zdroj informací získáváme ze záznamů a dokumentů, rozhovorů, vlastních pozorováních
nemá velký rozsah
styl konstatující bez citového zabarvení
jazykové prostředky – jednoduché, tendence ke standardizovaným obratům (škoda byla vyčíslena, neštěstí si vyžádalo)
výrazný titulek
Úvodník:
na první straně
obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
oficiální, klidný ráz
vyjadřuje oficiální stanovisko
mírně využívá tzv. živých jazykových prostředků – např. řečnické otázky
Článek:
delší příspěvek jehož podstatou je zpráva nebo komentář, někdy může mít povahu kritické úvahy
cílem – nejenom informovat, ale vzbudit i pozornost a zájem
Komentář:
autor vyjadřuje svůj názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému v přítomnosti nebo minulosti
od zpravodajství se liší: osobní styl novináře, argumenty, styl je pestrý, citově zabarvený, má subjektivní ráz, najdeme zde působivé jazykové prostředky a citově zabarvené výrazy – často hanlivé, ironie, různá frazeologie (ustálené obraty), obrazná vyjadřování, metafory, nakupení synonym, slova z obecné češtiny, řečnické otázky, věty tázací, zvolací, rozkazovací
Kurziva:
novinářská, aktualizující nebo zábavní stať tištěná kurzívou
Glosa:
kritická poznámka k událostem a názorům
krátký útvar
Sloupek:
vtipná časová úvaha nepříliš velkého rozsahu
psaná v jednom sloupci
má vytříbený styl
může být psaná i kurzívou
většinou na první straně
psal je Čapek, Bass, Poláček
Causerie:
vtipná novinářská úvaha o nějakém problému psaná lehčím tónem
aktuální, zábavná
často psána formou rozmluvy
Neruda, Machar, Čapek
Referát:
informuje nás o aktuálním dění – podrobnější zpráva, která informuje, hodnotí, má možnost přesvědčit posluchače
například o jednání, sportovní události, knižní novince, novém filmu, výstavě…
používají se tu hodnotící výrazy, výrazy stylově neutrální, v mluvené formě i jazyk hovorový
Větná skladba: užití řečnických otázek, snaha o udržení kontaktu se čtenářem (posluchačem)
V úvodu je navázání kontaktu, uvedení názvu, autora (u knihy), vytknutí tématu, v hlavní stati se rozvíjí myšlenky z úvodu, u knihy se rozebírá jazyk, kompozice, děj, hlavní postavy, citace jsou v plném znění, v závěru bývá hodnocení
je pro něj příznačná věcnost, hodnocení
ustálená slovní spojení
Reportáž:
rozhraní publicistického a uměleckého
prvky odborné i umělecké
informuje o zajímavých místech, seznamuje s lidmi co se tam vyskytují
může být novinářská, rozhlasová, televizní, fotografická, filmová
podmínkou je očité svědectví autora
živé a zajímavé vytyčení skutečné události
prostředky: odborné termíny, obrazná vyjádření
v závěru pointa
Kritika:
posuzování, hodnocení skutečnosti
kladná i záporná
kritické prvky se nacházejí i v jiných útvarech – zprávy, oznámení, referáty, rozhlase, televizi
publicistický útvar analytický
nutná objektivita
Interview:
písemně zpracované sdělení formou rozhovoru, většinou dialog
jádrem jsou stručné otázky novináře, měly by mít logický sled, měli by být konkrétní
Statistika