·  děj situován na venkov – typická stylizovaná mluva

·  dialog – prokládán režijními poznámkami – autor podrobě popisuje postavy, oblečení, prostředí, o způsobech jednání

·  v divákovi měl vzniknout dojem, že nesleduje divadelní hru situovanou do kulis, ale reálný děj v reálném prostředí

·  tento typ divadelního představení – v Národním divadle

o   myšlenka vybudovat v Praze samostatné české divadadlo vznikla v roce 1845 – Josef Kajetán Tyl, Rieger

o   1850 – vznikl sbor pro zřízení národního divadla, činnost rozvinul po pádu Bachova absolutismu

o   tento sbor zakoupil parcelu na vlt. nábřeží a vypsal soutěž na projekt divadla; 1862 – podle Riegrova návrhu otevřeno Prozatimní divadlo, o dva roky později nazváno Královské zemské české divadlo – přijato s rozpaky – vadilo jim, že realita byla vzdálena velkému reprezentativnímu divadlu

o   1868 – položen základní kámen ND, probíhají sbírky na jeho výstavbu, v soutěži novorenesanční stavby zvítězil Josef Zítek

o   stavba dokončena 1881 a otevřena v červnu na počest sňatku následníka rakouského trůnu Rudolfa s Belgickou princeznou Stefanií, za dva měsíce divadlo lehlo požárem a po celé zemi spontáně probíhali peněžní sbírky – opraveno a 1883 znovu otevřeno 18. 11. opět Smetanovou Libuší zkomponovanou pro tuto přležitost; spory architekta s org. nové výstavby – architekt jeho žák – Josef Schulz – podle něho pojmenovaná hlavní část budovy – tzv. Schulzův dům, zadní trakt – původní Prozatimní divadlo zakomponované do celku stavby – byla to jedna z podmínek nového projektu

o   výtvarníci – spolu s achitekty tzv. generace ND – Mikoláš Aleš, František Ženíšek; autor opony – Vojtěch Hynais

o   1. ředitel – redaktor a začínající dramatik František Adolf Šubert

o   1. dramaturg – Ladislav Stroupežnický

o   herecký sobour – Prozatimního divadla – Mošna, Šimanovský, Bittnerová, Šamberk – autor veseloher – „Blázinec v prvním poschodí“, „Jedenácté přikázání“, nový herci – Vojan, Kvapilová, Hübnerová

o   změny nebyly ani v repertoáru, obliba veseloher, hry s bohatou výpravou prokládané zpěvem, balety

o   realismus – dostává se na scénu pomalu – venkovské a maloměstské typy - František Adolf Šubert – „Ján Výrava“, „Drama čtyř chudých stěn“

o   realistický dramatik – Ladislav Stroupežnický – „Naši furianti“ – s českého venkovského prostředí, příběh o obsazováí místa ponocného v jihočeské vesnici, hra narazila na odpor kritiky i obecenstva, stažena z repertoáru, diváky si získala až za dva roky po premiéře zásluhou herce Jindřicha Mošny

·  Gabriela Preissová – realistický dramatik, „Její Pastrokyna“, „Gazdena roba“ – obě hry zhudebněny, „Gazdena roba“ – J. B. Foersterem jako opera „Eva“, „Její pastorkyňa“ – zhudebněna Leošem Janáčkem

·  A. Jirásek: „Vojnarka“, „Otec“

Alois a Vilém Mrštíkové

·     „Maryša“ – tragedie, Maryša se zamilovala do chudého Francka, který musel odejít na vojnu, rodiče nutí do sňatku s bohatým vdovcem mlynářem Vávrou, Maryša ho ale nechce, nakonec ale svolí, ale žijí nešťastě, po návratu Francka Maryša Vávru otráví, děj se odehrává na Hané

Vilém Mrštík

·  mladší bratr Aloise

·  v Praze se účastnil literárních bojů o kritický realismus

·  pocházel z Moravy, kde převážně žil

·  v počátku psal psal povídky, poté romány

·  „Pohádka máje“ – román, o lásce Rýši a Helenky, Rýšu vyslali rodiče na studium do Prahy, který se studiu moc nevěnuje a v Praze nadělá dluhy, nakonec musí studií zanechat a odjídí ke strýčkovi farářovi a zde se na plese seznámil s Helenkou – byla plachá, nesmělá, nakonoec se vezmou; z románu vyzařuje pohoda a okouzlení pohodou, prvky impresionismu

·  „Santa Lucia“ – osudy Brněnského gymnazisty Jordána, který pocházel z chudé rodiny, byl znechucen studiem na gymnáziu, po maturitě chtěl studovat v Praze pln očekávání – hodně od ní očekával, byla jeho vysněná, ale realita byla jiná, idealizováním je pro okolí pro smích, umírá na tuberkulózu sám a opuštěn