< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Šíření reformace v EvropěKultura českého stavovského státuDějepis

Počátky panovnického absolutismu v západní Evropě

Od poloviny 15.století se ocitají v krizi centralizované monarchie – způsobeno jejich politikou, kdy panovník usiluje o upevnění své moci a úkor šlechty a ta se snaží zvýšit svou moc na úkor panovníka. Vznikají nové centrální úřady a nový státní aparát – to má upevnit pozice panovníka.

Francie – základy absolutismu zde položil Ludvík XI. koncem stoleté války, vybudoval silnou armádu, která se stala jeho oporou. Když Francie zvítězila, Ludvík si armádu ponechal. Zbavil se části nepohodlné šlechty, ale měla stále silné postavení – živila se výběrem daní poddaných. Francouzská šlechta zásadně nepracovala. Největším plátcem daní byli měšťané – měli vysoké hospodářské postavení – roste nespokojenost.

František I. vládne v 1.pol.16.stol. – často válčil s Habsburky, nechal zvýšit daně => častá povstání měšťanů a roste význam městských parlamentů. Nechal vytvářet úřednickou šlechtu (sem patří drobná šlechta a měšťané, kteří byli povýšeni do šlechtických stavů – dostali nějaký úřad), vyšší šlechta se zachovala své pozice u dvora a v armádě. Vznik úřednické šlechty vedl ke zmírnění sporů v zemi. František získal kontrolu i nad katolickou církví – jmenoval biskupy a opaty, potlačoval veškeré projevy reformace (šlechta by totiž získala církevní majetek a tak by oslabila moc krále).

Anglie – Jindřich VII. (přelom 15. s 16. stol) zahájil obnovu země po válce růží. Proti králi nebyla opozice (protože vyšší šlechta se vyvraždila ve válce růží). Nechal zřídit zvláštní politický soud „Hvězdná komora“, podporoval hospodářské podnikání šlechty (na venkovech se nazývala gentry a podnikala v chovu ovcí). Jindřich chránil domácí výrobce před zahraniční konkurencí.

Jindřich VII (1.pol.16.stol) se dostal do sporu s katolickou církví – papež mu nedovolil rozvod s jeho první manželkou Kateřinou Aragonskou (kdyby to povolil, ztratil by podporu katolického Španělska), Jindřich ji nechal popravit, začalo nepřátelství mezi Anglií a Španělskem. 1533 vyhlásil odtržení anglické církve od Říma – vzniká Anglikánská církev – v jejím čele je panovník. Šlechta zabrala církevní majetek a tak netvořila vůči panovníkovi opozici. Bylo popravováno původní duchovenstvo, Jindřich vytvořil základy vojenské síly Anglie, ta se stává velmocí až za vlády jeho dcery Alžběty I. (přelom 16. a 17. století).

Španělsko – počátkem 16.století vládne Ferdinand Habsburský, proti němu je vysoká šlechta „grandi“, jeho spojencem jsou měšťané. Města vytvořila vojenský pakt „Svatá hermananda“, ten proti grandům zvítězil. 1516 na trůn nastoupil Karel Habsburský, který za své spojence považoval grandy, dostal se do konfliktu s městy. 1520 – 1521 propuklo povstání komunerů (vládci městské obce), vůdcem bylo město Toledo. Karel povstalce porazil a města dostala vysoké daně a pokuty, bylo zdaněno veškeré podnikání, to ochromilo hospodářskou sílu Španělska – úpadek. Šlechta daně platit nemusela. Španělsko je na vrcholu moci kolem roku 1580, kdy dochází k dočasnému sjednocení Španělska a Portugalska (i jejich kolonií), Habsburkové se stávají nejbohatším rodem, konkurentem byla Anglie.

1588 – válka Anglie x Španělsko – rozhodla se bitvou v průlivu La Manche, kde bylo poraženo španělské loďstvo (hl. podíl na tom měl Francis Drake), to je počátek úpadku Španělska.




Přidal: jenikkozak 2. 2. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 474
Zhlédnuto: 4104 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Šíření reformace v EvropěKultura českého stavovského státuDějepis