslava I. proti vojsku
Lothara III.,
Ota Olomoucký padl,
Soběslav tak posílil svoji vládu
- nástupcem syn
Vladislav II. - vládl
v 40. - 60. letech 12. století, konflikt s domácí šlechtou, získal podporu římského krále
Konráda III.,
Vladislav podporoval
Hohenstaufi
-
roku 1168 tažení do
Milána, podpořil římského císaře
Friedricha Barbarossu, za to dostal
královský titul, měl být
dědičný,
kníže Vladislav II. = král Vladislav I.
- nástupcem měl být
Bedřich, měl podporu šlechty, císař
Friedrich Barbarossa ale tuto volbu neuznal, spor - kdo bude vládnout
- císař určil za nástupce
Oldřicha, ten vládnout nechtěl, předal moc
Soběslavovi II. - vládnul
v 70. letech 12. století, toho nechtěla šlechta →
mocenský boj mezi
Přemyslovci
-
Barbarossa do boje zasáhl a udělil titul
markrabětě moravského Konrádovi Otovi Moravskému - stává se
říšským knížetem,
Barbarossa udělil titul
říšského knížete i pražskému biskupovi
Jindřichu Břetislavovi → jsou tu tři rovní vládci -
Soběslav II.,
pražský biskup,
moravský markrabě
-
Přemyslovci pochopili, že
Český stát by se mohl rozpadnout a dohodli se o
vystřídání na trůně