< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Anglie za stoleté války a války dvou růžíHospodářský a sociální vývoj Svaté říše římskéDějepis

Vítězství partikularismu ve Svaté říši římské

19. září 2007
-    Svatá říše římská je volným svazkem křesťanských států, patří sem německé státy, české státy (největší), severní Itálie a východní Francie
-    roku 1250 zemřel císař Friedrich II. Sicilský, císařství se zhroutila, 20 let bezvládí, Německo se rozpadlo na hodně menších panství, které mezi sebou mají konflikty
-    nejmocnějším kurfiřtem je Přemysl Otakar II. - snažil se uklidnit poměry v říši a stát se římským králem, šlechta nechtěla silného panovníkaroku 1273 si vybrala Rudolfa Habsburského (Habsburci pocházejí ze Švýcarska)
-    Rudolf posiloval svou moc válkou proti Přemyslu Otakaru II., získal od něj rakouské země, po smrti Přemysla 5 let okupoval Moravu, začal usilovat o dědičný titul pro syna Albrechta, říšská knížata proti, po krátkém boji o moc Albrecht korunu získal, ale ne dědičně
-    po smrti Albrechta si šlechta vybrala za panovníka Jindřicha VII. Lucemburského, jeho vláda krátká, po jeho smrti přichází boje o moc
-    roku 1314 vítězí bavorský rod Wittelsbachů - Ludvík Bavor, má časté spory s papežem Klimentem VI., který roku 1346 prosadil volbu Ludvíkova protikrále Karla IV. Lucemburského, než mezi nimi došlo k válce, Ludvík „nešťastnou náhodou“ zemřel při lovu
-    Karel IV. stabilizoval poměry v říši
-    roku 1356 vydal Zlatou bulu Karlovu - měla být nejvyšším říšským zákonem
o     o volbě římského krále rozhoduje většina kurfiřtů (dřív nutná shoda)
o    kurfiřti museli ovládat alespoň němčinu, italštinu a češtinu
o    kurfiřti mají povinnost dbát o jednotu říše
o    nejdůležitějším kurfiřtem český král
o    v případě vymření vládnoucího rodu v Čechách je český trůn dědičný po ženské linii
-    Zlatá bula Karlova platila až do zániku říše v roce 1806, Karlovi se podařilo částečně překonat partikularismus
-    po jeho smrti nastupuje jeho syn Václav IV., je neschopný, zpočátku obklopen otcovými rádci, ti ale postupně vymřeli nebo odešli do důchodu
-    roku 1400 byl Václav IV. sesazen, boje o trůn, na trůn nastupuje Václavův bratr Jošt Lucemburský - navázal na vládu Karla IV., byl schopný, ale po roce vlády zemřel
-    po něm nastupuje jeho bratr Zikmund Lucemburský - taky navázal na vládu Karla IV., za celou dobu vlády válčil (proti Turkům, husitům, Benátčanům, Polákům, Litevcům…), dokázal i prohrát
-    roku 1437 Zikmund zemřel, na trůn opět Habsburci - Albrecht II. Habsburský, byl manželem Zikmundovy dcery, byl králem českým i uherským, hodně bojoval proti cizím nepřátelům
-    v 15. století v sousedství říše vznikají silné centralizované státy - Francie a Anglie
-    roku 1495 ve Wormsu sjezd říšských knížat, podepsán Wormský konkordát, měl posílit centralizaci říše
o    zakázány vnitrostátní války
o    zřízen soud na spory mezi knížaty
-    počátkem 16. století vládne Karel V. Habsburský, je současně i španělským králem, byl posledním panovníkem, který se snažil říši centralizovat, za jeho vlády se objevují náboženské spory - v Německu reformace → říše nábožensky rozdělena
-    římská říše až do svého zániku zůstává volným svazkem, v jehož čele stojí král nebo císař



Přidal: developer 12. 5. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 566
Zhlédnuto: 4464 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Anglie za stoleté války a války dvou růžíHospodářský a sociální vývoj Svaté říše římskéDějepis