Johann Sebastian Bach – Braniborský koncert (cembalo v podtextu, dechové nástroje poté smyčce – opakuje se v různých ástrojích stejné téma, typická zámecká skladba Toccata a fuga d moll pro varhany (skladba pro varhany, strašidelné)
Klasicismus:
Franz Joseph Haydn – Symfonie S úderem kotlů (pomalé tempo, medvědí, náhlé údery tympánů), Symfonie Hodiny (pomalá, housle, v podtextu pravidelné úhozy jako hodiny – fagot)
Wolfgang Amadeus Mozart – Malá noční hudba (ze začátku rázná, poté housle, ta tata tatatatata), Turecký pochod
Ludwig van Beethoven – Symfonie Osudová (zabíjecí), 9. Symfonie s Ódou na radost, Sonáta Patetická (začíná vždycky silnými akordy, poté slabší tóny, nic nedějící se pak je to rychlejší s melodií, kterou narušují silné akordy, klavír), Sonáta Měsíční svit (klavír, smutné, rozložené akordy do kterých občas zasáhnou akordy), Pro Elišku
Romantismus:
Bedřich Smetana – Vyšehrad (harfa, rozložené akordy, z rádia, poté se přidává orchestr), Vltava, Z českých luhů a hájů (povodně, katastrofy..., občasné cinkání zvonečku)
Antonín Dvořák – Z nového světa (dinosauři, co nakonec vymřou po úderech kotlů, poté příjemná melodie jak z pána prstenů), Slovanský tanec č.8 (podobné kankánu, údery činelů na začátku, jak na vesnický zábavě), Humoreska (reklama na Heru, rozložené tóny klavíru)
Franz Schubert – Pstruh (nepravidelné, německé zpívání ženy, „Malá mořská víla“ – klavír)
Felix Mendelssohn – Bartholdy – Svatební pochod (modernější –párá pa papapapa, pá ra ..tutututu tů, ke konci údery činelů, Shakespeare – Sen noci svatojánské)
Robert Schumann – Snění (nic neříkajíci, pomalý)
Petr Iljič Čajkovskij – Koncert č. 1 b moll pro klavír a orchestr (Medvídek, začíná orchestrem, poté klavír s houslemi, poté u jenom klavír)
Modest Petrovič Musorgskij – Kartinky – Tanec kuřátek ve skořápkách, Dva židé
Richard Wagner – Svatební pochod (pá papapá, pá papapá, pá rá rá rá rá..., zpívaný)
Johann Strauss ml. – Na krásném modrém Dunaji (valčík, začíná silnou rychlou předehrou, poté potiché, pomalé, poté samotný valčík, který se postupně zrychluje)
Jacques Offenbach – Kankán
Giuseppe Verdi – Aida – Triumfální pochod (Ferari), Nabucco – sbor Židů (O sole mía – podobné, zpívané)
20. století:
Zdeněk Fibich – Poem (pohřby – relativně příjemná, uklidňující, tesklivá hlavně později)
Leoš Janáček – Po zarostlém chodníčku – Sýček neodletěl (klavírní, první tóny rázně, pak potichu odezva, prokládané klidnou melodií), Symfonietta (pohádková – tažení vojáků, rytířské klání
Maurice Ravel – Bolero
Sergej Prokofjev – Romeo a Julie – Montekové a Kapuleti (vražedná, poté jak v pekle)
Claude Debussy – Dívka s vlasy jako len (smutná, nečistá šumející ukázka, nepravidelná)
Statistika