< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Habsburská monarchie v období osvícenského absolutismuFrancouzská revoluceDějepis

Americká revoluce

·  Angličané – vytvářejí své koloniální území na Atlantském pobřeží, hlavní konkurent – Francie

·  40. léta 18. století – válka mezi Británií a Francií, Angličané přerušili spojení mezi Franouzskou Kanadou a Louisianou

·  přelom 50. – 60. let 18. století – sedmiletá válka – Angličané přerušili francouzských osad s Francií, dobyli Montreal – Francouzi ztratili Kanadu

·  Angličané – ve válce zvítězili, ale válka pro ně znamená hosp. oslabení – snaží se získat nové příjmy – bohaté kolonie Severní Ameriky – zákon o kolkovném – každá úřední listina i tiskovina musí být opatřena kolkem – daň státu za úřední výkon – osadníci proti tomu protestují – vyhlásili bojkot anglického zboží – Angličané – další hosp. ztráty – zákon zrušili

·  1767 – Angličané vyhlásili Townshendovy zákony – uvalili cla na dovoz některého zboží

·  osadníci – proti tomu protestují – zakládají korespondenční výbory, které řídí protesty – zavalili svými dopisy anglickou administrativu a vyhlásili nový bojkot anglického zboží

·  Angličané – musejí ustoupit, ale ponechali cla na čaj

·  1773 – osadníci přestrojení za indiány vtrhli do Bostonského přístavu, obsadili zde anglické lodě a naházeli náklad čaje do moře – „Bostonské pití čaje“

·  Angličané – uzavřeli přístav Boston – zrušili místní samosprávu – osadníci – svolali první kontinentální kongres do Philadelphie – vyhlásili úplný bojkot anglického zboží, vyzvali k vytvoření ozbrojených milic

·  jaro 1775 – Severní Karolina – první ozbrojené srážky mezi osadníky a angličany – boje se rozšířily, velitel osadníků – George Washington – nebylo jasné, za co přesně budou bojovat – jestli za nezávislost nebo proti Angličanům

·  1776 – vydán Manifest Zdravý rozum – autor Thomas Paine – přesvědčoval umírněné osadníky o nezbytnosti vyhlásit nezávislost

·  4. července 1776 – vyhlášení nezávislosti – autor prohlášení – Thomas Jefferson – vznikla unie Spojených států amerických

·  válka - pokračuje – obě strany mají střídavé úspěchy

·  září 1777 – Angličané dobyli Philadelphii – tehdy hl. město USA

·  říjen 1777 – angličané poraženi v bitvě u Saratogy – osadníci – získali zahraniční podporu – z Francie, z Ruska, Rakouska, Španělska

·  podzim 1777 – kongres schválil Články konfederace – první ústava USA – hlavní moc ve státě má kongres, jednotlivé státy rozhodovali o svých záležitostech samostatně

·  1778 – 1781 – válka pokračuje – Angličané postupně izolováni do několika pevností na pobřeží – zásluha Fr. pomoci

·  říjen 1781 – bitva u Yorktownu – osadníci zvítězili, Angličané donuceni k mírovým jednáním – dlouhá a složitá – jednalo se hl. v Paříži

·  září 1783 – v Paříži – podepsán mír – Angličané uznali nezávislost USA, stáhli svá vojska ze země

·  po válce – v zemi hosp. potíže – postihly hl. farmáře – byli zadlužení, nastalo tzv. porevoluční rozčarování

·  1786 – ve Springfieldu – vypuklo povstání – v čele – významný bojovník za nezávislost – Daniel Shays – povstání potlačeno, ale kongres uznal oprávněnost požadavků povstalců a nikdo z nich nebyl potrestán, kongres – začal pracovat na nové ústavě – schválena 1789 – nejvyšší zákonodárný orgán je kongres – dělí se na senát a sněmovnu reprezentantů – má dvě komory, v čele výkonné moci stojí prezident – je zároveň předsedou vlády, volen na 4 roky, zároveň vrchní velitel rmády, jmenuje nejvyšší státní úředníky..., 1. prezident – George Washington, 1. viceprezident – John Adams – dokončuje přápadně 4 roky vlády – stabilní vláda, nejvyšší soud – třetí orgán státní moci, dohlíží na dodržování ústavy a zákonů, ruší zákony, které jsou v rozporu s ústavou, součást americké ústavy – článek přijímající dodatky – ústava platí dodnes

·  ústava – dlouho neřešila postavení indiánů a černých otroků; stala se vzorem pro ústavy jiných zemí – ústava demokratická

·  2 názory na další budoucnost USA – 1. koncepce – Thomas Jefferson – chtěl, aby byly USA hlavně zemědělskou zemí, aby to byla spíše konfederace, kde by měly jednotlivé státy široké pravomoce, politicky – orientoval se na Francii, poč. 19. století se stal 3. am. prezident; 2. koncepce – Alexander Hamilton – tvrdil, že by se USA měly stát průmyslovou zemí, měla by to být federace se silnou centrální vládou, chtěl rovnoprávnou spolupráci s Británií, zvítězil Hamilton




Přidal: tess.for 7. 5. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 545
Zhlédnuto: 4787 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Habsburská monarchie v období osvícenského absolutismuFrancouzská revoluceDějepis