-    období 13. - 15. století
-    začíná převažovat zbožní hospodářství - cílené vyrábění pro prodej
-    zakládáno hodně nových měst, u nás v nich jsou hlavně Němci, přinášeli nové technologie, dochází k centralizaci evropských států
§    vyšší (páni) - velký pozemkový majetek, vliv na panovníka → roste jejich politická moc
§    nižší (zemani, rytíři) - málo pozemků, míň poddaných → vybírané dávky jim často nestačí, časté konflikty s vyšší šlechtou kvůli pozemkům
-    šlechta má pozemky často dědičné
-    občasné spory s panovníkem (chce centralizaci, šlechta ne)
-    ti co bydlí ve městě a mají tam nemovitý majetek (dům)
§    patriciát - nejbohatší, ovládají obchod, jsou to úředníci
§    řemeslníci - střední vrstva, podílejí se na úřadech, sdružují se do cechů
§    městská chudina - nemá domy, bydlí u zaměstnavatele, nemají žádná politická práva, jsou to často žebráci
-    mají vždy majitele
o    královská
-    patří králi
§    věnná města - jako dárek královnám (Hradec Králové, Dvůr Králové, hodně jich je ve VČ)
§    horní města - patří králi, mají samosprávu, jsou důležitá (Kutná Hora, Jihlava)
o    vrchnostenská
-    majitelem šlechta nebo církev
-    všechna města se snaží získat samosprávu - poprvé v Itálii, v čele samostatných měst purkmistr, volen konšeli, ti voleni měšťany
-    v nesamosprávných městech v čele rychtář, dosazen vrchností (majitelem města)
-    majitelé města udělují městům privilegia - právo mílové (v okruhu míle se nesmí usadit konkurence), várečné (můžou mít pivovar), hradební (můžou stavět hradby), hrdelní (město samo může potrestat zločince), tržní (můžou se konat pravidelné trhy)
-    nejdemokratičtější složka společnosti - duchovním mohl být každý a mohl dosáhnout libovolného postavení
-    církev má velký majetek, hodně pozemků mají kláštery
-    celibát
-    spory mezi bohatým a chudým duchovenstvem o využití majetku (bohaté si moc bere)
-    církev má velký vliv na šlechtu a panovníka
-    živí společnost
§    bohatí sedláci - mají své pozemky a domy
§    chudina - nemá skoro nic, platí feudálům za obranu (peníze i naturálie)
-    používá se hlavně trojpolní systém zemědělství
-    majitel pozemků podporuje vznik nových sídlišť, nové obyvatelstvo načas (až 50 let) neplatí daně → lhóta → Lhota
-    rolníci jsou závislí na úrodě, mají nízké stavy dobytka (neznali pícniny, měli málo luk)
-    ve 2. polovině 14. století dochází v celé Evropě na venkově k hospodářské krizi, časté nepokoje