19. září 2007
-
Svatá říše římská je
volným svazkem křesťanských států, patří sem
německé státy,
české státy (největší),
severní Itálie a
východní Francie
-
roku 1250 zemřel císař
Friedrich II. Sicilský, císařství se zhroutila, 20 let
bezvládí,
Německo se rozpadlo na
hodně menších panství, které mezi sebou mají konflikty
- nejmocnějším kurfiřtem je
Přemysl Otakar II. - snažil se uklidnit poměry v říši a stát se
římským králem, šlechta
nechtěla silného panovníka →
roku 1273 si vybrala
Rudolfa Habsburského (Habsburci pocházejí ze
Švýcarska)
-
Rudolf posiloval svou moc válkou proti
Přemyslu Otakaru II., získal od něj
rakouské země, po smrti Přemysla 5 let
okupoval Moravu, začal usilovat o
dědičný titul pro syna
Albrechta, říšská knížata proti, po krátkém boji o moc
Albrecht korunu získal, ale
ne dědičně
- po smrti Albrechta si šlechta vybrala za panovníka
Jindřicha VII. Lucemburského, jeho vláda krátká, po jeho smrti přichází
boje o moc
-
roku 1314 vítězí bavorský rod
Wittelsbachů -
Ludvík Bavor, má časté spory s papežem
Klimentem VI., který
roku 1346 prosadil volbu
Ludvíkova protikrále Karla IV. Lucemburského, než mezi nimi došlo k válce, Ludvík „nešťastnou náhodou“ zemřel při lovu
-
Karel IV. stabilizoval poměry v říši
-
roku 1356 vydal
Zlatou bulu Karlovu - měla být nejvyšším říšským zákonem
o o volbě římského krále rozhoduje většina kurfiřtů (dřív nutná shoda)
o kurfiřti museli ovládat alespoň němčinu, italštinu a češtinu
o kurfiřti mají povinnost dbát o jednotu říše
o nejdůležitějším kurfiřtem český král
o v případě vymření vládnoucího rodu v Čechách je český trůn dědičný po ženské linii
- Zlatá bula Karlova platila až do zániku říše
v roce 1806, Karlovi se podařilo částečně překonat partikularismus
- po jeho smrti nastupuje jeho syn
Václav IV., je
neschopný, zpočátku obklopen otcovými rádci, ti ale postupně vymřeli nebo odešli do důchodu
-
roku 1400 byl
Václav IV. sesazen,
boje o trůn, na trůn nastupuje Václavův bratr
Jošt Lucemburský - navázal na vládu Karla IV., byl schopný, ale po roce vlády zemřel
- po něm nastupuje jeho bratr
Zikmund Lucemburský - taky navázal na vládu Karla IV., za
celou dobu vlády válčil (proti Turkům, husitům, Benátčanům, Polákům, Litevcům…), dokázal i prohrát
-
roku 1437 Zikmund zemřel, na trůn opět
Habsburci -
Albrecht II. Habsburský, byl manželem Zikmundovy dcery, byl
králem českým i
uherským, hodně bojoval proti cizím nepřátelům
-
v 15. století v sousedství říše vznikají silné centralizované státy -
Francie a
Anglie
-
roku 1495 ve
Wormsu sjezd říšských knížat, podepsán
Wormský konkordát, měl posílit centralizaci říše
o zakázány vnitrostátní války
o zřízen soud na spory mezi knížaty
-
počátkem 16. století vládne
Karel V. Habsburský, je současně i
španělským králem, byl posledním panovníkem, který se snažil říši centralizovat, za jeho vlády se objevují
náboženské spory - v
Německu reformace → říše
nábožensky rozdělena
- římská říše až do svého zániku zůstává
volným svazkem, v jehož čele stojí král nebo císař