-    v 80. letech 12. století dochází k boji o moc mezi Přemyslovci, využili toho římští císaři a zasahovali do českých záležitostí
-    Přemysl Otakar I. - vládne od konce 12. století do 30. let 13. století, začíná vládnout v období úpadku, využil bojů o trůn k posílení své moci
-    Filip Švábský bojuje s Otou Brunšvickým, Přemysl podporoval Filipa
-    roku 1198 získal královskou korunu, na naléhání papeže Inocence II. se dal na stranu Oty, papež mu královský titul potvrdil a přidal nové výsady
-    boj o moc pokračuje, Přemysl opět na straně Filipa, pak na straně Oty
-    potom na straně Friedricha II. Sicilského, roku 1212 získává Zlatou bulu sicilskou - dědičný titul, český král může jmenovat biskupy, území státu je nedělitelné
-    koncem vlády Přemysla je stát silný a pomýšlí na výboje
-    nástupce Václav I. - vládnul v 30. - 50. letech 13 století, snažil se získat vliv v Rakousku, neúspěšně
-    roku 1241 do střední Evropy vpadli Tataři a Mongolové, bitva u Lehnice - Václav I. zastavil jejich pronikání na západ, ustupují přes Slezsko a Moravu do Uher
-    proti Václavovi I. se ke konci jeho vlády postavil Přemysl Otakar II., chystal převrat, a tak byl uvězněn, po smrti Václava I. nastupuje na trůn
-    Přemysl Otakar II.  - vládnul v 50. - 80. letech 13. století, získal rakouské země - oženil se s Markétou Babenberskou (byla o hodně starší)
-    o rakouské země má zájem i uherský král Béla IV. → r. 1260 bitva u Kressebrunu, Přemysl zvítězil, Béla mu slíbil svoji vnučku Kunhutu → Přemysl podplatil papeže, aby ho rozvedl s Markétou (už ani nemohla mít děti)
-    Přemysl pokračuje ve výbojích, ovládl Korutany, Chebsko, po smrti Bély i část Uher, podporoval ve výbojích Řád německých rytířů proti Polsku a Litvě, založil město Königsberg (Královec, dnes Kaliningrad)
-    snažil se získat císařskou korunu, německá šlechta ho nepodporovala (Přemysl omezoval vliv české šlechty)
-    roku 1273 byl římským králem zvolen Rudolf Habsburský, šlechta si ho vybrala, protože byl chudý a bezvýznamný hrabě, ukázal se ale jako schopný panovník
-    Přemysl tuto volbu neuznal → roku 1276 válka, Přemysl prohrál, protože neměl plnou podporu české šlechty, ztratil alpské země a Chebsko
-    Přemysl se s tím nesmířil → roku 1278 bitva na Moravském poli, na straně Rudolfa uherská šlechta, Přemysla ale česká šlechta v čele s rodem Vítkovců úplně nepodporovala, proto Přemysl prohrál a byl zabit
-    v letech 1278 - 1283 Čechy okupovány Otou Braniborským, Morava Rudolfem Habsburským
-    Ota věznil následníka trůnu (synovce) Václava II. na Bezdězu, pak v Braniborsku, podepsalo se to na Václavově zdraví
-    na nátlak české šlechty byl propuštěn, roku 1283 usedl na trůn, bylo mu 12 a nemohl vládnout sám, byl pod vlivem Vítkovce Záviše z Valdštejna, ten si vzal potom za manželku Kunhutu (takže byl jeho nevlastní otec)
-    česká šlechta začala Václava II. přesvědčovat, že Záviš chce korunu, tak ho nechal popravit
-    Václav II. začal hospodářsky upevňovat Český stát, roku 1300 zavádí pražský groš - patřil k nejhodnotnějším měnám v Evropě, dobře vycházel s českou šlechtou
-    byl dobrý diplomat - roku 1300 korunován polským králem, roku 1301 v Uhrách vymřeli Arpádovci a Matúš Čák Trenčianský mu nabídl korunu jeho synovi Václavovi III.
-    po smrti Václava II. nastupuje Václav III., proti němu uherští magnáti, musel se vzdát uherské koruny
-    v Polsku byl proti němu Ladislav Lokýtek → roku 1306 tažení do Polska, Václav III. cestou přenocoval v Olomouci a byl tam zabit neznámo kým
-    Přemyslovci tak vymřeli po meči, na živu zůstali jen sestry Václava III.